Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tučná pokuta za masivní kácení pralesa v Polsku. Varšavě hrozí, že bude denně platit 100 tisíc eur

Tučná pokuta za masivní kácení pralesa v Polsku. Varšavě hrozí, že bude denně platit 100 tisíc eur

Polsko musí okamžitě přestat kácet v chráněném Bělověžském pralesu, nebo zaplatí každý den pokutu 100.000 eur (asi 2,5 milionu Kč). Rozhodl o tom dnes soudní dvůr Evropské unie. Varšava se až dosud odmítala příkazu unijního soudu podřídit a pokračovala v masivním kácení v posledním původním pralesu na evropském kontinentu, zařazeném do seznamu světového dědictví UNESCO. Úřady pronásledovaly i ochránce přírody, kteří se těžbě dřeva snažili zabránit svými protesty. Varšava verdikt označila za „více ideologický než věcný".

Soudní dvůr současně nařídil Varšavě, aby nejpozději do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí informovala Evropskou komisi o přijatých opatřeních, tedy aby potvrdila příkaz okamžitě přestat s kácením v pralesu, a to až do definitivního vyřešení celého případu. „Aktivní lesní hospodaření" má být přípustné jen v odůvodněných případech, nezbytných pro zajištění bezpečí veřejnosti.

Pokud by EK shledala, že Polsko nadále neplní toto rozhodnutí, může požádat soud o nové posouzení. Pokud by ten shledal, že kácení pokračuje, nařídí Polsku, aby komisi zaplatila pokutu ve výši nejméně 100.000 eur denně, poznamenala televize TVN 24 s tím, že dnešní rozhodnutí soudu je dočasné opatření, o které požádala EK.

„Vypořádáme se s tímto problémem. To není první klacek, který hází Polsku pod nohy," zareagovala v televizi Beata Kempová, šéfka kanceláře premiérky Beaty Szydlové. Verdikt je podle ní „více ideologický než věcný". Na dotaz moderátorky, zda si polská vláda může dovolit platit 100.000 eur denně, odpověděla protiotázkou, zda si tedy redaktorka přeje, aby prales úplně zničil kůrovec.

Stanice na svém webu poznamenala, že soud neřešil podstatu sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí, ale zabýval se jen žádostí o okamžitý zákaz kácení jako dočasné opatření. Toto rozhodnutí přijal po dvou zasedáních v Lucemburku, kterých se zúčastnil polský ministr ochrany životního prostředí.

Polská vláda koncem července prohlásila, že nehodlá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese, přestože jí to nařídil Soudní dvůr Evropské unie v předběžném opatření. Podle ministra životního prostředí Jana Szyszka se kácí jen v zájmu ochrany lesa před lýkožroutem.

Podle Evropské komise byla těžba dřeva zahájena v příliš velkém rozsahu a porušuje evropské normy na ochranu přírody.

Polští i zahraniční ochránci přírody považují ochranu lesa před kůrovcem za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely. Petici proti intenzivnějšímu kácení v unikátním pralese, kde žije například zubr nebo šest desítek dalších druhů savců, podepsaly stovky tisíc Poláků.

Právní bitva u Soudního dvora EU může trvat měsíce až roky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1