Reportáž z Ukrajiny: Česko vás podporuje proti Rusku, vzkázal Petříček na frontové linii | info.cz

Články odjinud

Reportáž z Ukrajiny: Česko vás podporuje proti Rusku, vzkázal Petříček na frontové linii

Český ministr zahraniční Tomáš Petříček (ČSSD) byl v pondělí a úterý na návštěvě Ukrajiny. Na první pohled šlo o celkem zbytečnou zdvořilostní cestu. Ve skutečnosti se ale jednalo o výrazný signál, jaká je naše zahraniční politika ve vztahu k Ukrajině a k Rusku. Signál do zahraničí i domů.

Cesta to nebyla úplně jednoduchá. A nešlo jen o to, že vojenské letadlo české armády Casa nemohlo na Ukrajinu letět podle původního plánu, protože vrtulová Casa nemůže létat na rozdíl od civilních proudových letadel za špatného počasí. Ministr zahraničí Petříček se totiž nevydal jen do ukrajinského hlavního města.

Kromě návštěvy svého ukrajinského protějšku, tamního ministra zahraničí Pavlo Klimkina a dalších ukrajinských politiků v Kyjevě, zamířil český ministr zahraničí také do ukrajinského přístavu Mariupol v Azovském moři a do ukrajinského kontrolního stanoviště u frontové linie mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Separatisté podporovaní Ruskem včetně toho, že na jejich straně bojovali a patrně stále bojují ruští vojáci, se zmocnili v roce 2014 části ukrajinského území a ukrajinská armáda je nebyla schopna zastavit. Uhájila sice některé oblasti, jako právě přístav Mariupol, ale v současné době je frontová linie nehybná, existuje porušované příměří a mírové řešení konfliktu je v nedohlednu.

Mariupol, jeden ze dvou velkých ukrajinských přístavů v Azovském moři, trpí navíc částečnou ekonomickou blokádou ze strany Ruska. Rusko totiž v roce 2014 obsadilo ukrajinský Krym a nyní kontroluje a zadržuje lodě, které kolem něj proplouvají. Loni v listopadu navíc zadrželo tři ukrajinské vojenské lodě a dosud vězní jejich posádky. Ačkoliv původně mělo s Ukrajinou dohodu o volné plavbě.

Přítomnost českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který byl v Mariupolu a u hranic separatistického území společně s dánským ministrem zahraničí Andersem Samuelsenem (a doprovázel je přitom ukrajinský ministr zahraničí Klimkin), tak měla velký symbolický význam. Byla veřejnou ukázkou toho, že Česká republika podporuje Ukrajinu v jejím konfliktu s Ruskem a v rámci Evropské unie je pro zachování sankcí proti Rusku, dokud se nezmění jeho chování.

V Kyjevě ministr Petříček novinářům řekl, že Ukrajina „bojuje proti ruské agresi a proruským povstalcům“ a v Mariupolu pak podpořil „suverenitu a území celistvost“ Ukrajiny a prohlásil, že „pevně stojíme za ukrajinským lidem“ a „naše země je s vámi“.

Dánský ministr Samuelsen pak připomněl, že „Rusko musí za své chování platit“, čímž myslel jak jeho podporu separatistů a obsazení Krymu, tak omezování průjezdu ukrajinských lodí v Černém a Azovském moři. Podle něj Dánové chtějí zpřísnit sankce proti Rusku.

Proč ale ministr Petříček musel jet kvůli takovýmto vyjádřením téměř až na frontovou linii na východě Ukrajiny, letět ještě z Kyjeva letadlem, pak vrtulníkem a pak autem navíc do oblasti, kde by se mohlo střílet? Samozřejmě, jak řekl Petříček novinářům, vždy je cenné vidět situaci na místě. Je to něco, co „člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,“ prohlásil.

Možná včetně toho, že konflikt už je skutečně „zamrzlý“ – jak o tom svědčí i to, že Ukrajinci na kontrolním bodu, kudy denně projíždí z a na povstalecké území asi pět tisíc lidí, budují pevné kontrolní stanoviště. Mnohem důležitější bylo ale to, že šlo o signál podpory Ukrajině a o směřování české zahraniční politiky. Ale signál je méně cenný a méně hodnověrný, pokud je „levný“.

To, že nějaký ministr zahraničí cestoval nepohodlně a teoreticky i ne stoprocentně bezpečně až k hranicím území ovládaného povstalci a do blokovaného přístavu, ukazuje, že vynaložil nějaké „náklady“ a že to tedy myslí s podporou Ukrajiny proti ruským akcím skutečně vážně. Něco podobného dělají i jiní státníci jinde.

Například německá kancléřka Angela Merkelová takhle před několika lety v Gruzii jela na hranici území Jižní Osetie, které je ovládaná tamními separatisty a kontrolovaná ruskými vojáky, aby ukázala, že podporuje Gruzii proti Rusku. Přítomnost Petříčka a Samuelsena ocenil i Klimkin, který prohlásil, že „už jen fakt návštěvy pomáhá“ a dal do spojitosti s touto návštěvou to, že Rusko právě v tom okamžiku začalo znovu pouštět ukrajinské lodě mezi Černým a Azovským mořem.

Petříčkova cesta na Ukrajinu je ale zároveň také signálem domů, že česká oficiální politika nadále uznává Krym za součást Ukrajiny, podporuje Ukrajinu. A nehodlá bez ukončení ruské okupace Krymu a podpory separatistů odvolat unijní protiruské ekonomické sankce. Bez ohledu na to, že český prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že by Ukrajina měla Krym Rusku nechat a že ekonomické sankce jsou neúčinné a měly by skončit.

Ostatně na dotaz v této záležitosti řekl ukrajinský ministr zahraničí Klimkin, že vyjádření ministerstva zahraničí je pro něj oficiálním postojem České republiky a se Zemanem bude rád diskutovat na „základě faktů a mezinárodního práva“. V rozhovoru pro ukrajinskou tiskovou agenturu Ukrinform na dotaz ohledně rozkolu mezi českou vládou a prezidentem pak český ministr zahraničí Petříček uvedl, že „za vnější vztahy země odpovídá vláda“.

Stručná chronologie dějin Ukrajiny - země, která se proměnila v peklo pro své vlastní obyvatele>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud