Kdo má Zemana opravdu, nesobecky rád, neměl by ho volit, říká Jan Farský | info.cz

Články odjinud

Kdo má Zemana opravdu, nesobecky rád, neměl by ho volit, říká Jan Farský

Pokud Zeman obhájí mandát na Hradě, je tu podle Jana Farského ze STAN předpoklad, že bude pokračovat jeho spolupráce s Andrejem Babišem, který by pak mohl za jistých okolností vládnout dost dlouhou dobu bez důvěry. Farský připomíná, že Zeman nebere ohled na ústavní zvyklosti, což podle něj nepřispívá k tomu, aby byl brán vážně právní systém ČR. „Za největšího hrdinu je teď ten, kdo ho dokáže obejít, najde v něm skulinu, anebo ho přechytračí.“ A podle jeho názoru to platí také o Babišovi. „Jako pravděpodobný budoucí premiér zpochybňuje základní pilíře právního státu, když odmítá kompletní vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a tvrdí, že jde o vykonstruovanou kauzu,“ vysvětluje volební lídr STAN exkluzivně pro INFO.CZ

Krátce po volbách jste oznámili odchod do pozice. Andrej Babiš krátce na to veřejně prohlásil, že se Starosty nebude vyjednávat o vládě. Od té doby o vás není de facto slyšet. Co děláte v posledních dnech?

Pracujeme. Všichni se teď přetahují o křesla, obchodují sílu svých mandátů. My máme v tomhle volné ruce a vlastně záviděníhodnou pozici. Můžeme se soustředit na práci a na naplňování věcí, které jsme voličům slíbili a které je třeba udělat.

A na čem tedy pracujete?

Jako úplně první věc jsme si sedli na platy učitelů. Máme návrh na změnu zákona, kterým se jejich platy skokově navýší na 130 procent průměrné mzdy. Všichni to před volbami slibovali, není důvod další rok čekat. To by mělo přesvědčit ty, kteří třeba přemýšlejí o odchodu, že to myslíme vážně. A další zákony na sebe nenechají dlouho čekat.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Peníze se na to podle vás v návrhu rozpočtu najdou?

Ale samozřejmě, vždyť zažíváme nebývalý růst. Nesmíme ho projíst, musíme ho investovat. A do školství je strašně chytrá investice. Absolventi škol, vzdělaná populace, to totiž udrží stát nad vodou, až přijde útlum a krize. Třeba elektronizace státní správy ušetří až dvě procenta HDP, a ty nezískáte tím, že na lidi zakleknete a zkomplikujete jim život, ale tím, že odstraníte byrokracii a překážky, které lidem brání podnikat.

A pokud jde o další zákony?

Od 1. března příštího roku nabíhá další vlna EET. Výsledky těch prvních dvou jsou sporné, kolem voleb byl výnos jen okolo tří miliard, nikdo do toho ale nezapočítal ztráty, které spočívají v tom, že mnoho lidí ukončilo své podnikání, stali se příjemci dávek, přestali odvádět peníze státu a podobně.

Mimo to procházíme více než dvě stovky zákonů, které tady spadly pod stůl s končícím volebním obdobím minulé sněmovny. Je to práce na týden nebo dva. Chceme vše projít, a k věcem, které dávají smysl, se vrátit a hledat pro ně podporu i v nové sněmovně. Takže abych to shrnul: k tomuto všemu se nám tím, že nevyjednáváme o vládě, uvolnily ruce a na tom teď děláme.

Co s tím budete chtít dělat?

Jsou dvě varianty: buďto třetí a čtvrtou vlnu, které mají naběhnout v březnu a v červnu, odsunout, anebo úplně zrušit. Od začátku říkáme, že chceme jít cestou nikoli silových, nýbrž chytrých řešení. Ne na lidi kleknout a vytlačit z nich co možná nejvíc, ale naopak vytvořit jim prostor k podnikání. Chceme je motivovat k placení daní, naopak nechceme, aby vyplnění daňového přiznání trvalo dny, nýbrž několik minut.

Když už mluvíte o zákonech. Zaregistroval jste, že okolo třiceti senátorů navrhlo Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv s tím, že by norma mohla způsobit veřejnému sektoru miliardové škody? Co na to říkáte?  

Senátoři nemůžou unést svoje přehlasování a obrací se na soud. Je to jejich právo, budu se vždycky bít za to, aby jej mohli uplatnit a využít. V jiných případech totiž právě tenhle institut může zachránit demokracii. V tomto případě se ale o registr smluv nebojím. I proto, že v návrhu vychází z textu zákona o registru smluv, který už byl k 30. 7. 2017 změněn.

