Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hlavní rozdíl oproti minulým volbám? Zkušenost se Zemanem na Hradě a s jeho způsoby, míní experti

Hlavní rozdíl oproti minulým volbám? Zkušenost se Zemanem na Hradě a s jeho způsoby, míní experti

Lze – a pokud ano, v čem – srovnávat přímou volbu prezidenta letos a před pěti lety? A v čem by si mohl vzít Jiří Drahoš ponaučení od Karla Schwarzenberga? A co voliči a atmosféra v zemi – je srovnatelná? Podle politologů jsou podobnosti především dvě: před pěti lety, stejně jako letos, byla společnost rozštěpená na dva podobně velké tábory. A tehdy i dnes je ve druhém kole Miloš Zeman. „Pokud jde o něj, jiné je to, že o jeho schopnosti vykonávat prezidentský úřad už mají voliči jasnou zprávu v podobě jeho činů a výroků. Volby tak budou referendem především o něm,“ říká politolog Jiří Pehe pro INFO.CZ.

Podobně to vidí také jeho kolega Ladislav Cabada. I on se domnívá, že hlavním rozdílem mezi situací před pěti lety, kdy proti sobě stáli ve druhém kole Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, a letošním druhým kolem, je pětiletá zkušenost s výkonem funkce prezidenta ze strany tehdejšího vítěze, tedy Miloše Zemana. „Zatímco v roce 2013 šlo nejen o první přímou volbu prezidenta v Česku, ale také o situaci, kdy se na Hrad jednoznačně chystal nový prezident, dnes vidíme jednoho z kandidátů jako obhájce a druhého v roli vyzyvatele,“ upozorňuje.

„Přirozeně, mnohé okolnosti jsou podobné - Miloš Zeman a jeho okolí sází primárně na populismus, okázalé antielitářství, odpor k politické korektnosti, osobní útoky na protikandidáta založené na smyšlenkách a překrucování faktů, nacionalismus a sociální šovinismus. Protistrana naopak apeluje na noblesu, kultivaci politiky, prozápadní a proevropskou orientaci,“ pokračuje v rozhovoru pro INFO.CZ Cabada.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů


Jeho kolega Milan Znoj si pak všímá toho, že česká společnost vlastně teprve pořád zjišťuje, co to znamená volit prezidenta v přímé volbě. Podle něj nicméně platí obecné pravidlo. „Nyní stejně jako před pěti lety vyhraje ten, kdo dokáže mobilizovat občany na svou podporu.“ Proto podle Znoje vidíme, jak se zvedají ohromné mediální vlny v sociálním prostoru, které ovládají veřejnou komunikaci. „Lidi volby zajímají, přitahují je a vehementně o nich diskutují,“ říká Znoj.

„Hlavním společným jmenovatelem je štěpení společnosti na dva tábory. Bylo omylem si myslet, že s participací voličů na výběru prezidenta bude posíleno odpovědné občanství a lidé se začnou chovat rozumněji než politici. Místo toho je volba prezidenta něčím mezi sportovním kláním a reality show,“ doplňuje Znoje politolog Lukáš Jelínek s tím, že se ovšem snadněji štěpí společnost dvěma výraznými politiky, jakými byli Zeman a Schwarzenberg.

Online přenos z hlasování sledujte zde>>>

„Před pěti lety proti sobě nakonec stáli Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, z nichž každý představoval jinou interpretaci českých dějin. Miloš Zeman vsadil na postkomunistický nacionalismus a vyhrál. Nyní proti sobě stojí Miloš Zeman a Jiří Drahoš a je to jinak. Spor se vede o naše krátké dějiny od pádu komunismu a jeho ohniskem je zkušenost s Milošem Zemanem jako prezidentem, který vlastně realizoval, co slíbil, ale způsobem, který mnohým bere dech a většinu veřejnosti odpuzuje,“ myslí si Znoj.

Zeman podle něj vsadil na nacionalismus, xenofobii a urážky české inteligence. „Proto proti němu může uspět kandidát, který vzešel z akademické obce, který nemá silné slovo v politické konfrontaci, ale slibuje skoncovat se Zemanovým xenofobním nacionalismem, jaký jinde známe jen v podání krajní pravice. Takoví jsme nikdy nebyli a nejsme. Proto vidíme, že se proti Miloši Zemanovi zvedla silná občanská vlna nespokojenosti a vygenerovala čtyři protikandidáty, kteří všichni překvapili a jeden z nich, pokud dokáže sečíst synergii občanského odporu, může zvítězit,“ říká Znoj.

Také Cabada hovoří o tom, že pětiletá zkušenost se Zemanem na Hradě společnost rozdělila do dvou poměrně jasně oddělených táborů. „Je potřeba jasně říci, že prezident Zeman neučinil nic pro to, aby narůstající mezeru mezi těmito dvěma tábory za posledních pět let jakkoli zmenšil a naopak ji zcela záměrně prohluboval. Spoléhal přitom na to, že jeho styl oslovuje většinu a že dokud je tábor jeho podporovatelů větší, není potřeba činit žádná gesta porozumění vůči druhé straně,“ myslí si Cabada.

Podle něj ale po prvním kole volby Zeman logicky znejistěl a zcela změnil svou vyčkávací strategii. „Neumí nicméně nic jiného, než to, co budoval po celou svou kariéru - zesměšňování oponenta, nekritickou sebechválu sebe sama a apel na „lid“, pod nímž rozumí pouze své příznivce,“ zdůrazňuje politolog. Podle něj je směšné, pokud na plakátech Zemana vidíme heslo „tato země je naše“ naznačující, že patří jen voličům Miloše Zemana.

„Těm dvaašedesáti procentům voličů, kteří jej v prvním kole nevolili, tedy nepatří? Nejsou jejími občany, neplatí zde daně, nekultivují ji?,“ táže se Cabada. „Vzal-li si Jiří Drahoš z minulé volby i pěti let prezidentského mandátu Miloše Zemana nějaké ponaučení, pak to, že v kampani – a nejen v ní – může od protistrany čekat jen to nejhorší: lži a podrazy. Takto jeho okolí uvažovalo ihned po oznámení výsledků prvního kola a ukazuje se, že to byla úvaha správná,“ doplňuje.

Podstatným rozdílem mezi Drahošem a Schwarzenbergem je mimo jiné fakt, že ten druhý byl předseda politické strany a ministr zahraničí mimořádně neoblíbené vlády. I proto byl podle Jelínka terčem kritiky nejen skalních zemanovců, ale i lidí nespokojených s pravicovými vládami. V tom je podle něj role kandidujícího nestranického vědce jednodušší. „Neznamená to ale, že by se také nestal terčem. Žijeme v době, v níž, když se na kandidáta něco nenajde, tak se to vymyslí,“ upozorňuje Jelínek.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek