Buď přijde změna, anebo dobudování paktu Zeman - Babiš. Jak vidí prezidentskou volbu politologové? | info.cz

Články odjinud

Buď přijde změna, anebo dobudování paktu Zeman - Babiš. Jak vidí prezidentskou volbu politologové?

Vnitropolitická dynamika se bude příští rok odvíjet především od volebních výsledků. Celkový charakter české politiky přitom zásadně ovlivní klání, které nás čeká hned z kraje roku: pokud Miloš Zeman obhájí pozici na Hradě, je skoro jisté, že to bude právě on, kdo tu v tandemu s Andrejem Babišem bude udávat tón téměř veškerému politickému dění. Pokud ale u voličů – tak jako v minulosti opakovaně – převáží potřeba vyvažovat a Zeman zvolen na Hrad už nebude, může to zásadně ohrozit především sílící pozici předsedy hnutí ANO. Stále totiž není jisté, jak dopadne kauza Čapího hnízda a kdy a zda vůbec obdrží jeho vláda důvěru dolní komory.

„Čekají nás troje volby, což bude politickou dynamiku nadcházejícího roku do značné míry určovat. Jejich výsledek lze jen stěží předvídat a ani se mi do toho nechce pouštět. Dnešní čísla všichni známe, ale rozhodovat budou až samotné výsledky. Stejně tak není jasné, jak a jak dlouho se bude sestavovat vláda,“ upozorňuje politolog Ondřej Císař exkluzivně pro INFO.CZ. Z dlouhodobého hlediska mu zároveň přijde důležitější, zda se dokážeme začít nějakým způsobem bavit o širších problémech globalizace a jejich důsledcích, ať už se jedná o příjmové nerovnosti, klimatické změny nebo o naší účasti v evropské spolupráci.

Politolog Ladislav Cabada nicméně nepochybuje, že nás vrchol zřejmě čeká již na začátku roku, a to v podobě prezidentské volby. „Domnívám se, že má prezident Zeman sice mezi celkem devíti kandidáty největší šanci na výhru v prvním kole, ale jeho úspěch v kole druhém je velmi nejistý. To, kdo se stane novým českým prezidentem, jasně určí i dění kolem případné druhé vlády, pokud nynější kabinet premiéra Babiše nezíská ve sněmovně důvěru,“ zdůrazňuje Cabada. Pokud přitom Zeman mandát na Hradě neobhájí, a po 8. březnu se prezidentem stane nová osobnost, podle Cabady udělá Zeman jistě během zbývajících týdnů svého mandátu vše pro to, aby podpořil předsedu hnutí ANO.

„Naopak po 8. březnu lze očekávat jinou strategii nově nastupujícího prezidenta jak v domácí politice, tedy méně jednostranný přístup podporující jediného, byť nejsilnějšího aktéra, tak i v politice zahraniční – mezi dalšími kandidáty na prezidenta s reálnou šancí uspět nevidím nikoho tak jasně proruského a pročínského jako Miloše Zemana,“ vysvětluje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ. „Podle výsledku prezidentské volby nás tedy buď čeká poměrně významná změna, anebo lze naopak očekávat dobudování mocenského paktu Zeman – Babiš a zřejmě ještě méně rezervované – či jinak napsáno zcela nekontrolované – chování prezidenta Zemana,“ uzavírá Cabada.

Jednoduše řečeno to znamená, že prezidentská volba zásadně ovlivní dění v dolní komoře související se vznikem vlády. Tu sice sestavil na sklonku letošního roku Andrej Babiš za výrazné kooperace právě Zemana, avšak vůbec není jisté, zda se mu podaří sehnat dostatek hlasů a obstát při hlasování o důvěře. Nikoli náhodou se přitom tato klíčová událost odehraje v týdnu před prvním kolem prezidentské volby: Zeman s Babišem vše načasovali způsobem, který stávající hlavu státu maximálně zvýhodňuje v dalším kole souboje o Hrad.

Přestože Zeman tvrdí, že nevede předvolební kampaň a třeba do diskusních pořadů za sebe posílá už i svého mluvčího, v týdnu před volbami Babišovu vládu podpoří projevem přímo před poslanci. Že nepůjde ani tak o vládu, jako především o prezidentské volby, musí být jasné každému, kdo se tady trochu orientuje v politice. Ostatně už teď se v kuloárech spekuluje, které všechny televize budou projev ze sněmovny vysílat. Vcelku se tak nelze ubránit dojmu, kterak je první Babišova vláda, kterou třeba politoložka Vladimíra Dvořáková označuje za koaliční vládu Andreje Babiše a Miloše Zemana, pouhým testováním terénu. Hlavním cílem je tu vyhrát pro Zemana prezidentské volby.

Od jejich výsledku se totiž bude odvíjet vše ostatní. Podle politologa Milana Znoje půjde v roce 2018 především o to, jak se hnutí ANO podaří institucionalizovat její vítězství ve sněmovních volbách. „Andrej Babiš vykročil za tímto cílem sice rázně, když navrhl vládu odborníků ANO bez ohledu na poměry ve sněmovně, ale ke schválení této vlády má stále daleko. Ve hře je tolik neznámých, že pořádně ani nevíme, jak bude vláda hnutí ANO vypadat, kdo ji bude vytvářet, a co to udělá s českou politikou,“ uvedl Znoj pro INFO.CZ.

