Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman chtěl likvidovat novináře. Zaorálek od něj chce slyšet vysvětlení

Zeman chtěl likvidovat novináře. Zaorálek od něj chce slyšet vysvětlení

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce s prezidentem Milošem Zemanen mluvit o výroku, v němž česká hlava státu žertovala o likvidaci novinářů. Ministr to řekl v rozhovoru s ČTK. V situaci, kdy Česká republika přebírá od Kypru předsednictví Rady Evropy, která se věnuje i svobodnému působení médií, prezidentova slova podle Zaorálka obrazu Česka nepomohla. Jako problém prý vnímají partneři České republiky také zprávy o tom, že obsah některých českých médií mohli ovlivňovat vysoce postavení politici.

„Určitě se o tom budeme bavit. Je to moje povinnost se o tom bavit s prezidentem, protože i když si pořád myslím, že nás nikdo nepodezírá z toho, že by v České republice byli likvidováni novináři, tak je podle mne nevhodné o tom vůbec mluvit ve světě, kde tolik novinářů pronásledováno a likvidováno je,“ uvedl Zaorálek.

Zeman pronesl kontroverzní výrok v neděli během setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Číně. „Jsou tady jiní novináři? Novinářů je příliš mnoho, je třeba je likvidovat,“ řekl český prezident Putinovi při příchodu do jednacího sálu. Ruský prezident odvětil: „Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano.“

Výrok českého prezidenta zaznamenala mimo jiné evropská platforma Mapping Media Freedom, která se zabývá ochranou novinářů a která kvůli Zemanovým slovům podala podnět právě Radě Evropy.

Další pochybnosti o svobodě médií v Česku vyvstaly v souvislosti s uniklými nahrávkami, na nichž ministr financí Andrej Babiš hovoří s novinářem deníku, který dříve vlastnil. Ministrovi kritici tvrdí, že Babiš mohl ovlivňovat obsah deníku ve svůj prospěch.

„Není pochyb o tom, že se podobné věci sledují a bohužel, není pochyb o tom, že to v ničem nepomáhá obrazu České republiky mezi ostatními zeměmi,“ podotkl Zaorálek. „V oblasti ochrany svoboda slova a médií jsme měli docela slušnou pověst. Téma nezávislosti médií bylo pro nás takové, o kterém jsem mohl mluvit bez obav. Po těch posledních událostech se mi na toto téma tak dobře nevystupuje,“ dodal.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1