Pokud bychom se vrátili k povolební situaci. Po necelých dvou týdnech se situace jeví tak, že Andrej Babiš sestavuje jednobarevnou menšinovou vládu. Spěje vývoj podle vašeho pozorování k tomu, že se jí podaří získat důvěru většiny poslanců?

Andrej Babiš pro to udělá určitě všechno. Myslím si, že je v pořádku, že byl pověřený vyjednáváním o vládě. Jednou je vítězem svobodných voleb. Ve chvíli, kdy by navíc neměl důvěru, bude kdykoli odvolatelný Milošem Zemanem, což si zcela jistě nepřeje. Otázka je, jak bude Babiš kalkulovat prezidentské volby, neboť Miloš Zeman na Hradě je výhodný pro Andreje Babiše ve sněmovně, případně ve vládě.

Zároveň pořád platí, že budeme hlasovat o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo. Což je zase ale určitě věc, která bude součástí případného obchodu o podpoře jeho vlády. Dále je tu otázka OLAFu (Úřad pro evropský boj proti podvodům, pozn. redakce), který by měl své závěry podle mého názoru zveřejnit v řádu dnů. Připomenout musím také anabázi u slovenského Ústavního soudu, která se týká toho, zda byl Andrej Babiš spolupracovníkem StB. To vše jsou věci, které se mohou do skládání vlády a hlasování o její důvěře promítnout. Platí ale, že jeho osobní snaha být u moci je všemi těmito kauzami znásobena.

S tím nakonec souvisí také to, co bych označil za slabinu, pokud jde o budoucnost České republiky jako právního státu. Ve chvíli, kdy má vláda výrazné pravomoci nad státním zastupitelstvím a policií, je extrémně náročné tyto záležitosti oddělit. A vůbec do budoucna nezávidím ani státním zástupcům, ani policistům, že budou stíhat a vyšetřovat člověka pověřeného sestavením vlády a do budoucna možná člověka, který bude premiérem a jehož vláda bude mít důvěru sněmovny. Bude to hodně velká zkouška jejich nezávislosti.

Policie stojí před dvěma variantami, obě mají svá úskalí a v obou případech se zdá, že prohraje právní stát a důvěra veřejnosti ve spravedlnost: pokud vyšetřování Babiše a dalších asi deseti lidí stáhnou, a nevím osobně, jak by to mohli udělat, tak půjde o zcela šílený vzkaz, pokud vyšetřování policie naopak dotáhne a Andrej Babiš bude souzen, bude policie, státní zastupitelství i soudy čelit tvrdému ataku z jeho strany. Určitě si to nenechá líbit. Doteď bojoval jen s politickými stranami, pokud by měl být odsouzen, začne bojovat s celým systémem. A to je nebezpečné.


Jak hodnotíte poslední kroky prezidenta Zemana? Nemyslím ani tak to, že pověřil Andreje Babiše vyjednáváním o vládě, ale především fakt, že mu už dopředu slíbil druhý pokus, což tady v minulosti nebylo, a zároveň mu dává všemožně najevo, kterak mu ve všem vyjde vstříc…

Předně chci říct, že je volba prezidenta teď vnitropoliticky vůbec to nejpodstatnější, co nás čeká. Pokud jde o vaši otázku, je zjevné, že se Zeman s Babišem pořád ještě potřebují navzájem. Síla jednoho pramení ze síly druhého. A Miloš Zeman chce být znovu zvolen a Andrej Babiš má obrovskou sílu mu v tom pomoct, anebo tomu zabránit. Tudíž to, že mu Zeman slibuje i druhý pokus, neříká ani tak kvůli němu, jako kvůli sobě.

Lidsky mi to přijde až smutné, Zeman je evidentně v čím dál slabší kondici. Pohled na jeho úterní tiskovou konferenci s Andrejem Babišem byl smutnou podívanou. Myslím, že by se nad ním měli i jeho vlastní voliči slitovat a jestli ho mají opravdu rádi, měli by ho nechat odpočinout na jeho milované Vysočině. Cožpak nevidí, jak moc úřadováním trpí? Kdo má Miloše Zemana opravdu, nesobecky rád, neměl by ho volit.

O co se tedy v prezidentských volbách bude hrát? 

Ve finále se bude hrát i o budoucího premiéra a tudíž o to, kdo tady bude příští čtyři roky vládnout. Pokud vyhraje Miloš Zeman, je tu předpoklad, že bude pokračovat jejich společná spolupráce a Andrej Babiš může za jistých okolností vládnout dost dlouhou dobu bez důvěry.

