Zaorálek: Zao Ce-tung a Zemanův přítel nepřítel, který má ČSSD vytáhnout z propasti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zaorálek: Zao Ce-tung a Zemanův přítel nepřítel, který má ČSSD vytáhnout z propasti

Zaorálek: Zao Ce-tung a Zemanův přítel nepřítel, který má ČSSD vytáhnout z propasti

„Slávku, nezlob se, já ti děkovat nebudu, protože bych si připadal jako na pohřbu,“ předstoupil včera večer ministr zahraničí a nový volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek před novináře. Mluvil lidsky, uvolněně přitom mával rukama. Na tvářích členů grémia, kteří stáli seřazení za ním, vyvolal lehký úsměv na rtech. Podobnou reakci i z řad novinářů vyvolala jeho připomínka, že příště nebudou čekat na špičky sociální demokracie ve vydýchaném sále bez vody. Jinak se nesla tisková konferenci o konci Bohuslava Sobotky opravdu v pohřební náladě.

Právě pověst schopného rétora, který dokáže předstoupit před publikum a získat si ho na svou stranu – někdy i za využití ostřejších výrazů a hlučnějšího hlasu – přinesla Zaorálkovi post lídra do podzimních voleb. Byť se to dnes s přihlédnutím k preferencím strany nezdá jako pravděpodobné, právě on by se tak případně za sociální demokraty ujal premiérského křesla. Ještě před pár měsíci přitom na podobnou možnost reagoval s úsměvem. „Jsem na to ještě příliš mladý. Potřebuju ještě trochu uzrát,“ opáčil tehdy v rozhovoru pro INFO.CZ. I během toho se koneckonců projevily jeho hlavní silné stránky: schopnost řečnit, vzdělanost a široký přehled. Ale také sklon k „filozofickým“ úvodům a odpovědím ze široka, které jsou pro novináře s omezeným časem nelehkou výzvou. Jaká byla cesta Lubomíra Zaorálka až k současnému postu?

Je vlastně s podivem, že se Lubomír Zaorálek stal volebním lídrem a hlavní tváří sociálních demokratů až letos. Třeba Miloš Zeman o něm jako o jednom z možných nástupců v čele strany hovořil už na jaře roku 1998. Odpovědět na otázku, kdo je vlastně Lubomír Zaorálek, jaké je jeho ideová ukotvení a osobnostní nastavení, je jednoduché i složité zároveň. V každém případě lze říct, že sociální demokraty povede do voleb jeden z nejvýraznějších a nejzkušenějších politiků, jaké má strana v tuto chvíli k dispozici.

Zaorálek vstoupil do ČSSD v roce 1994, o dva roky později byl poprvé zvolen do sněmovny. Politicky se ale angažoval už mnohem dříve: spoluzakládal v Ostravě Občanské fórum, v lednu roku 1990 byl kooptován do Federálního shromáždění, po rozklížení Občanského fóra se spolupodílel na vzniku Občanského hnutí. I jen z letmého ohlédnutí za jeho dosavadním politickým životem jasně vyčnívá, že jsou pro něj politika a věci veřejné vášní. Zaorálek je bezezbytku zoon politicon.

Zaorálek v pořadu Uvolněte se, prosím zavzpomínal před lety na svá mladá léta...

Pro jedny ideolog, pro druhé autentický socialista. Bývalý ostravský primátor a dlouholetý člen sociální demokracie Petr Kajnar, který zná Zaorálka od gymnaziálních let, tvrdí, že nezná nikoho druhého, kdo by byla tak sečtělý jako právě aktuální předvolební lídr ČSSD. Zaorálka označuje za intelektuála, který sice už na počátku 90. let minulého století tíhnul k politice, avšak zároveň koketoval s akademickou dráhou. A přestože Zaorálek nekandidoval v roce 1992 za Občanské hnutí, jehož byl tehdy členem, nikdy podle Kajnara neztratil s politikou kontakt. Do té nejvyšší se ostatně vrátil brzo: v roce 1996 dělal dvojku na kandidátce sociálních demokratů v Moravskoslezském kraji tehdejšímu předsedovi Miloši Zemanovi a po volbách se stal poprvé poslancem. Je jím tedy už 21 let.

