Babiš jako odstrašující příklad. Z českého premiéra je symbol zneužívání unijních dotací

HalfPageAd-1

Karel Barták

22. 06. 2020 • 13:13

Obsáhlá a tvrdá rezoluce Evropského parlamentu, která odsuzuje pokračující střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše a vyzývá k zastavení všech evropských dotací a veřejných zakázek pro firmu Agrofert, je z formálního hlediska nezávazným politickým prohlášením. Způsobila nicméně, že se „případ Babiš“ stal pro celou Evropu ukázkou toho, jak v některých zemích „oligarchové“ v politických funkcích zneužívají svého postavení, aby se obohacovali z peněz daňových poplatníků. Babiš slouží jako odstrašující příklad a podnět k výzvě na adresu Evropské komise, aby zařídila, že evropské dotace budou sloužit lidem a ne boháčům.

Mobile-rectangle-3

„Požadavek, aby Evropská komise bez dalších odkladů zveřejnila auditní zprávu o Babišově střetu zájmů, odráží přání české občanské společnosti, která proti Babišovu uchvácení českého státu protestovala v posledních dvou letech na bezprecedentně navštívených demonstracích,“ všímá si bruselský server EU Observer. Rezoluce podle něj „poskytuje průkazné svědectví, jak český stát podvádí vlastní občany, jak umožňuje mnoha svým úřadům, aby se staly nástroji ve službách premiéra-oligarchy a také jak Babiš díky své moci nutí státní úředníky, aby předstírali, že jeho osobní zájmy se vlastně rovnají zájmům státu.“

EU Observer se zamýšlí nad tím, jak se mohlo stát, že místo aby sloužily k hospodářskému a sociálnímu sbližování postkomunistických zemí se západními demokraciemi, byly evropské dotace častěji zneužity k budování místních, regionálních či národních mafiánských struktur. Připomíná, že už prezident Václav Havel v 90. letech upozorňoval na „mafiánský kapitalismus“ spočívající ve vysávání veřejných rozpočtů. Systém se postupně zdokonalil tak, že si dnes hravě poradí se všemi tvrdými pravidly EU.

„Evropské instituce se falešně domnívaly, že dokud trvají formální demokratické postupy, pak političtí představitelé nadále odrážejí skutečnou demokratickou vůli a zájmy svých společností. V mnoha případech to prostě není pravda,“ píše se v článku, který vyčítá institucím EU, že v těchto zemích málo dbaly o úlohu občanské společnosti a nezávislých médií a obecněji o kvalitu demokracie. Snaha ztížit přístup k evropským dotacím vytvářením dodatečných byrokratických překážek vedla jen k tomu, že odradila mnohé menší adresáty, kteří by si pomoc zasloužili, zatímco velcí a podezřelí hráči si vždycky našli cestu, jak pravidla obejít.

Také britský list Guardian vyzdvihuje tu pasáž z rezoluce, v níž se píše o zjevném nedostatku zájmu české strany zajistit správné nakládání s evropskými dotacemi a také o tlaku na české úředníky, kteří se bojí následků, pokud budou dodržovat předepsaná pravidla. Deník v této souvislosti upozorňuje, že řada západních členů EU si přeje podmínit budoucí vyplácení dotací dodržováním vlády práva, a to vzhledem k situaci v Česku nebo například v Maďarsku, kde rodina premiéra Orbána zbohatla z projektů financovaných EU.

Media hojně citují německou šéfku parlamentního výboru pro kontrolu rozpočtu Moniku Hohlmeierovou z Evropské lidové strany, podle níž „je nepřijatelné, aby firma patřící jednomu člověku dostala za sedm let tři sta, čtyři sta, či dokonce šest set milionů eur“ na zemědělských dotacích. Lze tomu podle ní zamezit zavedením stropu pro výplaty jednotlivým firmám, stanoveným například na 100 milionů. Nizozemská europoslankyně Lara Woltersová se zase podle serveru Euractiv pozastavila nad „ironií, že lidé jako Babiš jsou tak kritičtí vůči evropskému projektu a přitom tolik vydělávají na jeho fondech“.

Belgická agentura Belga si všímá zejména pasáže, v níž parlament odsoudil Babišovy „nenávistné a urážlivé“ výroky na adresu delegace europoslanců v čele s Hohlmeierovou, která před časem byla zjišťovat stav věci v Praze. Také server Politico se vrací k této epizodě a upozorňuje, že chováním českého premiéra vůči europoslancům se zabývají nejvyšší šéfové Evropského parlamentu i Evropské komise.

Všechen tento mediální zájem není zajisté dobrou reklamou pro premiéra a Českou republiku. „Bohužel jsme se dílem vlastního premiéra stali opět průkopníky obcházení pravidel, stejně jako v případě tunelování. Kvůli střetu zájmů Andreje Babiše má Česko horší pozici ve vyjednávání a doplácí na to,“ posteskl si místopředseda EP za Piráty Marcel Kolaja. Doufá však, že příští volby přinesou změnu: „Z dlouhodobého hlediska to naštěstí pro Česko mnoho neznamená, Babiš bude lehce zapomenut hodinu poté, co ztratí svou politickou moc. Do společného projektu nepřinesl nic, kvůli čemu by si ho měl kdokoli pamatovat.“

Kolaja hlasoval na pátečním plénu ve prospěch rezoluce, stejně jako ostatní čeští europoslanci s výjimkou těch zvolených za ANO, SPD a KSČM. Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) si od tohoto kroku slibuje především urychlení účinných praktických opatření: „Rezoluce Evropského parlamentu jsou politicky významné jako prostředek politického tlaku a také tlaku na svědomí a morálku. Jsou ale také významným krokem k zavedení pravidel, které zabrání akumulaci evropských dotací v rukou oligarchů a zprůhlední identifikaci jejich konečných příjemců. Evropský parlament nemůže trestat, je ale jeho povinností kontrolovat a vyžadovat vymahatelnost práva. Jsem přesvědčena, že rezoluce tohoto typu nakonec vedou i k postihům protiprávního jednání.“ 

SDÍLET

Billboard-bottom-1