„V šestnácti jsem měl takový zásadní mystický zážitek přímo s Ježíšem, a od té doby je Ježíš nejzásadnější osobou v mém životě. Kdyby se to nestalo, možná bych byl ateistou.“
Ačkoliv vyrůstal v křesťanském prostředí, svůj přístup k víře popisuje jako konverzi na základě osobního zážitku. „Potřeboval jsem nějakou konkrétní odpověď na svoje otázky a na svoje trápení. A tu odpověď jsem dostal hned potom, co jsem se za to modlil,“ řekl v rozhovoru.
„Kdyby nedošlo k té odpovědi, byl bych asi něco jako ateista, navzdory katolické výchově v naší rodině. Teorie, jestli Bůh je, nebo není, pro mě nebyla důležitá. Víc mě zajímalo, jestli se to nějak týká mě,“ dodal. Mystický zážitek, skrze který k němu Bůh promluvil, popisuje jako zcela zásadní pro svůj život.
Každá rada drahá
Podle Petra Wagnera neexistuje žádná univerzální cesta, jak se s Kristem setkat, přesto mají hledající velikou naději. „Mám takový dojem, že když se člověk s Kristem setkat chce, tak k tomu nějak dojde. Ale určitě to vyžaduje určité úsilí. Někdo potřebuje samotu, někdo se naopak musí setkat s lidmi, kteří ho nasměrují, nebo se seznámit s textem, který ho nějak zasáhne,“ vysvětluje.
Dlouhodobá udržitelnost víry
Povídali jsme si také o jeho vztahu ke společenství, jak je důležité víru sdílet a jak se víra propisuje do jeho uměleckého života. S kapelou Safenat Paneach vydal třetí desku s názvem IV. a textově do ní svou víru také promítl. „Do hudby a textů se přirozeně propíše to, co je zásadní pro váš život,“ vysvětluje.
