Zelená revoluce se nekoná. Nová rakouská vláda lidovců a Zelených ale nabízí neotřelá opatření | info.cz

Články odjinud

Zelená revoluce se nekoná. Nová rakouská vláda lidovců a Zelených ale nabízí neotřelá opatření

Jedna jízdenka na veřejnou dopravu pro celé Rakousko, povinné zavedení elektroaut ve veřejném sektoru či nabíjecí stanice v každé nově postavené budově. Na takových klimatických opatřeních se mimo jiné dohodla nová vládní koalice rakouských lidovců (ÖVP) a Zelených (Grünen).

Pokud si však někdo představoval, že Zelení svou historicky první účast v rakouské vládě společně s lidovci promění v jakousi „zelenou revoluci“, bude asi zklamán. Společný vládní program, který obě strany dnes představily, je v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí plný frází a bezobsažných proklamací. Přesto ale obsahuje i některá neotřelá opatření.

Jedním z nich je například plánované zavedení jednotné celoroční jízdenky na veřejnou dopravu v celém Rakousku. I když konkrétní podmínky vláda ještě nezveřejnila, měl by mít každý Rakušan možnost koupit si „permanentku“, s níž bude moci libovolně cestovat všemi druhy veřejné dopravy v celé zemi od vlaků a autobusů až po tramvaje.

O ceně jízdenky se bude zřejmě ještě jednat, z dřívějších proklamací však vyplývá, že by mohla stát zhruba trojnásobek takzvané 365denní karty, platné už dnes pro dopravu v některých rakouských spolkových zemích, včetně Vídně. Tam stojí permanentka 1 euro denně. Pro celostátní veřejnou dopravu by mělo jít o tři eura denně, tedy 1095 eur (cca 28 000 korun) za rok. Za tuto jednotnou cenu by mohl dospělý Rakušan po celý rok cestovat vlakem, autobusem i městskou dopravou  zcela libovolně, kam se mu zlíbí.

Pro srovnání: celoroční permanentka rakouských drah stojí dnes 1 890 euro (cca 48 000 korun) a platí vedle vlaků státního dopravce jen pro několik privátních železničních spojů. Za městskou dopravu a autobusy se platí zvlášť.

Také další výrazné opatření z vládního programu na „ochranu klimatu“ se týká dopravy. Protože stát by měl údajně jít lidem příkladem ve snaze chránit klima, přizpůsobí tomu i svůj vozový park. „Od roku 2022 musí být nákup každého vozidla se spalovacím motorem z veřejných zdrojů patřičně odůvodněn,“ píše se v programu. O pět let později by až na několik výjimek (například u zásahových vozidel) nemělo být do veřejných zakázek na nákup techniky pro státní a veřejné organizace připuštěno už žádné auto, které má spalovací motor.

Novostavby s nabíječkami

O tom, na jaké konkrétní druhy aut (třeba sanitky, policejní vozy či hasičská auta) se budou vztahovat výjimky, se v programu nepíše. Elektromobilitě se každopádně přizpůsobí i stavební zákon. Podle vládního prohlášení by měly mít v budoucnu (datum v programu není) všechny novostavby v Rakousku povinně nabíjecí stanici pro elektroauta.

Od těchto a dalších opatření si vláda slibuje, že už v roce 2040 bude Rakousko klimaticky „neutrální“, tedy vypustí jen tolik emisí skleníkových plynů, kolik jich zároveň spotřebuje. Evropská unie přitom dosažení podobné rovnováhy plánuje až o 10 let později. Do roku 2030 pak chce rakouská vláda dosáhnout toho, že veškerá energie, spotřebovaná v zemi, bude pocházet pouze z obnovitelných zdrojů. 

Právě v tomto bodě je ale naplnění vládních slibů poněkud nejasné. Jak upozornil například deník Der Standard, vláda slibuje rozšířit kapacitu solární energetiky v Rakousku do roku 2030 až o 11 terawatthodin, což by ale znamenalo, že celých deset let by se v zemi muselo připojovat do sítě v průměru každé tři až čtyři minuty nové solární zařízení. „Ve skutečnosti se ale dnes připojuje 10 až 12 000 fotovoltaických zařízení ročně, což je dvanáctkrát méně, než by bylo podle vlády potřeba,“ píše Der Standard. Jak chce vláda urychlit a rozšířit solární energetiku na požadovanou úroveň, se podle Standardu v programu nepíše.

Podobně nejasné zatím zůstává i plánované zdanění produkce CO2, zavedení národního systému emisních povolenek či zavedení ekologických kritérií pro veřejné zakázky. Vládní koalice se každopádně  (a nijak překvapivě) shodla na tom, že se bude zasazovat o celoevropský konec jaderné energetiky.

Z českého pohledu může být zajímavé, že členem nové rakouské vlády za Zelené se stane dosavadní hornorakouský radní a bojovník proti jaderné elektrárně Temelín Rudi Anschober. Právě on byl celé roky hlavní postavou hornorakouského odporu proti Temelínu. Na přelomu tisíciletí podporoval i blokády hranic ze strany protitemelínských aktivistů a byl také zodpovědný za finanční podporu rakouských i českých protijaderných sdružení ze strany Horních Rakous. V nové rakouské vládě však nebude Anschober řídit resort životního prostředí, ale ministerstvo sociálních věcí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud