Články odjinud

Volby rozhodla Zemanova schopnost oslovit lidi z okraje znejistěné kapitalismem, říká politolog Znoj

Volby rozhodla Zemanova schopnost oslovit lidi z okraje znejistěné kapitalismem, říká politolog Znoj

Podle politologa Milana Znoje výsledek prezidentských voleb nerozhodly stranické filiace jednotlivých kandidátů, nýbrž schopnost Miloše Zemana dostat k volbám lidi z okraje znejistěné globálním kapitalismem, lidi naštvané a nespokojené, kteří jinak k volbám nechodí, neboť mají pocit, že na ně politické a kulturní elity kašlou. „Avšak v Miloši Zemanovi najednou „viděli“ politika, který jim dá ztracený hlas a těmto elitám to natře,“ vysvětluje Znoj v rozsáhlém rozhovor pro INFO.CZ na téma povolební trajektorie české politiky.

Jaký je váš základní komentář k výsledku prezidentských voleb?

Volbou Miloše Zemana se Česko vydává na cestu středoevropské distance vůči EU a odmítání evropských hodnot liberální tolerance a multikulturní spolupráce. Rýsuje se před námi specificky česká cesta k národnímu souručenství Polska a Maďarska, na jejímž konci může být odchod ČR z Evropské unie. Prezident má sice malé ústavní kompetence, ale má velký symbolický vliv a Miloš Zeman i značnou skrytou politickou moc nad hnutím ANO, ČSSD, SPD i komunisty, takže nic z toho není nemožné.

Před volbami jsme mluvili o tom, že Zeman usiluje především o voliče hnutí ANO, KSČM, SPD a ČSSD. Byl to právě tento faktor, který rozhodl o jeho vítězství? Anebo to bylo ještě něco jiného?

Pevné jádro voličů Miloše Zemana je mezi příznivci SPD a komunistů. Značná část voličů ANO se k prezidentu Zemanovi přiklonila, jelikož ten se viditelně zasazoval o vznik vlády ANO s premiérem Andrejem Babišem v čele. Voliči sociální demokracie byli ve svém postoji k Miloši Zemanovi rozpolceni, tak jako strana samotná.

O vítězství však nerozhodly stranické filiace, ale schopnost Miloše Zemana dostat k volbám lidi z okraje znejistěné globálním kapitalismem, lidi naštvané a nespokojené, kteří jinak k volbám nechodí, neboť mají pocit, že na ně politické a kulturní elity kašlou, ale v Miloši Zemanovi najednou „viděli“ politika, který jim dá ztracený hlas a těmto elitám to natře.

Jak Zemanovo vítězství ovlivní český politický provoz?

Dalekosáhlé, nehledě na omezené kompetence. Vnitropoliticky bude mít zásadní vliv na sestavování vlády, když podrží Andreje Babiše v pozici premiéra, přivede do koalice pozemanovštěnou ČSSD a legitimizuje jejich vládní spolupráci s SPD a komunisty. Vliv zahraničněpolitický se projeví na rozvolňování našich vazeb k EU. Na tom všem ale nebude prezident Zeman pracovat sám.

Někteří experti očekávají, že se Zeman bude emancipovat od Andreje Babiše. Důvod je prostý: už ho nepotřebuje. Jaký vývoj očekáváte v jejich vztahu vy?

Miloš Zeman už sice nepotřebuje Andreje Babiše k tomu, aby se stal prezidentem, ale stále ho bude potřebovat, aby měl vliv na vládu a exekutivní moc. Dokud Andrej Babiš nebude mít jmenovanou druhou vládu s důvěrou ve sněmovně, bude moc Miloše Zemana vskutku největší a pozice Andreje Babiše nejslabší, avšak bude záležet na obratnosti Andreje Babiše.

Uvidíme, za co Miloši Zemanovi případný vliv na vládu vymění. Pořád platí, že má něco, co prezident Zeman nemá a touží po tom. Oba jsou nadále odkázáni na vzájemnou spolupráci, která nebude hladká, ale bez ní by oba ztroskotali.

Dalším uzlovým bodem české politiky bude únorový sjezd ČSSD. Jak budoucnost sociální demokracie ovlivní Zemanovo vítězství?

Vliv bude zásadní. Miloš Zeman může dotáhnout do konce dlouhodobou snahu získat sociální demokracii zase do svých rukou. Tentokráte nejenom proto, aby se pomstil minulým zrádcům, ale hlavně proto, že potřebuje ve sněmovně stranu, která bude uplatňovat jeho vliv v politice. Nyní je Miloš Zeman ve velice komfortní situaci. Mezi stranami si bude moci vybírat mezi okamurovci, komunisty a sociálními demokraty.

