Články odjinud

11 tváří za Zemanem. Kdo jsou lidé, které Zeman označil za svoje přátele?

11 tváří za Zemanem. Kdo jsou lidé, které Zeman označil za svoje přátele?

Supermanažer ČEZu Daniel Beneš, kancléř Vratislav Mynář s manželkou Alexandrou, pražský podnikatel Jaromír Soukup nebo politici Milan Chovanec a Tomio Okamura. Tito lidé se objevili za zády Miloše Zemana během jeho prezidentské děkovačky. Co jejich účast v prezidentově vnitřním kruhu znamená?

1. Daniel Beneš – Šéf energetického gigantu ČEZ. V posledních měsících se opakovaně spekulovalo o tom, že by v čele společnosti mohl skončit. Jeho účast mezi lidmi, které Zeman označil za svoje přátele, vysílá jasný signál: Beneš zůstane tam, kde je.

2. Jaroslav Hlinovský – Šéf Zemanova kabinetu, muž, který svou kariéru začal ve stínu Miroslava Šloufa, pokračoval přes obchody s obnošeným šatstvem a nakonec skončil jako strážce vnitřního důvěrného kruhu prezidenta republiky. Jeho role zůstává nezměněná. Je pro Zemana nepostradatelný.

3. Daniel Hůlka – Zpěvák, zřejmě jediný člověk, na jehož kariéru nebude mít účast v kruhu „Zemanových přátel“ žádný vliv.

4. Milan Chovanec – Exministr vnitra, politik ČSSD. V roce 2013 se pokusil v rámci takzvaného lánského puče svrhnout tehdejšího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Další čtyři roky byl ministrem vnitra, aby nakonec znovu skončil v náruči prezidenta republiky. Jeho úloha je jasná. Má pomoct přivést ČSSD do právě sestavované druhé vlády Andreje Babiše.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

5. Vratislav Mynář – Hradní kancléř v kritických okamžicích na Hradě v posledních týdnech čelil reálné hrozbě odvolání. Ta teď nejspíš pominula. Miloš Zeman už dříve slíbil, že pokud Mynář nezíská odpovídající stupeň prověření, odvolá ho. Pokud by k této variantě nakonec došlo, pak se Mynář nemusí bát. Jak je vidět na Martinu Nejedlém, pozice externího poradce, který prověrku nepotřebuje, může být šikovným východiskem.

6. Alexandra Mynářová – Manželka kancléře Vratislava Mynáře. Pracuje v TV Barrandov, kde uvádí zprávy a má také pořad Vlivní, kde zpovídá osobnosti jako je hradní mluvčí Jiří Ovčáček, režisér Zdeněk Troška nebo hudebník Michal David. Z moderování pořadu Týden s prezidentem byla rychle odstavena. Na Hradě zastává roli „první dámy pro reprezentativní události." 

7. Martin Nejedlý – Externí prezidentův poradce. Za svoje neprůhledné vztahy s ruským prostředím byl v předvolební kampani jednou z nejkritizovanějších osobností ze Zemanovy suity. Dalších pět let bude mít Nejedlý volnou ruku. To je mimořádně důležitá zpráva v kontextu dodávek pro český jaderný průmysl. Ruské firmy jako třeba konsorcium ROSATOM to budou mít o stupínek snazší, jejich konkurence, zejména americký Westinghouse, těžší.

8. Tomio Okamura – Šéf populistické strany SPD měl v úmyslu sám kandidovat na prezidenta. Nešlo o nic jiného než o vydírání Miloše Zemana. Ten mu slíbil, že se pro jeho stranu pokusí vyjednat vládní angažmá. Všechno nasvědčuje tomu, že na to teď dojde. Sám Okamura si dělá zálusk na funkci, ve které by byl co nejvíc vidět.

9. Jaromír Soukup – Pražský podnikatel dal Miloši Zemanovi v posledních měsících k dispozici svoje média TV Barrandov nebo časopis Týden. Pozice „přítele Miloše Zemana“ Soukupovi dává do ruky silnější karty pro jednání s Jaroslavem Tvrdíkem a vedením čínské společnosti CEFC, jejíž majetkový vztah k Soukupovu podnikání je předmětem mnoha spekulací.

10. a 11. Ivana a Kateřina Zemanovy – Prezidentova manželka a matka zůstanou v dalších letech stejně neviditelné jako dosud. Na veřejnosti se objeví, jen pokud to bude nějak prospěšné pro politické zájmy Miloše Zemana.

