Incident v Kerčském průlivu z předminulé neděle, kdy ruští pohraničníci údajně ostřelovali a následně zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva i s posádkami, opět rozvířil vody evropské diplomacie a zažehl debatu o možném zpřísnění protiruských sankcí. Nová fáze konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem však rozhýbala také diskuze na německé politické scéně. Horkým tématem se stala plánovaná stavba plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Vláda v Berlíně se dostává pod tlak, aby od kontroverzního projektu ustoupila. A těžko se s ním bude vyrovnávat.
O rozšíření plynovodu Nord Stream 1 se vedou bouřlivé diskuze v Německu i celé Evropě dlouhodobě – německá vláda v čele s Angelou Merkelovou sice stavbu obhajuje s tím, že jde o „komerční projekt“, který má omezit problémy s dodávkami plynu přes Ukrajinu, kritici však tvrdí, že až příliš zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu. V posledních měsících se Berlín zaobíral jinými problémy a debaty na toto téma se na čas uklidnily, incident v Kerčském průlivu se však stal novou rozbuškou, která kritiky stavby opět donutila se ozvat.
