Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sovětský agent, se kterým jednal Trump junior. Bude tím, kdo synu prezidenta zlomí vaz?

Sovětský agent, se kterým jednal Trump junior. Bude tím, kdo synu prezidenta zlomí vaz?

Další účastník krajně podezřelé schůzky mezi Donaldem Trumpem juniorem a právničkou napojenou na Kreml Natalií Veselnickou je odhalen. Je jím rusko-americký lobbista Rinat Achmetšin, bývalý ruský zpravodajec, jehož hlavní devizou má být podle Rádia Svobodná Evropa mnohaletá praxe v negativních PR kampaních, uvádí server Mediaite. 

Téměř padesátiletý Achmetšin byl pátým účastníkem schůzky, která se konala loni ve chvíli, kdy byly americké prezidentské kampaně v plném proudu, uvádí agentura AP. Podle té byl hlavním účastníkem schůzky syn nynějšího amerického prezidenta Donald, který si k jednacímu stolu pozval i svého švagra a poradce současného prezidenta Jareda Kushnera a tehdejšího šéfa kampaně svého otce Paula Manaforta.

Na opačnou stranu stolu zasedla ruská právnička Natalie Veselnická, která měla Trumpovi mladšímu údajně nabízet kompromitující informace na prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou a právě lobbista Rinat Akhmetšin. Podle televizní stanice CNN se za ruskou „delegaci“ zúčastnilo ještě více osob, ty jsou však zatím neznámé. Teď se navíc ukázalo, že Veselnická byla dlouhodobě v kontaktu s ruskou prokuraturou.

Achmetšin se v amerických politických kruzích pohybuje jako lobbista již dvě desítky let, agentuře AP potvrdil, že několik let sloužil v ruské armádě jako zpravodajec, údajně však nikdy neobdržel „špiónský“ trénink. „Je to americký občan a zdůraznil mi, že během schůzky nepracoval pro ruskou vládu. Dokonce se rozesmaál, když jsem mu tuto otázku položil,“ tvrdí pro server Huffington Post právník syna amerického prezidenta Alan Futerfas.

Kdo je kdo v Trumpově ruské aféře?Kdo je kdo v Trumpově ruské aféře?autor: INFO.CZ

Nekontroverzní minulost však Achmetšin rozhodně nemá. Například ruská těžební společnost International Mineral Resources bývalého zpravodajce u soudu viní z toho, že prostřednictvím kybernetických útoků poškodil její obraz u veřejnosti. Žaloba však byla později stažena.

„Nevím o žádném jiném ruském schopném člověku, který by byl ve Státech schopný vymýšlet a vést kampaně tak úspěšně,“ vykresluje Achmetšinův profil reportér Steve LeVine pro loňský program radia Svobodná Evropa.

Potvrzení účasti Achmetšina na podezřelé schůzce tak jenom přilévá olej do ohně kontroverze a prezidentu Donaldu Trumpovi se čím dál tím méně daří odrážet výtky veřejnosti i vyšetřovacích komisí, které viní Kreml ze zásahů do amerických prezidentských voleb. 

Syn amerického prezidenta, který informace a dokumenty o schůzce s Veselnickou překvapivě sám zveřejnil, však uvedl, že se jednalo jen o jednu krátkou schůzku, na kterou již žádné další setkání nenavazovalo. Otci o ní prý ani neřekl, protože byla nepodstatná. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1