„Lubomír Zaorálek je člověk neposedné mysli. Umí se nadchnout, až někdy člověk nestačí sledovat linku, ale to je dáno tím, že rád diskutuje, přitom není zahleděn do sebe a dokonce se zajímá o to, co říkají druzí. Z intelektuála se stal politikem a dokáže vystupovat i jako lidový tribun. Někoho by to zničilo, ale Lubomíru Zaorálkovi, zdá se, to svědčí,“ říká na adresu Zaorálka politolog Milan Znoj, který byl ale také členem Občanského hnutí.

„Mám jednu milou vzpomínku z doby, kdy odcházel z OH,“ pokračuje Znoj v rozhovoru pro INFO.CZ. „Po prohraných volbách v roce 1992 někdy na podzim se v Praze sešlo širší vedení OH, tuším v divadle Ypsilonka, a diskutovalo se, co dělat. Z Ostravy přijel Luboš Zaorálek, tehdejší primátor Smejkal, ale také Láďa Vrchovský, už tehdy byli docela rozkmotřeni, neboť se chtěli spojovat se sociální demokracií, čemuž se Láďa vzpěčoval. Tehdy jsem na vlastní kůži zažil Luboše Zaorálka, jak umí plameně řečnit, když mě docela zepsul, že nějaká vlastní cesta OH, za kterou jsem se stavěl, je nesmysl. Musím uznat, že mu to docela šlo i vyšlo.“

O tom, že se stal Zaorálek záhy po svém zvolení do sněmovny jednou z nejviditelnějších tváří nejsilnější levicové strany, svědčí milá glosa komentátora Práva Alexandra Mitrofanova z června roku 1997. „Ve středu zastupoval ČSSD na setkání s prezidentem Havlem místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Lubomír Zaorálek – a zaujal. Nejdřív novináře, pak zřejmě i televizní diváky, kteří viděli jeho soustředěnou vážnou tvář a slyšeli slova, že ČSSD nehodlá devalvovat tak silnou zbraň, jako je návrh na vyhlášení nedůvěry vládě, jejím neustálým nasazováním. Na voliče, kteří v poslední době po zklamání koalicí stále víc tíhnou k alternativní ČSSD, ale zajídá se jim Zemanův útočný a často patetický styl, muselo Zaorálkovo vzezření i obsah jeho slov zapůsobit jako balzám na pochybnostmi zmítanou duši,“ napsal tehdy znalec poměrů v ČSSD Mitrofanov.

O co šlo v aféře Bamberg?
Aféra Bamberg je politický skandál, který odstartoval v březnu 1998. ČT informovala o tom, že o tři roky dříve vyrazil do předseda ČSSD Miloš Zeman s Karlem Machovcem do německého města Bamberg. Setkat se tam měli s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Ten jim podle novinářů nabídl, že věnuje soc. dem. několik set milionů darem. A k tomu ještě přidá kompromitující materiály na politiky ODS a ODA. Za to chtěl ministerská křesla ve vládě pro své lidi.
Zaorálek se přitom v žádném případě nevyhýbal konfliktům, a to ani s tehdy téměř nedotknutelným Zemanem. Když propukla aféra Bamberg, byl jedním z těch, kteří po tehdejším předsedovi požadovali jasné vysvětlení. „To mlčení kolem bamberské aféry možná platí směrem k médiím, ale nemělo by platit dovnitř strany. Na ústředním výkonném výboru 4. dubna musí být shrnuto, co se vlastně odehrálo, a musí být řečeno, kde se udělaly chyby a jaké závěry je z toho třeba pro stranu udělat. Grémia naší strany by měla z této kauzy vyvodit poučení, že musí zprůhlednit své jednání, posílit demokratičnost rozhodování a kolektivnost vedení strany. Mezi jednotlivými členy politického grémia a předsednictva musí existovat vzájemná důvěra. Je pro mě také velmi důležité, abychom nepropadli atmosféře pátých kolon ve straně, teoriím, kdo s kým se spikl, zkrátka atmosféře obleženého města,“ řekl Zaorálek na sklonku března 1998 Právu. Zemanovi se to zcela jistě nelíbilo.

Na doby Zemanovy kritiky vzpomíná i sociálnědemokratický politik Karel Machovec. Se Zaorálkem se zná už více jak dvacet pět let. „Miloš Zeman byl tehdy nezpochybnitelným lídrem sociální demokracie a každý odpor proti němu byl politicky zpozdilý. Všichni tenkrát čekali, že půjde do Strakovky hlavním vchodem a najednou tady byli lidé, kteří mu to kazili,“ popisuje Machovec atmosféru devadesátých let. „Pokud vím, tak na začátku diskuse stál Luboš Zaorálek na neutrálních pozicích a později se přiklonil k protizemanovským pozicím, respektive kritickým pozicím. Bylo to logické: on je velmi vzdělaný filozof, člověk, který netrpí intelektuální nedostatečností, což se nedá o všech politicích říct,“ tvrdí Machovec. Zaorálkova kritika Zemana ale podle něj byla věcná, ne osobní.

