Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanův hlavní úkol: K volbám musí dostat nevoliče z prvního kola, jinak prohraje

Zemanův hlavní úkol: K volbám musí dostat nevoliče z prvního kola, jinak prohraje

Veškeré úsilí obou postoupivších kandidátů na Hrad bude ve dvou týdnech, které nás dělí od druhého kola prezidentské volby, směřovat k jedinému: mobilizovat na svou stranu voliče, kteří pro ně v prvním kole nehlasovali. Především Miloš Zeman musí mít těžkou hlavu. Zatímco Jiří Drahoš může spoléhat na voliče ostatních občanských kandidátů, z analýzy Vratislav Dostála plyne, že pokud chce Zeman významně navýšit volební zisk, musí k volebním urnám dostat především voliče, kteří k prvnímu kolu nedorazili. Prostor má v tomto ohledu hlavně u voličů SPD a KSČM, pouze s nimi si ale nevystačí.

Byl to pozoruhodný výjev: premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš sice vzápětí po volbách zopakoval svou podporu Miloši Zemanovi, avšak současně neskrýval své pochybnosti a dokonce se jal prezidentovi radit. Babiš působil nejistě, jeho podpora prezidentovi byla vlažná a opatrná, skoro jako by se za ni svým voličům omlouval. Prezidentské volby totiž ukázaly, že Babiše preferuje poměrně dost voličů, kteří ze Zemana dvakrát nadšení nejsou.

Analýza webu Kohovolit.euAnalýza webu Kohovolit.euautor: Kohovolit.eu

A Babiš má zcela jistě podrobná data o svém elektorátu k dispozici. Podle analýzy organizace Kohovolit.eu jich Zemana volilo okolo tří pětin. Tedy 900 tisíc z jednoho a půl milionu těch, kteří volili loni na podzim hnutí ANO. Zbylých 600 tisíc voličů, tj. těch, kteří se přiklonili k jednomu z občanských kandidátů, je přesně ten počet hlasů, který Zeman při podobné volební účasti potřebuje během dvou týdnů dostat na svou stranu. Jenomže celá polovina z nich, tedy 300 tisíc, volila Drahoše, a ta druhá, pokud půjde zase volit, k němu bude mít nepochybně blíže, než k Zemanovi.

„Babišův sobotní brífink byl výmluvný a vyzněl jasně: já sice Zemana podporuju, ale neberte to zase tak vážně, názory – i v hnutí ANO můžou být různé,“ glosuje reakci Babiše na volební výsledky politolog Lukáš Jelínek s tím, že předseda hnutí ANO a premiér v jedné osobě je evidentně připravený odhodit přebytečnou zátěž. „Zároveň ale od Zemana potřebuje jmenování pro druhý pokus, od Drahoše by nejspíš nepřišlo,“ upozorňuje Jelínek.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Proto lze podle jeho mínění čekat, že se od Zemana zase až tak moc nevzdálí. „Spolu chyceni, spolu pověšeni. Navíc se Zemanem může koordinovat svoji strategii, zatímco Drahoš by vůči Babišově přístupu stavěl alternativu. A pokud by se nechal inspirovat spolupracovníky či opozicí, tak dokonce možná i politicky průchodnější alternativu,“ myslí si Jelínek. Přesto nevylučuje, že se nějaké změny tento týden dočkáme.

„Není ani v Zemanově zájmu, aby se teď k Babišovi hlásil příliš okatě. Potřebuje dosáhnout i na ty středové, pravicové či sociálně demokratické voliče, kteří vidí v Babišovi nebezpečí. Ne náhodou Zemanovi příznivci šíří po sociálních sítích názor, že protiváhou Babišovi může být jen silný Miloš Zeman, a nikoli nezkušený Jiří Drahoš,“ upozorňuje Jelínek v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ.

To však neznamená, že by Zemanovi spojenectví s Babišem uškodilo. Podle politologa Milana Znoje je to přesně obráceně, společný blok s předsedou hnutí ANO byl základem jeho možného úspěchu. „Strategií Miloše Zemana totiž od počátku bylo zabránit tomu, aby politické strany postavily kandidáty, kteří by jej mohli ohrozit. Oslabit jej mohli kandidáti na prezidenta SPD, komunistů, sociální demokracie a hnutí ANO. Klíčová nebyla tolik sociální demokracie jako hnutí ANO,“ vysvětluje Znoj.

Již v předvolební analýze jsme psali, že Zeman pracoval především na tom, aby za ním stála voličská základna právě těchto čtyř stran, které ve sněmovních volbách obdržely v součtu přes pětapadesát procent voličů. Podařilo se mu to ale jen zčásti. „K vítězství Miloš Zeman potřeboval, aby jej volila výrazná většina stoupenců hnutí ANO. To se mu ale nepodařilo. Dokázal si toliko zajistit, aby hnutí ANO nepostavilo protikandidáta, ale sympatie všech nebo drtivé většiny stoupenců hnutí si nezískal,“ upozorňuje Znoj.

Příčin to může mít celou řadu. Věrohodná data k tomu ale v tuto chvíli nemáme k dispozici, faktem ale je, že politickou dynamiku posledních dnů zásadně ovlivnilo sestavování vlády a především kauza Čapí hnízdo. Část voličů mohla přece jen vyvažovat podzimní suverénní vítězství hnutí ANO ve sněmovních volbách, jiné mohl od volby stávajícího prezidenta odradit jeho benevolentní přístup k možnému dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo. Přece jen jde o věc, kterou může kritické množství voličů považovat za nespravedlivou.

