Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragická nehoda v Rusku: Vlak se srazil s autobusem, mezi mrtvými jsou i děti

Tragická nehoda v Rusku: Vlak se srazil s autobusem, mezi mrtvými jsou i děti

Železniční neštěstí východně od Moskvy si dnes vyžádalo 16 lidských životů, včetně jednoho dítěte. Počet mrtvých upřesnili federální vyšetřovatelé, předchozí zprávy hovořily o 19 až 21 mrtvých. Brzy ráno se u města Vladimir srazil vlak s autobusem, příčina neštěstí není známá, ruská média však hovoří o selhání brzd. Jde o jednu z nejhorších nehodů autobusu v Evropě za deset let.

„Podle předběžných údajů zahynulo 16 lidí, včetně jednoho dítěte. Ostatní cestující, mezi kterými jsou nezletilí, byli převezeni do nemocnic s různě vážnými zraněními. Počet mrtvých a zraněných se upřesňuje,“ uvedl Vyšetřovací výbor, což je ruská obdoba americké FBI.

Tři dospělí a dvě děti z autobusu jsou na jednotce intenzivní péče, kde se je při životě snaží udržet tým specialistů, uvedly zdravotnické úřady. Děti jsou v kritickém stavu, stav dospělých označují lékaři za vážný.

Vlak byl na cestě z Petrohradu do Nižného Novgorodu a narazil do kazašského autobusu, který patrně vjel na železniční přejezd. V autobuse cestovalo z Kazachstánu do Moskvy podle některých zdrojů až 57 lidí a řidič.

Všichni mrtví a zranění podle médií pocházejí právě z autobusu, který zřejmě vjel na koleje i přes výstražné znamení na semaforu; podle jiné verze autobus zastavil, protože měl poruchu na motoru, a to právě ve chvíli, kdy byl na přejezdu. Kazašský řidič autobusu přišel při srážce o život.

Ruské dráhy uvedly, že přednosta blízkého nádraží o překážce na kolejích vyrozuměl posádku blížícího se vlaku. Strojvedoucí začal intenzivně brzdit, podařilo se mu sice snížit rychlost, ale vzhledem k nedostatečné vzdálenosti od překážky už nedokázal srážce zabránit.

Rusko zůstává jednou ze zemí s nejvyšším počtem obětí při silničních nehodách, hlavně vinou alkoholismu, špatného stavu silnic a nedodržování pravidel, poznamenala agentura AFP a dodala, že loni na ruských silnicích přišlo o život více než 20 000 lidí. To je o 12 procent více než předchozí rok.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1