Volby 2018: 11 tváří za Zemanem. Kdo jsou lidé, které Zeman označil za svoje přátele? | info.cz

Články odjinud

11 tváří za Zemanem. Kdo jsou lidé, které Zeman označil za svoje přátele?

Supermanažer ČEZu Daniel Beneš, kancléř Vratislav Mynář s manželkou Alexandrou, pražský podnikatel Jaromír Soukup nebo politici Milan Chovanec a Tomio Okamura. Tito lidé se objevili za zády Miloše Zemana během jeho prezidentské děkovačky. Co jejich účast v prezidentově vnitřním kruhu znamená?

1. Daniel Beneš – Šéf energetického gigantu ČEZ. V posledních měsících se opakovaně spekulovalo o tom, že by v čele společnosti mohl skončit. Jeho účast mezi lidmi, které Zeman označil za svoje přátele, vysílá jasný signál: Beneš zůstane tam, kde je.

2. Jaroslav Hlinovský – Šéf Zemanova kabinetu, muž, který svou kariéru začal ve stínu Miroslava Šloufa, pokračoval přes obchody s obnošeným šatstvem a nakonec skončil jako strážce vnitřního důvěrného kruhu prezidenta republiky. Jeho role zůstává nezměněná. Je pro Zemana nepostradatelný.

3. Daniel Hůlka – Zpěvák, zřejmě jediný člověk, na jehož kariéru nebude mít účast v kruhu „Zemanových přátel“ žádný vliv.

4. Milan Chovanec – Exministr vnitra, politik ČSSD. V roce 2013 se pokusil v rámci takzvaného lánského puče svrhnout tehdejšího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Další čtyři roky byl ministrem vnitra, aby nakonec znovu skončil v náruči prezidenta republiky. Jeho úloha je jasná. Má pomoct přivést ČSSD do právě sestavované druhé vlády Andreje Babiše.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

5. Vratislav Mynář – Hradní kancléř v kritických okamžicích na Hradě v posledních týdnech čelil reálné hrozbě odvolání. Ta teď nejspíš pominula. Miloš Zeman už dříve slíbil, že pokud Mynář nezíská odpovídající stupeň prověření, odvolá ho. Pokud by k této variantě nakonec došlo, pak se Mynář nemusí bát. Jak je vidět na Martinu Nejedlém, pozice externího poradce, který prověrku nepotřebuje, může být šikovným východiskem.

6. Alexandra Mynářová – Manželka kancléře Vratislava Mynáře. Pracuje v TV Barrandov, kde uvádí zprávy a má také pořad Vlivní, kde zpovídá osobnosti jako je hradní mluvčí Jiří Ovčáček, režisér Zdeněk Troška nebo hudebník Michal David. Z moderování pořadu Týden s prezidentem byla rychle odstavena. Na Hradě zastává roli „první dámy pro reprezentativní události." 

7. Martin Nejedlý – Externí prezidentův poradce. Za svoje neprůhledné vztahy s ruským prostředím byl v předvolební kampani jednou z nejkritizovanějších osobností ze Zemanovy suity. Dalších pět let bude mít Nejedlý volnou ruku. To je mimořádně důležitá zpráva v kontextu dodávek pro český jaderný průmysl. Ruské firmy jako třeba konsorcium ROSATOM to budou mít o stupínek snazší, jejich konkurence, zejména americký Westinghouse, těžší.

8. Tomio Okamura – Šéf populistické strany SPD měl v úmyslu sám kandidovat na prezidenta. Nešlo o nic jiného než o vydírání Miloše Zemana. Ten mu slíbil, že se pro jeho stranu pokusí vyjednat vládní angažmá. Všechno nasvědčuje tomu, že na to teď dojde. Sám Okamura si dělá zálusk na funkci, ve které by byl co nejvíc vidět.

9. Jaromír Soukup – Pražský podnikatel dal Miloši Zemanovi v posledních měsících k dispozici svoje média TV Barrandov nebo časopis Týden. Pozice „přítele Miloše Zemana“ Soukupovi dává do ruky silnější karty pro jednání s Jaroslavem Tvrdíkem a vedením čínské společnosti CEFC, jejíž majetkový vztah k Soukupovu podnikání je předmětem mnoha spekulací.

10. a 11. Ivana a Kateřina Zemanovy – Prezidentova manželka a matka zůstanou v dalších letech stejně neviditelné jako dosud. Na veřejnosti se objeví, jen pokud to bude nějak prospěšné pro politické zájmy Miloše Zemana.

