Volby 2018: 11 tváří za Zemanem. Kdo jsou lidé, které Zeman označil za svoje přátele? | info.cz

Články odjinud

11 tváří za Zemanem. Kdo jsou lidé, které Zeman označil za svoje přátele?

Supermanažer ČEZu Daniel Beneš, kancléř Vratislav Mynář s manželkou Alexandrou, pražský podnikatel Jaromír Soukup nebo politici Milan Chovanec a Tomio Okamura. Tito lidé se objevili za zády Miloše Zemana během jeho prezidentské děkovačky. Co jejich účast v prezidentově vnitřním kruhu znamená?

1. Daniel Beneš – Šéf energetického gigantu ČEZ. V posledních měsících se opakovaně spekulovalo o tom, že by v čele společnosti mohl skončit. Jeho účast mezi lidmi, které Zeman označil za svoje přátele, vysílá jasný signál: Beneš zůstane tam, kde je.

2. Jaroslav Hlinovský – Šéf Zemanova kabinetu, muž, který svou kariéru začal ve stínu Miroslava Šloufa, pokračoval přes obchody s obnošeným šatstvem a nakonec skončil jako strážce vnitřního důvěrného kruhu prezidenta republiky. Jeho role zůstává nezměněná. Je pro Zemana nepostradatelný.

3. Daniel Hůlka – Zpěvák, zřejmě jediný člověk, na jehož kariéru nebude mít účast v kruhu „Zemanových přátel“ žádný vliv.

4. Milan Chovanec – Exministr vnitra, politik ČSSD. V roce 2013 se pokusil v rámci takzvaného lánského puče svrhnout tehdejšího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Další čtyři roky byl ministrem vnitra, aby nakonec znovu skončil v náruči prezidenta republiky. Jeho úloha je jasná. Má pomoct přivést ČSSD do právě sestavované druhé vlády Andreje Babiše.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

5. Vratislav Mynář – Hradní kancléř v kritických okamžicích na Hradě v posledních týdnech čelil reálné hrozbě odvolání. Ta teď nejspíš pominula. Miloš Zeman už dříve slíbil, že pokud Mynář nezíská odpovídající stupeň prověření, odvolá ho. Pokud by k této variantě nakonec došlo, pak se Mynář nemusí bát. Jak je vidět na Martinu Nejedlém, pozice externího poradce, který prověrku nepotřebuje, může být šikovným východiskem.

6. Alexandra Mynářová – Manželka kancléře Vratislava Mynáře. Pracuje v TV Barrandov, kde uvádí zprávy a má také pořad Vlivní, kde zpovídá osobnosti jako je hradní mluvčí Jiří Ovčáček, režisér Zdeněk Troška nebo hudebník Michal David. Z moderování pořadu Týden s prezidentem byla rychle odstavena. Na Hradě zastává roli „první dámy pro reprezentativní události." 

7. Martin Nejedlý – Externí prezidentův poradce. Za svoje neprůhledné vztahy s ruským prostředím byl v předvolební kampani jednou z nejkritizovanějších osobností ze Zemanovy suity. Dalších pět let bude mít Nejedlý volnou ruku. To je mimořádně důležitá zpráva v kontextu dodávek pro český jaderný průmysl. Ruské firmy jako třeba konsorcium ROSATOM to budou mít o stupínek snazší, jejich konkurence, zejména americký Westinghouse, těžší.

8. Tomio Okamura – Šéf populistické strany SPD měl v úmyslu sám kandidovat na prezidenta. Nešlo o nic jiného než o vydírání Miloše Zemana. Ten mu slíbil, že se pro jeho stranu pokusí vyjednat vládní angažmá. Všechno nasvědčuje tomu, že na to teď dojde. Sám Okamura si dělá zálusk na funkci, ve které by byl co nejvíc vidět.

9. Jaromír Soukup – Pražský podnikatel dal Miloši Zemanovi v posledních měsících k dispozici svoje média TV Barrandov nebo časopis Týden. Pozice „přítele Miloše Zemana“ Soukupovi dává do ruky silnější karty pro jednání s Jaroslavem Tvrdíkem a vedením čínské společnosti CEFC, jejíž majetkový vztah k Soukupovu podnikání je předmětem mnoha spekulací.

10. a 11. Ivana a Kateřina Zemanovy – Prezidentova manželka a matka zůstanou v dalších letech stejně neviditelné jako dosud. Na veřejnosti se objeví, jen pokud to bude nějak prospěšné pro politické zájmy Miloše Zemana.

Alex Mynářová je těhotná. Podrobnosti najdete zde>>>

 

Tři otázky pro Miloše Zemana autor: Lukáš Červený

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dostál: Budoucnost české politiky. Trikolóra podrží Babiše, opozice zůstane roztříštěná

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | V poločase vládní krize spočívající v takové banalitě, jakou je výměna jednoho ministra, je možná ideální čas zamyslet se nad dlouhodobými trendy české politiky s odstupem a pokusit se nastínit její trajektorii pro nadcházející období. Protože podstatné v danou chvíli není ani tak to, kdo a kdy bude ministrem kultury, jako především fakt, jak dlouho se Andreji Babišovi podaří udržet blok, díky němuž je premiér. A pokud se mu začíná svým způsobem drolit už teď, bude muset dříve či později začít přemýšlet, zda a s kým sestaví většinu po příštích volbách. S rozuzlením mu za jistých okolností může pomoct dnes okrajová formace Václava Klause mladšího. 

Přesně zde o tom psal Bohumil Pečinka, ostatně už před ním něco podobného v rozhovoru pro INFO.CZ naznačoval ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček: sociální demokraté hledají cestu a správný moment pro odchod do opozice. A je vcelku jedno, zda se tak stane kvůli mimoústavním obstrukcím prezidenta Miloše Zemana, který odmítá výměnu ministra kultury, anebo někdy na podzim v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu na příští rok. A v danou chvíli ponechme také stranou, zda takový manévr ČSSD ve vztahu k voličům zvládne, anebo zda se v jejich očích definitivně znevěrohodní.

