Jak to udělat, aby nás naše cíle neparalyzovaly, nebyly velikášské, ale motivovaly nás? A je vůbec potřeba se překonávat? Právě teď na začátku nového roku je téma cílů a jejich dosahování horkým tématem. Co je potřeba udělat, jak to nastavit? To je výzva pro každého, kdo si se začátkem nového roku dává nejen předsevzetí, ale kdo také přehodnocuje či znovu nastavuje své cíle. Jaký recept na to má Martina Schiestlová, ředitelka HR v poradenské a technologické společnosti Deloitte?
„U cílů je důležité začít každý den dělat jeden malý krok. Cíle nesmí být vágní a všeobecné jako např. „naučím se anglicky“ nebo „zhubnu 25 kg“. Musí být co nejvíce konkrétní a musí se postupovat po malých krůčcích. To vás pak motivuje a hlavně je to udržitelné,“ říká v dalším díle podcastu Podnikatelka Martina Schiestlová.
„Cíl musí být co nejvíce konkretizovaný. Příliš obecný cíl vás paralyzuje. Musíte si jasně určit, jak se tedy anglicky naučíte – plynule a gramaticky správně. Cíl by měl být představitelný všemi vjemy. A pak je také třeba si říct, jak a co pro to budu dělat. Těmi podrobnostmi si to zhmotňujeme,“ vysvětluje Martina.
Má smysl snažit se a překonávat sama sebe a klást si cíle? „Překonávání sebe sama má smysl. Uspokojení, co nám to přinese, je tak potěšující, že to stojí za to. Ten pocit pak je hodně sladký,“ uvádí Martina.
Chybí nám flexibilita
V rozhovoru jsme také probrali, jaký je podle společnosti Deloitte výhled na rok 2024. „Bude náročný, ale některé situace v životě jsou náročné, ovlivňuje nás řada událostí. Věřím, že bude dobrý, bude mít asi svoje záseky, ale očekávání jsou, že bude lepší než ten loňský,“ věří Martina. A co bude podle Martiny letos těžší? „Velká náročnost každodenního života, která klade velké nároky na adaptabilitu každého z nás.“
Pokud by mohla cokoliv změnit na českém trhu práce, co by to bylo? „Je to flexibilita v různých kontextech a souvislostech. Nakolik jsme schopni nabízet zkrácené úvazky, nakolik nám to umožňuje právní rámec. To jsou diskuse, co se vedou. Flexibilita je něco, co nám chybí. A legislativní rámec tomu není ani nakloněný. Návrat rodičů na opravdu krátké úvazky. To se musí naučit nejen zaměstnanci, ale také manažeři. Flexibilita musí nastat na všech stranách,“ říká Martina.
Došlo i na otázku trhu práce v České republice a na požadavky mladých lidí na odměňování a na diskusi ohledně délky pracovních úvazků a další nastavení či výzvy, se kterými se firmy v Česku dlouhodobě potýkají. Jak mají přistupovat majitelé firem k požadavkům současného pracovního trhu? „Cesta je přizpůsobit se z obou stran. Nemůžu být v pozici silnějšího, ale vztah musí být o vyváženosti,“ zdůrazňuje Martina.
Mladá generace to má jinak
A co říká na požadavky mladé generace? „Mají sice představu o tom, jak bude práce koncipována, ale chtějí to jinak poskládat. Chtějí se pořád hodně učit, to je silný parametr. Chtějí se posouvat, ale chybí parametr toho, v čem se chtějí posouvat,“ popisuje Martina.
„Technické znalosti a dovednosti nabíráte rychle, máte se od koho učit, od starších kolegů, klientů, různorodostí projektů, růzností témat, která řešíte, ale vnitřně a osobnostně se posouváte ještě dalšími cíli. Mladí lidé si mnohdy myslí, že i osobnostně se to dá rychle naučit a posunout se. Ale je to o tom, jak se např. posouvat v budování vztahů, nebo se soustředit na změnu přístupu k něčemu, zlepšit nějakou měkkou dovednost. A to je zkrátka těžší, je to dlouhodobá investice. U mladých lidí vidím rozdíl v percepci časové náročnosti tohoto procesu. Mají chuť méně času investovat do svého osobního rozvoje, myslí si, že to půjde rychleji, ale to se musí prožít. Většinou přemýšlí v horizontu 2-3 měsíců, ne 2-3 let. Jejich časové nastavení je jiné,“ dodává Martina.
Zajímá vás, jak je to s platovým očekáváním mladých lidí? Jaká práce jim dává smysl a jak přemýšlejí? A jak propojit starší a mladší generaci, aby spolu na pracovišti dobře fungovaly? Podívejte se na další díl podcastu Podnikatelka.