V sociální demokracii si zase může vybírat mezi třemi vážnými uchazeči o předsedu, mezi Jiřím Zimolou, Milanem Chovancem a Janem Hamáčkem. Takže Miloš Zeman může rozehrávat mezi nimi různé hry o to, kdo získá jeho podporu, jakkoli na sjezdu v sále bude hodně delegátů, kteří se vnitřně s Milošem Zemanem dávno rozešli. Zda se uplatní tento skrytý vzdor, je zatím těžké odhadovat.

Co vůbec říkáte na to, že se v sobotu odpoledne ve štábu Zemana zjevil Milan Chovanec?

Pro Milana Chovance to byla poslední šance zachránit nějak svou pozici v sociální demokracii, jelikož jinak byl odepsán. Pro Miloše Zemana to zase byla výhodná příležitost přivítat ztraceného syna, aby tak mohl rozehrát poslední zápas o další své vítězství nad sociální demokracií.

Můžeme z toho rovněž odvodit politické souřadnice, ve kterých svůj vliv v politice chce uplatňovat. Spolu s Milanem Chovancem byl totiž na pódiu mezi přáteli prezidenta také Tomio Okamura. Předznamenána tak byla spolupráce SPD a ČSSD pod patronací prezidenta Zemana. Že bychom viděli též jeho politický odkaz?

O co se podle vás bude tedy na sjezdu hrát?

Na sjezdu se bude hrát o to, jaká bude sociální demokracie v nadcházející době. Zřejmě už vzaly za své představy, že by sociální demokracie zůstala v opozici a využila toho času k hlubší sebereflexi a k vyjasnění politického profilu. Bude se rozhodovat o tom, za jakých podmínek a pod jakým vedením vstoupí ČSSD do vlády s hnutím ANO pod vedením Andreje Babiše.

Jak v této souvislosti hodnotíte přetahovanou posledních dnů mezi Andrejem Babišem a ČSSD, pokud jde o vyjednávání nové vlády?

Toto přetahování je zatím jen předehra k vážným jednáním, ve kterých půjde o to, kolik moci ve vládě Andrej Babiš sociální demokracii nakonec přenechá. Milan Chovanec jako úřadující předseda sice zopakoval hlavní podmínky, které jsou ale nereálné a maximální. Pořád trvá na tom, že ve vládě nemůže být Andrej Babiš a že ANO musí pustit ministerstvo vnitra a spravedlnosti.

Andrej Babiš zase prohlásil, že v jeho vládě nemůže být Milan Chovanec. Tyto podmínky budou časem relativizovány. Milan Chovanec již naznačil i důvody, které sociální demokracii k tomu přesvědčí. Bude se říkat, že ČSSD jde do vlády pro to, aby zabránila vládě ANO s komunisty a okamurovci, což by ohrožovalo naše členství v NATO a EU. Důvod by tedy byl, otázku ovšem je, jak to všechno proběhne.

Na předsedu ČSSD kandiduje v tuto chvíli Milan Chovanec, Jan Hamáček a Jiří Zimola. Kdo je podle vás favorit a v čem se tito kandidáti liší? Anebo jinak: jak očekáváte, že by strana pod vedením každého z nich vypadala?

Favorita zatím těžko hledat, bude záležet především na tom, jak situaci vyhodnotí zemanovci mezi delegáty, neboť se jim bude nabízet jak Jiří Zimola, kandidát spolku Zachraňme ČSSD, tak Milan Chovanec, kterého do hry uvedl přímo Miloš Zeman. Také ovšem bude záležet na tom, jak se k věci postaví delegáti, kteří už Miloši Zemanovi nevěří jeho údajné holubičí úmysly. Ti by mohli z jisté obezřetnosti dát přednost Janu Hamáčkovi.


Vstoupí podle vás nakonec ČSSD do vlády s Babišem?
 
Myslím si, že nás čeká poměrně dlouhé období první vlády Andreje Babiše bez důvěry, během něhož se povedou zákulisní bitvy o to, jaké bude složení většinové vlády. Nejpravděpodobnějším výsledkem bude druhá vláda Andreje Babiše, která bude koalicí mezi ANO a ČSSD, ale bude menšinová s podporou komunistů, což bude spíše přání Andreje Babiše, anebo s podporou SPD, což zase bude spíše přání Miloše Zemana, k níž se ovšem mohou připojit také komunisté. Ale to by už bylo nadbytečné.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Ekonomové: Dojde na tvrdý brexit. Evropa neodejde bez zranění, víc to ale odnese Británie

Rok a půl dlouhé vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií se blíží do konečné fáze – vyjednavači dali na stůl předběžnou dohodu o brexitu vyjednanou mezi Londýnem a Bruselem, její schválení však s největší pravděpodobností ztroskotá během úterního hlasování v britském parlamentu.

 

Vrcholící napětí kolem vyjednávání o brexitu je cítit na obou stranách Lamanšského průlivu. Osud brexitové dohody má v rukou britský parlament a Evropě nezbývá než sledovat, jak hlasování poslanců Spojeného království dopadne. Odborníci se mezitím předhání ve věštění toho, jak se situace vyvine a zda Británie nakonec odejde s dohodou, bez dohody nebo zda neodejde vůbec.

