Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vstup do NATO může zhojit duši Černohorců, od Ruska však provokace neustanou

Vstup do NATO může zhojit duši Černohorců, od Ruska však provokace neustanou

Hluboce nábožensky a politicky rozdělená Černá Hora si vybrala. Dnes se oficiálně stane 29. zemí Severoatlantické aliance a potvrdila svůj příklon k západu. Vstup do NATO může Černohorcům přinést tolik potřebné vydechnutí a sjednotit společnost, utlumení ruské propagandy a provokací však očekávat nelze, míní balkanista František Šístek. 

V den vstupu do NATO se hrdě třepetá obří ruská vlajka nad hlavním sídlem opoziční Demokratické fronty. I to tak dokládá, jak je historický milník bývalé země Jugoslávie přijímán i jak hluboký příkop rozděluje tamní společnost. Vždyť v nedávném průzkumu prahlo po vstupu do aliance 39.5 procent Černohorců, proti bylo 39.7 procent. Část země je prozápadní, část proruská.

„Mám ráda Rusko, ne Ameriku. Rusové jsou naši lidé. Máme stejnou kulturu i historii,“ vysvětluje co ji poutá k východu Zhanna Brajovićová, majitelka malého obchůdku v hlavním městě Podgorici. Také náboženství hraje roli, pravoslaví je jedna ze silných vazeb na Rusko. K ortodoxnímu náboženství se hlásí až 70 procent obyvatel, necelých dvacet procent je muslimů, ani ne pět procent pak tvoří katolíci.

A v neposlední řadě stojí historická traumata. „Nelze zapomínat, že v roce 1999 bombardovala Černou Horu právě vojska NATO. Sice ne tak intenzivně jako Srbsko, ale životy byly přesto ztraceny,“ říká vědecký pracovník Akademie věd Šístek.

A na to místní nikdy nezapomenou. „Bombardování země v srdci Evropy na konci 20. století není něco, na co by mezinárodní společnost mohla být hrdá. Na druhé straně poslední věc, kterou na Balkáně potřebujeme, je zapomenout, o jaký strategický kurs chceme usilovat,“ říká k bombardování, které mělo vyhnat jednotky Slobodana Miloševiče z Kosova, bývalý černohorský premiér Milo Djukanovič.

Právě Djukanoviče se loni, podle závěrů černohorské prokuratury, během voleb snažili ruští nacionalisté zavraždit a vyvolat následný státní převrat. Djukanovič, bývalý spojenec Miloševiče, je totiž od roku 1996 zastánce evropského kurzu, což znamená i účast v NATO. A to se Rusku nelíbí, snaží se proto metodou cukru a biče trestat svou oblast zájmu za vstup do NATO i jinak.

„V Rusku se šíří propaganda a dezinformace, které hlásají, že v Černé Hoře je například obludně vysoká kriminalita. To je ale nesmysl, v porovnání s Rusem je v Černé Hoře míra kriminality velmi nízká,“ říká Šístek. Stokrát opakovaná lež se však alespoň pro některé pravdou stejně stane. Meziroční podíl turistů z Ruska tak v Černé Hoře v březnu klesnul z 19 procent na pouhých sedm procent. Rusko rovněž v rámci odvetných opatření zavedlo importní cla například na černohorské víno, upozorňuje deník Guardian.

„Myslím si, že tyto provokace a naschvály jistě budou pokračovat. Je to v jistém ohledu paradoxní, protože mnoho Rusů se již v Černé Hoře usadilo nebo tam jezdí na dovolenou, a s touto oficiální propagandou, s trestáním Černohorců nesouhlasí,“ říká balkanista.

S tím, že Rusko se své oblasti zájmu nevzdá bez boje, souhlasí i politický analytik Zlatko Vujovič. „Rusko bude v tlaku na politické procesy v Černé Hoře určitě pokračovat. Jejich vliv bude sice menší, protože opozice není tak silná, nicméně tlak tam bude,“ myslí si Vujovič.

Rusko se staví proti rozšiřování NATO dlouhodobě. Kriticky vnímalo především rozšíření aliance v roce 2004, kdy se členem aliance staly tři bývalé země Sovětského svazu - Estonsko, Litva a Lotyšsko. Současná ruská vojenská doktrína považuje rozšiřování NATO za jednu z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska, podle ruského prezidenta Vladimira Putina dostala Moskva po pádu železné opony slib, že se NATO nebude dále rozšiřovat, který nebyl dodržen.

Drtivá většina Černohorců je ale unavená nekonečným hašteřením, spory o nacionalismus a národní identitu. Chtějí žít své životy a hledět vpřed místo aby se stále babrali v problematické minulosti plné krve. Vstup do Severoatlantické aliance, téměř na den jedenáct let přesně po vyhlášení samostatnosti, je tak částečnou katarzí pro všechny. „Ono se o tom vstupu do NATO hodně hovořilo, ale myslím, že částečně se jednalo o hyperbolu médií. Pro obyčejné Černohorce to byla až sekundární záležitost, na prvním místě pro ně bylo řešení běžných věcí, které mají na jejich životy imanentnější dopad – řešení korupce, potírání organizovaného zločinu, nastolení cesty k ekonomickému blahobytu,“ myslí si Šístek o zemi se 600 tisíci obyvateli.

Mnozí, včetně například amerického senátora Randa Paula, se ptají, co může stát disponující dvoutisícovou armádou Severoatlantické alianci nabídnout výměnou za účast v nejsilnější vojenské alianci světa nabídnout. Vždyť nejznámější článek číslo pět, pravící že útok na jednoho člena aliance je útokem na všechny, se nyní bude vztahovat i na Černou Horu. Nebylo tak nedávné hrubé odstrčení premiéra země Dušana Markoviče americkým prezidentem Donaldem Trumpem na bruselském summitu symbolickým výhledem do budoucna - jakou pozici bude Černá Hora v rámci elitního uskupení zemí mít?

To nejspíš ukáže až čas. NATO však členstvím Černé Hory v alianci získá mimo jiné poslední kousek pobřeží Středomořského moře mezi Gibraltarem a Sýrií, po níž již léta prahne Rusko. A to je rozhodně dobrý začátek.

„Navíc si myslím, že vstup do NATO pro samotné Černohorce může znamenat určité usmíření, otočení listu. Stmelení společnosti,“ přemýtá Šístek.

Nehledě na všechny kontroverze a příkopy ve společnosti se Černá Hora stává po Slovinsku a Chorvatsku třetí někdejší jugoslávskou republikou, která se stala součástí aliance. V budoucnu by se členem měly stát i Makedonie, jejíž přičlenění blokuje nevyřešený spor s Řeckem o název země, a Bosna a Hercegovina.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1