Této hypotéze nahrávají také reakce na náš rozhovor s poslankyní hnutí ANO a místopředsedkyní Mandátového a imunitního výboru Taťánou Malou z minulého týdne, podle které by mohlo vyšetřování Babiše pokračovat až poté, co skončí v politice. Jako na potvoru to přitom budou právě tyto dvě záležitosti, které zásadně ovlivní ráz veřejné debaty nadcházejících dnů. Už dneska rozhodne Mandátový a imunitní výbor o vydání či nevydání Andreje Babiše, následně se celá sněmovna vrátí ke schůzi, jejímž jediným bodem je hlasování o důvěře jednobarevné vládě Andreje Babiše.

Podle Znoje nicméně kauza Čapí hnízdo prezidentské volby zásadně neovlivnila. „Nepoškodila Andreje Babiše ve sněmovních volbách a nepoškodila ani Miloše Zemana ve volbách prezidentských. Tato kauza ovšem vadí občanskému hnutí, které lze nazvat anti-zemanovské. Sílu tomuto hnutí dal Miloš Zeman sám, konfrontačním způsobem, jakým dělal politiku,“ říká Znoj pro INFO.CZ. Jelínek pak očekává, že se bude Babiš i nadále stylizovat do role oběti systému, který označuje za zkorumpovanou hydru, jež je třeba zničit.

„Pokud jde o vydávání Babiše a Faltýnka, změnu rétoriky nečekám. Na roli nevinné oběti si už Babiš zvykl. Jestli si sám řekne o zbavení imunity, bude nejspíš záležet na tom, nakolik se mu podaří zpochybnit vyšetřovatele Čapího hnízda. Kdyby ale nebyla vůle Mandátového a imunitního výboru či potom celé sněmovny Babiše s Faltýnkem vydat, mohlo by to vyvolat takové vášně, na něž by ve druhém kole doplatil i Babišův patron Zeman,“ očekává Jelínek.

Ať už to ve sněmovně dopadne v úterý jakkoli, také podle politologa Josefa Mlejnka nelze říct, že by volby naznačily cokoli ve smyslu, že Zemanovi škodí spojenectví s předsedou hnutí ANO. Na druhou stranu podle něj volební výsledky jednoznačně dokazují, že pro něj není toto spojenectví dostatečně výnosné. „A to proto, že pro významnou část voličů ANO je Zeman dlouhodobě nevolitelný. Tito lidé, když mají v nabídce kandidáty jako Drahoš nebo Horáček, Zemana zkrátka volit nebudou ani tehdy, když ho bude volit Babiš. Ostatně ten ho podpořil jen za sebe, patrně dobře věděl, že elektorát ANO je v otázce prezidentské volby rozštěpený,“ říká Mlejnek.

Pokud chce být tedy Zeman opět zvolen na Hrad, musí urychleně vyřešit poměrně složitý rébus: kde vzít před druhým kolem hlasy. Anebo jinak řečeno: na koho z voličů, kteří ho v prvním kole nepodpořili, se zaměřit a pokusit se je přetáhnout na svou stranu. Zopakujme: Zemana volilo téměř dva miliony voličů. A pokud bude účast ve druhém kole podobná tomu prvnímu, musí během dvou týdnů někde sehnat nejlépe tak 600 tisíc voličů. Což není zrovna málo.

Z již citované analýzy plyne, že ho nevolila ani polovina voličů, kteří na podzim dali svůj hlas sociálním demokratům. Ti ve sněmovních volbách obdrželi 365 tisíc hlasů, k Zemanovi se ale přiklonilo jen 140 tisíc jejich voličů. Nejspíš to lze interpretovat tak, že prezident neštěpí jen stranu, které v 90. letech minulého století předsedal, nýbrž také její voliče. A je krajně nepravděpodobné, že by se to ve druhém kole podobně jako u těch voličů hnutí ANO, kteří Zemana nevolili, zásadně změnilo.

Zbývají voliči SPD a KSČM. Komunisté obdrželi na podzim necelých 400 tisíc hlasů, Zemana jich volilo 240 tisíc. Lepší vyhlídky pro něj v tomto ohledu skýtají čísla Okamurovy SPD, už jenom proto, že mu svůj hlas o víkendu z více než půl milionů voličů (konkrétně jich bylo 538 tisíc), kteří volili Okamuru na podzim, nedala ani polovina (240 tisíc). Právě je, pokud chce vyhrát, musí přesvědčit k tomu, aby přišli k volbám a dali mu svůj hlas. Na druhou stranu musíme zdůraznit, že se tu nebavíme o číslech, která mu zajístí nadpoloviční většinu hlasů.

Zeman, pokud jde o voliče KSČM a SPD, hraje v ideálním případě, který ale nenastane, o nějakých 450 tisíc voličů. Závěr je jednoznačný: největší a tedy klíčový prostor k expanzi pro Zemana představuje mobilizace těch svých potenciálních voličů, kteří nepřišli k 1. kolu, avšak zdaleka si nevystačí pouze s voliči KSČM a SPD. Spoléhat se bude muset zároveň na to, že Jiřího Drahoše nepodpoří výrázná část voličů, kteří v 1. kole volili Hilšera, Topolánka, Horáčka a Fischera. Souběh obou předpokladů Zemanova vítězství sice nelze vyloučit, avšak nakolik se jedná o realistický scénář, je v tuto chvíli ve hvězdách. Jak jsme už psali, bude to nejspíš drama.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek