V čase sílících protiuprchlických nálad jde Žít v Brno do podzimních komunálních voleb z přesně opačné pozice. Podle lídryně Báry Antonové už nemohli k sílícím projevům nesnášenlivosti mlčet. „Téma uprchlíků,“ říká Antonová v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ, „má dvě základní roviny“. První je podle ní obecně lidská. „Pokud se začneme takto pitomě vymezovat vůči lidem, přestáváme je jako lidi vnímat, dehumanizujeme je. Jde o obdobnou rétoriku, jaká se tady rozvinula před druhou světovou válkou.“ Podle jejích slov nás může tato tendence neblaze poznamenat. „Druhé hledisko je politické. Pokud totiž tvrdíme, že nepřijmeme ani dvacet, deset, nebo aspoň jednoho jediného migranta, dáváme světu najevo, že jsme prachobyčejní lemplové, kteří to nezvládnou,“ dodává.
V čase, kdy prezident vyhrál volby s protiuprchlickou rétorikou, v čase, kdy svou vládu označuje premiér Andrej Babiš za striktně protiuprchlickou, se pokouší Žít Brno vzít celou problematiku za opačný konec a tématiku uprchlíků používá přesně obráceně. Říkáte, že by se Brno zvládlo o několik desítek uprchlíků postarat. Co vás k tomu vedlo?
Je to jednoduché, už jsme to nemohli poslouchat, je to prostě nesnesitelné. Téma uprchlíků má dvě základní roviny. Ta první je obecně lidská. Pokud se začneme takto pitomě vymezovat vůči lidem, přestáváme je jako lidi vnímat, dehumanizujeme je. Jde o obdobnou rétoriku, jaká se tady rozvinula před druhou světovou válkou. Najednou tady nebyli občané, sousedi, jednotlivci, ale židovský živel. Dneska jsou zase místo lidí migrační toky.
Tohle nás může neblaze poznamenat. Už teď lze z nesnášenlivých reakcí, které nám chodí, pozorovat, jak lidi berou společně s migranty za nepřátele jedním šmahem Romy, bezdomovce, těžce postižené děti. Už teď je zjevné, že se společnost nestydí říkat věci, které byly ještě před několika lety naprosto neakceptovatelné.