Alex Mynářová je těhotná. Podrobnosti najdete zde>>>

 

Tři otázky pro Miloše Zemana autor: Lukáš Červený

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šampaňské nechte zavřené. Zrušení zdanění církevních restitucí opozici nepomůže

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Podobně jako pachatel na místo činu vrátil se nyní Ústavní soud k církevním restitucím, když kvůli stížnosti opozičních senátorů zrušil jejich zdanění prosazené ve sněmovně vládou ANO a ČSSD s pomocí KSČM a SPD. Stejný soud se totiž církevními restitucemi zabýval, už když je sněmovnou protlačila vláda ODS a TOP 09. Tehdy ze zákona pro změnu vyhodil, že jde o „spravedlivé vyrovnání“. Z církevních restitucí se tak stal „nejprotiústavnější“ zákon.

Je samozřejmě příznačné, že zrušení jejich zdanění nejvíc oslavil jejich „otec“ Miroslav Kalousek, exministr financí a „lucifer“ TOP 09. Právě on kdysi tenhle značně nepopulární zákon tlačil, takže si teď ve sněmovně užil pět minut slávy, když vládě, KSČM a SPD vzkázal, že jim zůstane „věčná ostuda“. Těžko říct. Ironie totiž je, že Ústavní soud v církevních restitucích vymáchal obě vlády, které se do nich pustily. Nejspíš v nich bude něco pekelného.

Někdejšímu kabinetu, kde prim hrály ODS s TOP 09, na které nakonec podal ústavní stížnost jejich bývalý koaliční partner Věci veřejné, z restitucí vyhodil klíčovou klauzuli o „spravedlivém vyrovnání“, což bylo hlavní zdůvodnění, s jakým obě strany zákon tlačily parlamentem a prodávaly veřejnosti. Jenže Ústavní soud prostě řekl, že není jasné, jakou výši náhrady lze považovat za spravedlivou a podle jakých měřítek.

Link

Tím do budoucna nabil tehdejší opozici (hlavně ČSSD a KSČM) a dnešní vládě ANO a ČSSD, kterou podporuje KSČM, jež chtěla církevní restituce zdanit právě s tím, že jsou nespravedlivě nadhodnocené. Stát totiž církvím například vyplatil za zemědělskou půdu až trojnásobek tehdy obvyklé komerční ceny, což byl ostatně i důvod, proč církevní restituce odmítl podepsat tehdejší prezident Václav Klaus. Ten zákon rovnou označil za zvýhodnění církví, byť ho kvůli tomu nevetoval.

A pach nespravedlnosti byl i důvod, proč proti „božsky“ štědrým restitucím, navíc prosazeným v době ekonomické recese a masivních rozpočtových škrtů, byly více než dvě třetiny lidí. Mnozí z nich přitom nebyli proti vrácení církevního majetku; jen si mysleli, že v demokracii by i oni měli za půdu dostat stejné peníze jako církve. Tím argumentovala i současná vláda, již Ústavní soud v církevních restitucích pro změnu vymáchal s tím, že demokracie stojí na právu, takže se do ní moc nehodí zpětné zdaňování, protože je protiprávní.

Link

Současná opozice si jeho poslední verdikt řádně užila, politicky ale oslavila další Pyrrhovo vítězství: ANO, ČSSD, KSČM i SPD totiž dobře vědí, jak byly církevní restituce u lidí nepopulární – ne náhodou jejich zdanění ANO i ČSSD slibovaly voličům. A nejde jen o církevní restituce. Ještě méně populární než ty jsou dnes u lidí samotné církve: poslední průzkum CVVM jen stvrzuje dlouhodobý trend, když ze všech institucí právě církvím důvěřuje úplně nejméně lidí (20 procent). Větší důvěře (24 procent) se dokonce těší i politické strany, což je co říct.

Opozice by proto radši měla nechat šampaňské zašpuntované. Nebo si pro jistotu otevřít jen sladké bublinky ze slevy. ODS, TOP 09, STAN, lidovci a nyní i Piráti, kteří jsou ovšem v opozici i k opozici, pořád marně přemýšlejí, jak porazit ANO. To setrvale drží nějakých 30 procent hlasů, když zručně pracuje s tématy, které pozitivně (nebo negativně) rezonují u většiny voličů. Zrušením zdanění církevních restitucí ale opozice žádné nové voliče nenabere, nanejvýš k sobě znovu přimkne už přimknuté tvrdé jádro.

Link

Verdikt Ústavního soudu politicky znamená, že církevní restituce zůstávají v původní „nespravedlivé“ podobě, zatímco „pravdě“ církví dál nevěří ani čtvrtina lidí. S ironií lze vlastně říct, že kdyby ústavní soudci chtěli dát opozici skutečný důvod k oslavě, za což je ale určitě neplatíme, tak zdanění církevních restitucí naopak posvětí. V očích většiny voličů by jim tím dali aspoň punc spravedlnosti, kterou v nich předtím neviděli.   

-1