Pokud první pokus nedopadne, lze podle politologa Petra Justa očekávat, že se první jednání o druhém pokusu povedou na půdorysu bývalé koalice. „Andrej Babiš v jednom rozhovoru připustil, že si vědom toho, že společnost polarizuje, a že by s tím chtěl něco dělat. Přiznám se, že mě docela bude zajímat, jak toho bude chtít docílit. A také se ukáže, jak nové rozložení sil v Poslanecké sněmovně zapůsobí na rozhodování voličů v komunálních volbách a volbách do jedné třetiny Senátu. Zda bude pokračovat vlna úspěchu ANO, anebo zda se naopak projeví prvek vyvažování moci,“ říká Just.

Zpět ale k dění, které nás čeká hned z kraje roku. Také politolog Lubomír Kopeček pochybuje, že se Babišovi podaří vyjednat pro svou jednobarevnou menšinovou vládu podporu. „Avšak vzhledem k postoji prezidenta Zemana, který zůstane na Pražském hradě minimálně do začátku března a avizuje, že dá šéfovi ANO prostor jednat, je zjevné, že Andreji Babišovi zůstane v rukou iniciativa při vytváření další – tedy druhé - vlády a bude mít v tomto jednání nadále velmi silnou pozici.“ Podle Kopečka na tom nic zásadního nezmění ani případná Zemanova porážka v prezidentských volbách.

„I kdyby napodruhé znovu při hlasování o důvěře ve sněmovně neuspěl, hlavní slovo při jmenování třetí vlády bude mít předseda sněmovny, a tím je člen hnutí ANO. Časově tak má Babiš k dobru pro vyjednávání poměrně dost času - minimálně čtvrt roku. Navíc bude stále u vlády a nebude pod tlakem času. Díky své dominantní pozici v hnutí ANO nebude ani pod větším tlakem vlastních členů. Naopak pod tlakem veřejnosti a asi i části vlastních straníků budou menší strany ve sněmovně,“ připomíná Kopeček v rozhovoru pro INFO.CZ.

Buď jak buď, Babiš podle něj bude pracovat s několika scénáři: „Může stále preferovat menšinovou vládu ANO a najít nakonec toleranci při hlasování o důvěře u SPD a komunistů. V tuto chvíli je to asi nejpravděpodobnější. Stejně tak není vyloučená vládní koalice ANO s menšími stranami. Nemyslím si ale, že by byla pravděpodobná vládní koalice ANO s SPD a komunisty, na rozdíl od jejich tolerance menšinové vlády ANO. Pro Babiše by otevřené vládní spojenectví s SPD a komunisty bylo příliš kompromitující. Třetí možnost, je teď menšinová vláda ANO tolerovaná jinou stranou či stranami, než SPD a komunisty.“

Kopeček také nevylučuje možnost, kterou Babiš zatím odmítá. Tedy že se rozhodne před druhým nebo třetím pokusem ustoupit z požadavku být premiérem a „vysune“ před sebe někoho jiného. „Velmi to záleží na dalším vývoji kauzy Čapí hnízdo. Nepříznivá zpráva OLAFu a jeho nové vydání k trestnímu stíhání sněmovnou dost snižuje šanci jím vedené vlády na získání důvěry. Nominace někoho jiného z ANO jako premiéra naopak může výrazně zvýšit šanci na zisk důvěry vlády ve sněmovně,“ myslí si politolog.

Pokud nakonec uspěje varianta menšinové vlády ANO, která nebude opřená o nějakou trvalejší a pevnější dohodu o podpoře částí opozice, dá se podle Kopečka čekat omezená úspěšnost vlády při prosazování její agendy a její neustálé ohrožení hrozbou vyslovení nedůvěry. Naopak koaliční většinová vláda vedená hnutím ANO bude mít podle jeho mínění vcelku solidní šanci prosazovat dohodnutou agendu a vydržet delší dobu. „Podobně by na tom mohla být i menšinová vláda ANO opřená o nějakou jasně formulovanou a pevnější dohodu s částí opozice, která by obsahovala i závazek opozičních poslanců pomoci vládě při hlasování o důvěře výměnou za nějaké koncese - programové, ve státních firmách a agenturách atd.,“ říká.

Milan Znoj nakonec připomíná, že při ustavení sněmovny fungovala koalice ANO, KSČM a SPD, avšak schválení vlády je podle něj přece jenom trochu jiný podnik. „Na tuto koalici zatím Andrej Babiš nechce spoléhat, jakkoli ona může sloužit jako „defaultní“ možnost pro případ, že všechno ostatní selže. V příštím roce se ale bude měnit vedení několika stran a to může být příležitost pro změnu nálady ke spolupráci s hnutím ANO. Nakloněná ke spolupráci již nyní je ČSSD, takže by mohla vzniknout koalice ANO s ČSSD s tichou podporou KSČM, což se zdá být nejpravděpodobnější verze,“ uvažuje Znoj.