Pokud vyhraje někdo jiný, můžeme očekávat návrat nejen k ústavním zvyklostem, ale také k duchu Ústavy. Zeman nebere na ústavní zvyklosti ohled, což není výhodné pro českou politiku a nepřispívá to ani k tomu, aby byl brán vážně právní systém. Za největšího hrdinu je teď ten, kdo ho dokáže obejít, najde v něm skulinu, anebo ho přechytračí.

Platí to i Babišovi, který jako pravděpodobný budoucí premiér zpochybňuje základní pilíře právního státu, když odmítá kompletní vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a tvrdí, že jde o vykonstruovanou kauzu. My tady sice teď jednáme o tom, kdo bude mít kolik výborů, a kdo obsadí místa ve vedení sněmovny, neměli bychom ale zapomínat na tuto totální destrukci v pozadí, kterou přivodí případný vznik Babišovy vlády a Zemanovo znovuzvolení na Hrad.

To je to hlavní nebezpečí, protože volby tady budou co čtyři roky, avšak nedůvěra lidí v politiku a právní stát je něco, co může mít skutečně fatální důsledky. Napříště mohou lidé ještě víc podléhat konspiracím a dezinformacím. Proč by ostatně měli věřit policii a státním zastupitelům, když jim premiér bude říkat, nevěřte jim, je to komplot, který na mě spáchala politická konkurence.

Někdy mám dojem, že pro samotný les nevidíme stromy. Jako bychom zapomínali, že je Babiš obviněný, neboť přece získal třicet procent hlasů ve volbách. Je to šílené.

Když o tom mluvíte, jak mohou lidé věřit tomu, že chcete uspět a že proto budete spolu s ostatními středovými a středopravými stranami vystupovat v jednotném bloku, když v jeden moment ohlásí předseda ODS Petr Fiala kandidaturu na předsedu sněmovny a krátce na to vystoupí před veřejnost předseda TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že je třeba zablokovat volbu nového vedení sněmovny?

Některé lidi zkrátka nezměníte.

A ta ambice utvořit nějaký blok, který bude mít větší váhu a bude moct čelit ostatním stranám, ta je reálná?

On to blok nebude. Ta spolupráce je sice racionální, ale zároveň trochu vynucená. KDU-ČSL má deset poslanců. TOP 09 sedm a my šest, dohromady je to třiadvacet. V těchto počtech nelze obsadit výbory, současně není možné obsáhnout to, na co mají ostatní strany třicet, čtyřicet nebo osmasedmdesát lidí. Té práce není zkrátka pro šestičlenný klub méně.

Co si jinde rozdělí téměř osmdesát lidí, musíme my zvládnout v šesti. A to prostě nejde. Pak vám nezbývá se koncentrovat jen na některé záležitosti, avšak současně nechcete, aby to ostatní prošlo jaksi bokem, bez vaší účasti. Proto nás tato konstelace nutí k tomu, abychom si práci rozdělili a nějak spolupracovali. Jinak bychom dělali na oko všechno, avšak reálně nic. Je to zkrátka vynucená spolupráce, ale dobře za ní.

A může tento zárodek jakési spolupráce – byť, jak říkáte, vynucený – vyústit řekněme například v to, že si příští rok před senátními volbami společně sednete, a řeknete si, že by bylo dobré si v jednotlivých obvodech nekonkurovat a tudíž dospějete k tomu, že budete jednotlivé nominace koordinovat?  

Je to věc, kterou nelze svázat smlouvou. Museli by všichni překročit svůj stín. Včetně solitérů, kteří touží být na předních stránkách novin. Pokud takový postup nebudou akceptovat všichni, nebude to fungovat. Křehkost podobných dohod mohu ilustrovat na situaci před senátními volbami v roce 2014: spolupráci TOP 09 a STAN tehdy ublížilo silové řešení TOP 09, která pracovala s tím, že jsou Starostové marginální a proto jim umožní kandidaturu pouze ve třech obvodech ze sedmadvaceti. A co se nestalo? Jaký byl výsledek voleb? My brali tři mandáty ze tří nominací a TOP 09 nula ze zbylých čtyřiadvaceti.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Tvrdý postoj vůči Turecku? Unie měla smůlu, Britové se svých spojenců zastali

Unijní ministři zahraničí sice odsoudili tureckou ofenzívu v severní Sýrii, na zbrojním embargu na autoritářský režim Recepa Tayyipa Erdogana se ale neshodli.