Zaorálek byl také jedním z těch sociálních demokratů, kteří nedali svůj hlas Zemanovi při prezidentské volbě v roce 2003. V roce 2017 se ale vztah mužů, kteří ovlivňují českou zahraniční politiku, zdá o mnoho idyličtější. Dokonce spolu prý po schůzkách často hrají šachy. Zaorálek na sebe upoutal během své dlouhé politické kariéry i v mnoha dalších případech. Zmínit můžeme třeba jeho vyhraný soud se Zdeňkem Bakalou, kterého označil za gaunera, nebo jeho proslulý projev ve sněmovně v lednu roku 2013, ve kterém ostře napadl amnestii Václava Klause. Popsal ji jako puč za bílého dne, jako reakci státu na to, že se jeho instituce, nebo jejich část, hroutí zevnitř.

Stát podle něj totiž amnestií pokryl zločince. Zaorálek tehdy plamenně hovořil o organizovaném zločinu. „Všimněte si těch slov: organizovaný zločin, takže vzniká otázka, kam až je ten zločin proorganizovaný. A jestliže je to tak, že je tak proorganizovaný, že dokonce i prezidentská kancelář pracuje ve prospěch toho zločinu, jestliže je tak proorganizovaný, že dokonce i premiér (myšleno Petr Nečas, který amnestii kontrasignoval, pozn. redakce) pracuje ve prospěch organizovaného zločinu, všichni pracují ve prospěch organizovaného zločinu, nakonec jim pomůžou. Chápete, k čemu jsou soudy v této zemi? K čemu my poslanci tady schvalujeme zákony? Přátelé, rozpusťme to,“ řekl tehdy Zaorálek s tím, že amnestie poslala práci soudů a zákonodárců do háje.

Zoarálek o státní mafii:

Není proto divu, že mu jeho pravicoví oponenti vyčítají ideologičnost, mnohdy až údajnou zaslepenost, řada z nich ale dokáže ocenit i jeho kvality. „Možná mu dodalo určitý střih, který souvisí s kritikou velkokapitálu, Bakaly, všech možných nešvarů, Ostravsko (odsud politik pochází a za Moravskoslezský kraj také tradičně kandidoval – pozn. red.). Přitom nikdy neuznal, že to byl Sobotka, který odsouhlasil jako ministr financí prodej OKD Bakalovi,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ Jan Ruml (ODS, později Unie svobody). Ne náhodou se Zaorálkovi přezdívá Zao Ce-tung. „On se rád vymezuje z levicových pozic vůči všemu. Je možná pravověrným sociálním demokratem, ale jestli to má být lídr ČSSD, tak musí vnímat, že sociální demokraté neloví jen mezi levičáky, že má daleko širší spektrum voličů. Myslím, že to je otevřený člověk, jeden z mála takových, který dokáže hovořit a přesvědčovat lidi. Na druhou stranu je ve svém projevu trochu ideolog,“ dodává Ruml.

Také během svého současného působení v čele ministerstva zahraničí budí emoce. Příkladem z poslední doby je obhajoba kontroverzního prohlášení ústavních činitelů o vztazích s Čínou. Už v dubnu 2014 koneckonců prohlásil, že Tibet je nedělitelnou součástí Číny a Česká republika nepodporuje jeho samostatnost v jakékoliv podobě. Kritizoval také setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL)s dalajlámou. V roce 2014 vzbudil poprask i jeho tehdejší první náměstek Petr Drulák (dnes velvyslanec ve Francii), když se vymezil vůči dosavadní lidsko-právní zahraniční politice.

Před Zaorálkem nyní leží úkol z nejsložitějších: vyvést ČSSD z tristní situace a dosáhnout co nejlepšího volebního výsledku. „Je nejen dobrý rétor, ale umí hledat i kompromis. Kdo by chtěl podpořit dlouhodobé hodnoty a progresivní směr v sociální demokracii, měl by zvážit, zda není na místě do strany vstoupit právě v tuto chvíli. Právě teď je naléhavé čelit nacionalistickému populismu,“ komentuje jeho roli Jiří Dienstbier.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.