Zkrátka a dobře, hlavní neznámou příštího roku podle Znoje je, nakolik se k vládnutí dostane Okamurova SPD. „Hnutí ANO tuto vazbu zatím odmítá, prezident Zeman na ni naopak sází, a Tomio Okamura vyčkává. „SPD ve vládě s Babišem by znamenalo úplný rozchod s polistopadovými poměry a byl by to soumrak české demokracie,“ nepochybuje Znoj.  Zároveň je přesvědčený, že pokud Zeman obhájí mandát na Hradě, bez SPD ve vládě to zřejmě nepůjde.

„V takovém případě se vydáme na specificky českou cestu ke středoevropské neliberální demokracii. Andrej Babiš se přidá k Viktoru Orbánovi a Jaroslavu Kaczynskému jako třetí do visegrádského mariáše. Avšak pokud Miloš Zeman prezidentské volby prohraje, není evropská perspektiva české politiky ještě ztracena,“ uzavírá Znoj.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šmarda je kudla v Hamáčkových zádech. Zraje v něm ale jisté osobní rozhodnutí

GLOSA PETRA HOLCE | Stále ještě kandidát ČSSD na ministra kultury Michal Šmarda se o víkendu rozpovídal v rozhovoru pro deník Právo. Kromě spousty jiného zazněly dvě zajímavé věci: zaprvé, že kdyby se teď vzdal ministerské kandidatury, bodl by tím „zezadu“ do zad šéfa ČSSD Jana Hamáčka. A zadruhé, Šmarda slíbil v tomto týdnu vydat prohlášení, protože v něm prý „zraje“ jisté „osobní rozhodnutí“. 

Šmarda se podobně nerozpovídal poprvé. Záhy poté, co z něj v ČSSD udělali kandidáta na ministra kultury, začal veřejně říkat, že na funkci nelpí a že kultuře vlastně moc nerozumí. Šmarda očividně nepochopil situaci a od začátku jako by dělal všechno pro to, aby ho prezident Miloš Zeman, jenž ho nechce ministrem jmenovat, mohl veřejně znesvěcovat. Takhle ostré náboje by totiž na twitteru stěží vymýšlel i jeho mluvčí a „viceprezident“ Jiří Ovčáček. Svým rezortům samozřejmě nerozumí většina ministrů, obvykle si to ale nechávají pro sebe.  

Před pondělní schůzkou mezi Hamáčkem a premiérem Andrejem Babišem, jejímž jediným tématem byl on, do toho ale Šmarda šlápl znovu. Ironií je, že ve skutečnosti je bodnutím do Hamáčkových zad on sám, i když tentokrát jde o „kudlu“ v plné režii ČSSD, jak už to poslední dobou bývá. Hamáček totiž nikdy žádného Šmardu na kultuře nechtěl, protože nikdy ani nechtěl „sejmout“ Antonína Staňka. Ten se sice ve funkci občas zle trápil, zrovna odvolání šéfa Národní galerie Jiřího Fajta kvůli podivnému hospodaření si ale s Hamáčkem předem domluvil.

Link

A oba ho spolu předem oznámili i Babišovi. Hamáček Staňka dokonce držel i poté, co po jeho hlavě v televizi zatoužil první místopředseda ČSSD Roman Onderka – a to i na následném setkání se signatáři petice za Staňkovo odvolání na Úřadu vlády. Jenže pak začali Staňkovu hlavu veřejně požadovat i další členové ČSSD, až mu 13. května radši vrazil „kudlu“ do zad i Hamáček. A to přesto, že ve stejný den poslala ministerstvu kultury dopis Transparency International, v němž uvádí, že Staněk byl ve výčtu chyb v hospodaření Národní galerie ještě zbytečně střízlivý.

Šmarda by teď Hamáčka nepříjemného bodnutí do zad nejlíp zbavil tím, kdyby s kandidaturou na ministra kultury sám sekl, jak mu ostatně začíná radit stále více členů ČSSD. A taky rodina, což Šmarda přiznává v rozhovoru. Ano, Zeman se poslední dobou nebezpečně osvobozuje od Ústavy a naplňuje svůj nenápadný předvolební slib (ten trousil na různých besedách s lidmi), že přímo volený prezident prostě jen nesedí na Hradě, ale vládne. Problém jménem Šmarda si ČSSD nicméně způsobila pouze sama svou nejednotností a rozhádaností.

Link

Možná ale Šmarda znovu všechny překvapí ve svém slibovaném prohlášení, kdo ví. To se chystá vydat ještě před pátečním jednání předsednictva ČSSD, ohledně vzdání se kandidatury na ministra kultury ale zůstává tajemný. „Nic takového neříkám. Jen říkám, že si nemyslím, že se do jednání předsednictva něco zásadního stane, kromě toho, že chci vydat jedno prohlášení, ale až ve mně uzraje,“ řekl Šmarda v rozhovoru. Musí to být fakt agonické zrání.

-1