„Evropská unie odsuzuje tureckou vojenskou akci, která vážně podrývá stabilitu a bezpečnost celého regionu. Jejím výsledkem je utrpení civilistů, odsuny lidí a ztížený přístup k humanitární pomoci,“ píše se v pondělním prohlášení unijních ministrů zahraničí. Ti se sešli v Lucemburku, a právě Turecko bylo hlavním bodem jejich programu.

Jak ale informoval bruselský server Politico, shoda se hledala jen těžce. Velká Británie, která chce na konci října unii opustit, žádala diplomatičtější jazyk vůči Turecku, svému dlouholetému spojenci. To podle zdrojů z jednání značně rozčílilo šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou a jejího nástupce Josepa Borrella.

Turecko je klíčovým partnerem EU

Všechny ostatní země naopak žádaly tvrdší postoj. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok dokonce řekl, že „bez odsouzení bude prohlášení zbytečné“. Samotné odsouzení nakonec osmadvacítkou prošlo, zbrojní embargo na Turecko už ale nikoliv. „Evropská unie připomíná rozhodnutí některých členských států okamžitě zastavit vývozy zbraní do Turecka,“ píše se ve výstupu schůzky s odkazem na „silné národní pozice“. Zároveň tam ale na přání Britů nechybí věta o tom, že „Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie.“

Link

Vývozy zbraní už kvůli turecké ofenzivě zastavilo Německo, Francie, Švédsko, Finsko a Nizozemsko. Turecko tvrdí, že jejich krok nebude mít prakticky žádný dopad. „Francie očekává specifický požadavek na ukončení ofenzívy a tvrdý postoj k vývozům zbraní do Turecka,“ nechal se slyšet před jednáním francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Výsledek ale skončil za jeho očekáváním – jak přiznal šéf italské diplomacie Luigi Di Maio, unijní embargo schváleno nebylo a EU nechává rozhodnutí na členských státech.

„Turecký postup je neobhajitelný, celá Evropa je proti. Od začátku podporuji politické řešení, Česko se na konfliktu nesmí podílet. Pozastavíme proto, jako další Evropané, prodej zbraní, jež by Turecko mohlo v Sýrii použít,“ tweetoval v úterý český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Británie mluví o turecké sebeobraně

Vydávání nových licencí pro vývoz zbraní do Turecka pozastavila i Velká Británie, obchody, které jsou již schválené, ale proběhnou beze změn. Britský ministr obrany Ben Wallace pak překvapil partnery v NATO, když mluvil o turecké invazi jako o sebeobraně.

Link

Evropští diplomaté nicméně tvrdí, že jejich doporučení bude mít ve výsledku stejný efekt jako embargo. Neschopnost rychlé reakce na turecký útok, kvůli němuž už muselo opustit své domovy na 100 tisíc lidí, ale vyvolala i kritiku. „Americké stažení ze Sýrie a turecká ofenziva opět ukázaly evropskou geopolitickou slabost,“ tweetoval vlivný liberální europoslanec Guy Verhofstadt, podle něhož o osudu Evropy rozhodují Turecko a Rusko. Narážel tím tak na spoléhání se na Turecko v otázce syrských uprchlíků. „Evropa musí vzít svůj osud do svých vlastních rukou tím, že vybuduje skutečnou obrannou unii,“ volá Verhofstadt po hlubší obranné integraci.

Další jednání o Turecku  – tentokrát na úrovni šéfů vlád a států – čeká unii ve čtvrtek na summitu v Bruselu.

Člen NATO proti Sýrii

Do složité situace se kvůli turecké ofenzivě nedostala jen Evropská unie, ale také Severoatlantická aliance. „Turecko je součástí NATO a od dnešního rána existuje koalice mezi Bašárem Asadem a Kurdy. To znamená, že člen NATO stojí proti Asadovi, který je stále de facto prezidentem Sýrie,“ připomněl šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn.

Ankara v tom ale odmítá vidět problém – Rusko, které je spojencem syrského režimu, ukázalo podle Erdogana „pozitivní přístup“.

Link

Pátý článek smlouvy o NATO navíc stanoví, že napadenému členovi Aliance musí jít ostatní státy na pomoc. Šéfka unijní diplomacie Mogheriniová na závěr lucemburské schůzky uvedla, že „pro NATO může být vypořádání se s takovouto situací složité“.

To potvrzuje i opatrný postoj šéfa Aliance Jense Stoltenberga. Ten sice uznal „legitimní bezpečnostní obavy Turecka“, zároveň ale Ankaru vyzval k umírněnosti a spolupráci s ostatními členy, aby svým jednáním nepoškodila snahu NATO v boji s takzvaným Islámským státem.

43272