Link

Naděje zastánců setrvání v EU tento týden posílily poté, co generální advokát Soudního dvora EU Campos Sánchez-Bordona oznámil své stanovisko, podle kterého může Británie jednostranně stáhnout prohlášení podle článku 50 lisabonské smlouvy – tedy oznámení o odchodu z Evropské unie – a nepotřebuje k tomu souhlas členských států EU. Na takový scénář však podle analytiků České spořitelny nedojde.

„Varianta, že by Británie stáhla článek 50, je právně možná, ale není podle nás realistická,“ řekl tento týden novinářům hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vetší šance ale nedává ani scénáři odchodu Spojeného království s uzavřenou dohodou. Jako nejpravděpodobnější tak považují takzvaný „hard“ brexit, tedy že veškeré úspěchy dosavadního vyjednávání spadnou pod stůl.

Tvrdý brexit však podle něj má další dvě varianty – skutečný hard brexit bez jakékoliv dílčí dohody, který by ale oběma stranám způsobil šok, nebo tvrdý brexit „změkčený“ o dílčí dohody. První varianta – tedy velmi tvrdý brexit – by přitom způsobil velké ztráty i České republice. Pro tuzemskou ekonomiku by znamenal ztrátu 1,1 % HDP a pokles zaměstnanosti o 40 tisíc míst. „Jen pro představu, co pro Česko znamená jedno procento HDP – to je 55 miliard korun, za které by se dalo postavit 330 kilometrů dálnic,“ varuje Navrátil.

5050505:article:true:true:true

Vyjednávání o odchodu Británie z EU by tak podle analytiků České spořitelny mohlo skončit tvrdým brexitem, který ale bude „změkčen gentlemanskými dohodami v nejstěžejnějších oblastech“, jako je například letectví. Tyto dílčí dohody pak budou platit během přechodného období, než se podaří nastavit nové vztahy. Trvat by to mohlo kolem pěti let. „Evropská unie nechce dát Británii brexit zadarmo, protože se obává odchodu dalších zemí, jako je Itálie, nicméně nikdo nemá zájem na tom, aby to dopadlo velmi tvrdě,“ míní Navrátil.

Členské státy tak pracují na takzvaném plánu připravenosti, který se snaží obsáhnout ty nejkritičtější oblasti a mají zabránit tomu, aby náhlý šok z odchodu bez dohody byl radikální. Pokud by totiž došlo na „neřízený“ brexit, přestaly by platit veškeré dohody. Například letecké spojení mezi Spojeným královstvím a unií by se bez dohody o letectví téměř ze dne na den zastavilo.

„Ani velká Británie ani Evropa nemá zájem na tom, aby brexit proběhl ve své nejtvrdší variantě, všechno se z ničeho nic stoplo a vzájemné vztahy byly na nule. Takže si dokážu představit, že se strany domluví a po dobu nějakého přechodného období mezi sebou budou udržovat takové vztahy, které by dopady zmírnily,“ vysvětluje pro INFO.CZ ekonomka a odbornice na Evropskou unii České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Link

Brexit posílí Polsko, Česko naopak

Přestože se na tvrdý brexit členské státy připravují už od léta, negativním dopadům na ekonomiku se určitě nevyhnou. Mnohem víc však neřízený odchod z unie odnese Velká Británie. „Ze všech vyčíslení, která kdy proběhla, je zřejmé, že větší ekonomický dopad bude mít tvrdý brexit na Velkou Británii, ale nelze tvrdit, že Evropa z toho vyvázne bez zranění,“ říká Hrtúsová.

„Brexit bude mít vliv na fungování evropských institucí – kromě počtu europoslanců to je i vliv na hlasování v Radě EU, které probíhá kvalifikovanou většinou. Návrhy totiž musí být odsouhlaseny 55 procenty členských států, které mají dohromady 65 procent obyvatel EU. Pokud tedy odejde země s víc jak 60 miliony obyvatel, dojde během hlasování k určitým změnám a budou posíleny velké státy, jako Polsko nebo Německo,“ vysvětluje Hrtúsová.

Kdo ale naopak při hlasování ztratí váhu, jsou země, jako Česko, Slovensko a Maďarsko. Po odchodu Spojeného království posílí také role zemí platících eurem – odejde totiž velký zastánce zemí, které eurem neplatí. Česko by proto mělo zapracovat nejen na vztazích s posíleným Polskem, ale i Německem.

„Pokud bude eurozóna jednotná, bude schopná přehlasovat země, které stojí mimo eurozónu, což dosud nebylo možné. Zároveň se zásadně posílí role Německa, pro nás by tedy bylo dobré budovat s ním hlubší diplomatický vztah,“ míní Navrátil.

-1