Alex Mynářová je těhotná. Podrobnosti najdete zde>>>

 

Tři otázky pro Miloše Zemana

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Markéta Všelichová píše z tureckého vězení: Nikdy jim nedovolím, aby mě zničili. Už nebudu plakat

Tento dopis z tureckého vězení adresovala loni na podzim rodičům a přátelům Markéta Všelichová. Češka, kterou turecký soud poslal na více než šest roků do vězení za kontakt se syrskými milicemi YPG, byla tehdy z Vanu přemístěna do jiného vězení, které leží blíže Evropě. Už na novém místě strávila jistou dobu v nepříliš hygienickém prostředí, které popisuje zkraje textu. Podle dostupných zpráv už je ale i díky pomoci českých diplomatů opět na standardní cele. Text je zčásti editovaný a značně zkrácený. Podle Markétiných přátel ona sama s publikací svých poznatků souhlasí.

Jsem teď v malé, špinavé místnosti. Není tady žádné vybavení, jako třeba konvice. Víte, že část života jsem strávila ve squatech, takže pokud řeknu, že nějaké místo je špinavé, musí to být opravdu velmi špinavé. Vyskytuje se tady nějaký druh hmyzu; nevím, jak se jmenuje, nikdy jsem nic takového neviděla. Je to velké jako myš, ale má to „tykadla“… Nemám problémy s pavouky a brouky. Ale když jsem se setkala s jedním z těchto „exemplářů“ v koupelně a poté jsem ho našla v botě, musím Vám říct, že se necítím v této místnosti dobře.

Ano, samozřejmě, ráda bych tuto místnost vyčistila. I když si myslím, že to není v silách jediného člověka. Nemám na to ale žádné vybavení. Několikrát jsem žádala stráže, aby mi půjčili čistící přípravky, ale obvykle jsem nedostala odpověď. Ano, jednou jsem jí dostala. Zněla zhruba takto – tato špinavá místnost je pro mě dobrá, protože jsem špinavá teroristka.

Link

Někdy se cítím smutná, ale už nikdy víc nebudu plakat. Když pláču, smějí se mi. Doslova. Stejně jako v den, kdy mě dali do této místnosti. Ano, přiznávám, když jsem to viděla, byla jsem tak šokovaná, že jsem začala plakat. Všichni se smáli a volali i další stráže, aby se na mé neštěstí přišli podívat. Ale věřte mi, že na závěr jsem jim poděkovala. Takové chování mě posiluje. Dává mi sílu vyrovnat se všemi situacemi, které přede mne postaví. Nikdy jim nedovolím, aby mě zničili. Je to asi přesně to, co někteří lidé chtějí.

Po prvním šoku jsem se opět vrátila ke své filosofii. Ta zní: Nedělej si starosti s tím, co aktuálně nemůžeš mít, ale podnikej to nejlepší, co je možné v daných podmínkách. Takže se i ve velmi malém prostoru snažím sportovat, i ve špinavé koupelně se studenou vodou se denně sprchuji, myji si vlasy, peru oblečení….

Moje kurdské přítelkyně

Doufám, že se moje aktuální situace vyřeší. A že se budu moci vrátit do standardního pokoje (stalo se tak – pozn. redakce). Neřekla jsem vám, že jsem první dva dny strávila v normální místnosti s dalšími „teroristkami“. Moc se mi tam (v novém vězení – pozn. redakce) líbilo: byl tam mnohem větší dvůr než ve Vanu, takže po delší době jsem se mohla opravdu proběhnout. Prostor byl velký, se dvěma patry, s deseti malými pokoji pro spaní pro 1 až 3 osoby. Obzvlášť tyto „ložnice“ jsem uvítala. Ve Vanu nás bylo asi 15 společně spících v jednom malém prostoru. Taková absence soukromí pro mě už začala být stresující.

Ihned jsem si také porozuměla s lidmi v pokoji. Většina z nich jsou Kurdky. Jsou tady z různých důvodů (bojovnice, aktivistky, politicky činné osoby), ale všechny jsou opravdu milé, laskavé a vzdělané.

