Spojené státy se vrací k fregatám, námořnictvu totiž jinak dojdou válečné lodě | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spojené státy se vrací k fregatám, námořnictvu totiž jinak dojdou válečné lodě

Spojené státy se vrací k fregatám, námořnictvu totiž jinak dojdou válečné lodě

Americké námořnictvo chce mít 355 válečných plavidel. Jenže při současné kapacitě loděnic a náročnosti stavby nových lodí by tohoto stavu dosáhlo až za desítky let. US Navy se proto vrací ke stavbě fregat, typu plavidla, který už v námořnictvu neměl mít místo.

Vzhledem k rostoucímu množství úkolů americké válečné loďstvo potřebuje mnohem více bojových lodí a ponorek, než má dnes. 279 lodí je prostě málo. V dokumentu jménem Navy Force Structure and Shipbuilding Plans námořní analytici konstatovali, že aby US Navy mohlo plnit všechny úkoly, které na něm spočívají, potřebuje 355 lodí a ponorek. S tímto rozvojem amerického vojenského námořnictva je srozuměn i Donald Trump.

Americké námořnictvo ale má dost vážný problém. Torpédoborce Arleigh Burke, které tvoří jeho páteř, jsou mimořádně výkonná plavidla, jenže jsou poměrně drahé. Cena jedné lodi v aktuální vývojové verzi IIA dělá se vším všudy skoro dvě miliardy dolarů. Stavba jedné lodě navíc trvá kvůli mimořádně složitému technologickému vybavení tři roky, takže do služby vstupuje jeden torpédoborec ročně. Průměrné roční provozní a údržbové náklady každého torpédoborce třídy Arleigh Burke jdou do desítek milionů dolarů a například oprava poškozeného torpédoborce USS Fitzgerald vyšla na 500 milionů dolarů. Nejstarší plavidla musí být vyřazována ze služby, takže při stávajícím tempu stavby by kýžených 355 lodí námořnictvo mělo někdy kolem roku 2045. A tak dlouho US Navy čekat nejen nechce, ale ani nemůže.

Americké námořnictvo proto v rámci programu FFG(X) plánuje znovu vybudovat flotilu bojových fregat. Poslední fregatu třídy Oliver Hazard Perry přitom námořnictvo vyřadilo bez náhrady v roce 2015. Tento typ lodě měly vystřídat lodě typu LCS. Tato plavidla se ale zatím stala asi nejkatastrofálnějším technologickým fiaskem amerického válečného námořnictva. Trpí celou řadou problémů, z nichž nejzákladnějšími jsou mizerná stabilita, nízká strukturální pevnost trupu a také fakt, že do lodí „teče“.

Námořnictvo počítá v první fázi se stavbou dvaceti fregat FFG(X) s průměrnou jednotkovou cenou 950 milionů dolarů. Je to tedy dvakrát méně než v případě torpédoborců Arleigh Burke, ale také více než u LCS, které stojí půl miliardy dolarů za kus.

Americké námořnictvo nicméně neplánuje drahý a dlouhý vývoj nových fregat. Chce využít stávající dostupné platformy. Námořnictvo už má osm návrhů od domácích a zahraničních výrobců, plánuje vybrat šest nejlepších řešení a poskytnout firmám finance na vypracování detailní technické a finanční nabídky. První lodě by měly do služby vstoupit kolem roku 2023.

Hlavní bojovou sílu amerického hladinového námořnictva nyní tvoří 66 torpédoborců třídy Arleigh Burke. Námořnictvo v roce 2016 zařadilo do výzbroje první torpédoborec třídy Zumwalt. Další dvě lodě budou následovat v letošním a příštím roce. Jedná se však o velmi drahé a komplikované lodě. Dosluhuje také 22 křižníků třídy Ticonderoga. Jejich služba měla skončit v roce 2025, vzhledem k materiálové slabosti US Navy se ale dočkají rekonstrukce a budou sloužit do roku 2035.

VŠE O PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH 2018 NAJDETE ZDE >>>

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.