Možné jsou oba scénáře, záležet bude hlavně na tom, jakým příběhem ČSSD svůj už druhý obrat proti Babišovi zarámuje. To hlavní ale spočívá v tom, že sociální demokraté tímto manévrem zpřehlední politický terén. Protože pokud mohl Babiš a jeho hnutí ANO od voleb pracovat se dvěma zčásti alternativními většinami, v momentě, kdy se ČSSD přidá na stranu protibabišovské opozice, Babišovi nezbude nic jiného, než odkrýt karty a vsadit vše na spojenectví s formacemi situovanými na obou okrajích české politiky, tedy s komunisty i okamurovci.

Link

Otázka je, zda se do něčeho podobného bude chtít Babiš vrhnout, a pokud ano, zda bude s oběma formacemi disponovat většinou hlasů i po příštích volbách. Zatím je předčasné o tom spekulovat, přesto musí Babiš už dnes přemýšlet, kde spočívá optimální strategie k tomu, aby neskončil v izolaci podobně jako Jiří Paroubek a jeho ČSSD po volbách v roce 2010. Jinak řečeno: nehraje se o to, zda Babiš zvítězí v příštích volbách, nýbrž zda po nich bude mít s kým poskládat ve sněmovně většinu.

Pro ilustraci se pojďme podrobněji zastavit u posledního šetření agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Záměrně vybírám agenturu, z jejíž čísel, na rozdíl od jiných průzkumů, plyne klesající trend v podpoře hnutí ANO. K tomu snad jednu poznámku: bez ohledu na rozdílné výstupy jednotlivých šetření je evidentní, že Babiš nemá kam expandovat, a pokud nezačne u voličů ztrácet, skoro jistě bude jeho podpora stagnovat. O výsledku voleb se ale bude rozhodovat na opačné straně spektra, kde je situace dlouhodobě o poznání nepřehlednější. Nevíme hlavně, kdo do sněmovny nakonec proleze.

A nyní tedy k posledním číslům Kantar CZ: ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM disponuje v červnovém volebním modelu v součtu podporou 39,5 procent hlasů. Piráti, ODS, ČSSD, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL podporuje v součtu podle Kantar CZ 53,5 procent voličů. Aritmeticky se tedy tendence jeví jednoznačně: Podpora Babišova tábora je téměř o patnáct procent hlasů slabší, než jakou disponují jeho kritici. Politika ale není pouze o aritmetice. Je zde navíc několik neznámých proměnných.

Link

Jisté je toto: Babiš bude těžit z faktu, že je jedinou dominantní silou české politiky, což ve výsledku znamená, že jako jediný vydělá na přepočtu hlasů na mandáty. K tomu je třeba pracovat s tím, že je tady opozice dlouhodobě roztříštěná, a pokud jde o jakékoli její pokusy o integraci, je opakovaně neúspěšná. Což je další věc, která bude nahrávat Babišovi. Celkem pět stran (ČSSD, STAN, KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL) osciluje okolo pěti procent hlasů, ani jedna z nich tudíž nemá jisté, že při samostatné kandidatuře do sněmovny proklouzne. Zároveň je ale krajně nepravděpodobné, že by všechny skončily pod pěti procenty.

Z opačného pohledu lze říct, že mají v danou chvíli zvolení jisté hnutí ANO, Piráti, ODS a SPD. Zbytek je v mlze, přičemž pouze v jednom případě (KSČM) jde o stranu z Babišova tábora. Ve prospěch ostatních (kromě ČSSD) zase hovoří fakt, že se ještě pořád mohou zmátořit a najít cestu k nějaké formě předvolební spolupráce. Ostatně předseda Starostů Vít Rakušan o takovém tahu v posledních dnech otevřeně hovoří. Nakonec je tady ale ještě nejméně jedna neznámá: pokud si lze představit blok složený ze středových a pravicových stran, je otázka, zda k nim lze – pokud uvažujeme o nějaké budoucí koalici – počítat také Piráty.

Link

Sečteno a podtrženo: ať už budou volby v řádném termínu v roce 2021, anebo předčasné, úkolem Babiše je hledat v mezičase cestu ke spojencům, bez nichž mu reálně hrozí, že se po příštích volbách ocitne v izolované pozici. Úkolem opozice je zase najít strategii, která bude minimalizovat ztráty způsobené tříštěním sil. Zatím ve svých řadách lídra, který by ji byl schopen sjednotit, a zároveň by dokázal před voliči vystupovat jako relevantní alternativa vůči Babišovu hnutí ANO, nenašla. Pokud by se jí to nakonec podařilo, bude současný premiér její společné síle čelit jenom stěží. K tomu je ale v danou chvíli ještě hodně daleko.

Nejen proto můžeme nakonec směle spekulovat, že pro povolební konstelaci nemusí být klíčový ani jeden z načrtnutých scénářů, nýbrž nový prvek české politiky. Na mysli mám Václava Klause ml. a jeho Trikolóru. Protože pokud blok kolem hnutí ANO postupně ztrácí, může právě Klaus tento trend zvrátit. Je skoro jisté, že by neměl s Babišem sebemenší problém, ostatně pokud s ním po minulých volbách někdo v ODS připouštěl koalici, byl to právě Klaus. Zrovna tak je vyloučené, že by si nerozuměl s SPD a komunisty. Jistě, je to předčasně, avšak pokud se podíváte na výše citovaný volební model, Trikolóra – sotva, co vznikla – v něm má podporu tří procent voličů.

42322