Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Schulz chce donutit Česko přijímat uprchlíky. Není možné nebýt solidární, říká

Schulz chce donutit Česko přijímat uprchlíky. Není možné nebýt solidární, říká

Kandidát německé sociální demokracie na kancléře Martin Schulz chce prosazovat společný evropský azylový systém, který umožní spravedlivé rozdělování běženců. Není podle něj možné, aby některé země odmítaly být v této otázce solidární. Schulz to řekl v úterý v Berlíně v projevu o migraci a integraci. Přerozdělování uprchlíků odmítá mimo jiné Česká republika.

Jedenašedesátiletý politik je přesvědčen, že migrace není jen problémem Německa, jak o tom v minulosti hovořil maďarský premiér Viktor Orbán. „To není žádný německý problém, a solidarita není vyzobávání třešniček na dortu, ale princip,“ řekl Schulz.

„Proto se budu zasazovat o novou definici solidarity v Evropě, aby lidé, kteří u nás hledají ochranu, byli spravedlivě rozděleni mezi všechny země EU,“ poznamenal s tím, že k tomu je potřeba celoevropský azylový systém. Solidarita podle Schulze není jednosměrka, a není možné, aby ji některé unijní země vyžadovaly, například pokud jde o evropské fondy, ale odmítaly v oblasti migrace.

Už v minulosti se šéf SPD vyslovil pro to, aby se krátily evropské fondy zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. Současná šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU), která přerozdělování běženců také podporuje, se v pondělí vyslovila proti takovému spojování otázky přerozdělování uprchlíků s čerpáním evropských fondů.

Mezi státy, které odmítají povinné přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie, patří země takzvané visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Praha odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů a žádné další už přijímat nechce.

Evropská komise proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich postoji k přijímání uprchlíků v červnu zahájila řízení. Na větší solidaritu ostatních evropských zemí opakovaně apeluje Itálie, přes kterou nyní do Evropy směruje nejvíce migrantů.

V téměř hodinovém projevu dnes Schulz také vyjádřil přesvědčení, že Německo je přistěhovaleckou společností a mělo by zesílit snahy umožnit přistěhovalcům a lidem s migračními kořeny větší účast na společnosti. Pomohlo by k tomu podle něj, aby za migraci a integraci byl zodpovědný jeden úřad, například ministerstvo práce a sociálních věcí, nikoliv úřadů několik, jak je tomu nyní. Schulz je ale proti tomu, aby věc spadala pod ministerstvo vnitra, protože podle něj integrace není otázkou vnitřní bezpečnosti.

Šéf sociální demokracie také apeloval na důslednější boj proti nepřátelům demokracie a každodenní diskriminaci. Není podle něj možné, aby byli lidé v Německu při hledání práce či bydlení diskriminováni kvůli tomu, jaké mají příjmení, nebo proto, že nosí šátek. Tvrdě také kritizoval protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je podle něj ostudou Německa.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1