Link

Místnost, kde jsem strávila úplně první dva dny (po přestěhování – pozn. redakce), byla čistá. A zařízená jako v nějakém bytě. Všude spousta dekorací. Je to oproti Vanu velký rozdíl: v této věznici jsou i vrazi, pašeráci, obchodníci s drogami, prostitutky. Většina z nich jsou špatní už na první pohled. I jejich pokoje jsou špinavé. Když ale vstoupíte do místnosti vězňů držených zde pro „teror“, je to úplně jiný svět. Některé z těchto žen a dívek, se kterými jsem strávila tyto první dva dny, jsou ve vězení už dlouho. I více než 20 let! Nikdo by to do nich neřekl. Všechny o sebe velmi dbají, vypadají mnohem lépe než řada žen venku. Sportují, čtou, dělají ruční práce…. Byla jsem ohromena, jak se s tím dokázaly vypořádat. Také jsem se trochu styděla, že si dělám starosti se svým v nejhorší variantě pětiletým pobytem ve vězení. Je tu přitom žena, která sedí ve vězení už 25 let. Je jí 52 roků, ale vypadá mnohem mladší, řekněme jako čtyřicátnice. Je ale trochu smutná, je jí to vidět v očích...

Krátce před mým přesunem mě kamarádka informovala, že některá média vydala příběh o íránské dívce Nazle (bylo mezi nimi také INFO.CZ: Nazle hrozilo vydání do Íránu, kde by byla pravděpodobně odsouzena k smrti – pozn. red.). Byla jsem tím potěšena a chci se s Vámi podělit o jednu zkušenost s ní. Vždycky, když jsem hovořila o kamarádkách, zmiňovala jsem jen pozitivní věci. Mám je ráda všechny: některé z nich zůstanou zapsané v mém srdci navždy. Ale samozřejmě, ne vždy je všechno ideální. I tady mají lidé negativní vlastnosti. Jako všude. I ve Vanu došlo ke konfliktům, jaké si můžete představit v kolektivu patnácti žen zavřených 24 hodin pohromadě v malé místnosti…

Link

Nazlu jsem nikdy neviděla mluvit o někom jiným za jeho zády. Nikdy jsem neviděla, že by byla naštvaná nebo uražená. Nikdy si na nic nestěžovala, vždycky přijímala věci tak, jak jsou. Vždycky o všem mluvila otevřeně. Ke všem se chovala s respektem. Byla vždy milá, nikdy ne vlezlá. Upřímná, čestná, opravdová. Byla to osoba, s jakou jsem ve svém životě dosud nesetkala.

Jednoho dne jsem ji viděla sedět na posteli a tiše plakat. Přišla jsem k ní a objala jsem ji. Požádala mě, abych se jí neptala, proč pláče. Řekla mi, že není schopná říct proč, prostě ty slzy přišly a ona je nedokáže zastavit. Řekla jsem jí, jak jí chápu, jak moc těžká je její situace. (Stále hledá možnosti, jak získat azyl v Turecku. Stále čeká na kontakt s rodinou a přítelem. Je bez peněz, má jen to, co jí dají ostatní.) Také jsem jí řekla, jak moc ji mám ráda, pro to všechno, co jsem popsala. Stále plakala a odpověděla: „Dayika mon ferbu, pis neki “. To znamená: „Matka mě naučila – nečiň špinavosti (špatnosti)“. Jednoduchá věta, z jejích úst to byly ale jedny z nejsilnějších slov, jaké jsem kdy slyšela. Řekla to tak přirozeně, jako by šlo o tu nejběžnější věta na světě. Ale v těch obyčejných slovech je všechno. Když všichni toto naučíme své děti, svět bude lepší.

5077161:article:true:true:true

Svět tam venku…

Přesun z Vanu sem. Bylo to – řekněme – zajímavé. Nevím, jak popsat své pocity. Vzali mě normálním letadlem Pegasus Airlines, cestovala jsem jako běžný pasažér. Jen se dvěma neozbrojenými policisty v civilu. Přestupovali jsme v Istanbulu. Bylo to jako vrátit se v čase o dva roky zpět. Jako by dva roky ve vězení byly smazány, jako by se to nestalo… Ale také jsem se cítila trochu jako ve vizi z minulého života. Něco, co znáte velmi, velmi dobře, ale ve skutečnosti, nemáte tušení, kam to zařadit. Jako bych už nebyla součástí světa venku. Bylo to jako sen, který skončil v okamžiku, kdy jsem dorazila do jiného vězení.

40921