Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejmladší senátor Wagenknecht: Politik musí říct své rozhodnutí nahlas, nechci hráz mezi Senátem a Sněmovnou

Nejmladší senátor Wagenknecht: Politik musí říct své rozhodnutí nahlas, nechci hráz mezi Senátem a Sněmovnou

Lukáš Wagenknecht, který kandidoval do Senátu jako nezávislý za Pirátskou stranu, se stal nejmladším senátorem v historii Česka. Podle jeho slov ale věk není žádným handicapem. V horní komoře chce bojovat za transparentní veřejnou správu. „Když má politik jakýkoliv názor, tak by ho měl být schopný obhájit. Není to ani rok zpátky, kdy vláda dokonce zkoušela přijít s návrhem, že bude kabinet jednat neveřejně, že hlasování nebudou jmenovitá,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ. „Rozhodnutí musí být kvalifikované a mělo by být publikované. To je prevence, aby se neděly věci, které nejdou zpět zkontrolovat a dohledat. Je to standardní věc, která tu už dávno měla být,“ dodává Wagenknecht.

O vás se v souvislosti se zvolením do horní komory lze nejčastěji dočíst, že jste nejmladším senátorem v historii Česka. Vnímáte to jako výhodu, nebo naopak překážku?

Myslím, že u senátora jsou důležité hlavně kompetence, které by měl mít pro prosazování věcí, které má naplánované pro své období. Svůj věk jako handicap nevnímám. Věk pro senátora splňuji a to je asi celé, co bych k tomu chtěl říct.

Podle vás by měl být Senát aktivnější. Může k tomu přispět i to, že v rámci věkového rozložení v horní komoře budete patřit k těm mladším. Jak by ta aktivita měla vypadat v praxi?

Senátor má podle mého názoru dvě role. Primární je projednávání návrhů zákonů, které přijdou ze Sněmovny a tak dále.

Za druhé by se ale měl věnovat i svému obvodu. Já nahrazuji svou předchůdkyni (Daniela Filipiová, ODS –pozn.red.), na kterou je hodně negativních zpětných vazeb, že v obvodu celých šest let vůbec nefungovala. Myslím tedy, že je potřebná i tato druhá část naší práce: pomoc občanům v obvodu, zvedání jejich témat. Vy je přímo nevyřešíte, ale můžete je nějakou formou posunout dál. To jsem dělal už během své kampaně.

Za další je potřeba, aby senátoři byli mediálně více vidět, aby dokázali komunikovat. Díval jsem se na různá tisková prohlášení, ale mnoho práce se dá udělat i nad rámec tohoto.

S čím tedy můžete pomoct lidem ve vašem senátním obvodě, tedy v Praze 8?

Je tam mnoho témat. Zmíním dva, které jsme řešili hodně aktivně.

Bylo to třeba zahloubení ulice v Holešovičkách, což je dlouholetý problém. Je tam nadměrný hluk a doprava. Proaktivně jsme pomáhali s politickou podporou ze strany Pirátů.

Druhá věc, kterou jsme řešili, je problematika výstavby komunitního centra v ulici Taussigova. Je tam dům, který se jeví jako černá stavba. Lidé tam naráželi na politiky místní radnice. My jsme jim pomohli konkrétně se získáváním informací podle zákona 106 (zákon o svobodném přístupu k informacím – pozn.red.).

V příkladech bych mohl pokračovat.

Účast ve volbáchÚčast ve volbáchautor: Info.cz

To je ale pomoc, kterou byste mohl poskytnout i jako občan, nemusíte být pro to senátorem.

Ano, ale myslím, že je to i role senátora pomoci svými kompetencemi. Má i senátní týden, kdy by měl působit ve svém obvodě. V mnoha případech to takto nefunguje. Přitom taková pomoc může být efektivní.

Do jaké míry byste chtěl spolupracovat i s Piráty ve Sněmovně, případně třeba na pražském magistrátu? Možná budete mít dokonce primátora.

Co se týká Senátu, tak bych se určitě rád odborně podílel už na přípravě zákonů, když jsou ve Sněmovně, abych to mohl komentovat. Nechci jen čekat na to, až přijdou do Senátu a pak je napravovat. V tom budu určitě aktivní. Ale nejde jen o Piráty. Budu rád spolupracovat s každým, kdo bude mít zájem. To není nijak omezené. Na Piráty ale samozřejmě budu mít nejbližší vazby.

Co se týká magistrátu, tak bych nepředbíhal, jak dopadnou výsledky vyjednávání. Pokud bude čas a prostor, tak ale rád pomůžu s určitými tématy i na magistrátu.

V Senátu už je ale rozložení sil jasné: posílily opoziční strany, vládní partaje naopak budou mít situaci těžší. Do jaké míry by podle vás měla horní komora fungovat jako opozice vládě?

Nechtěl bych stavět hráze mezi Senátem a Sněmovnou. Nicméně si myslím, že jde o projev toho, že do Senátu se volí každé dva roky, takže se tam rychleji projeví zpětné vazby občanů. Je to tedy určitá zpětná vazba po dvou letech.

Nechci říkat, že je opozice nějak extra silná, ale opoziční strany jsou silnější. Myslím si, že je to možnost korigovat některé návrhy zákonů, které se ani mně osobně nelíbí: nadměrná byrokracie směrem k podnikatelům, neefektivní výdaje státu a tak dále.

Myslím, že je dobře, že bude konečně větší prostor pro diskusi a zákony se budou korigovat. To, co se děje poslední dva roky, je podle mého názoru opravdu špatně.

Koho byste si představoval za předsedu horní komory? Nemusíte říkat přímo jméno, ptám se, jakou osobnost typově byste chtěl.

O konkrétních jménech se budeme bavit, až budou na stole. My k tomu máme i jednání senátního klubu (Wagenknecht patří do klubu Senátor 21 – pozn.red.), takže nechci předbíhat.

Já osobně bych preferoval osobnost, které si vážím za výsledky práce. Myslím, že by bylo fajn, kdyby nebyl tak agresivní, jak jsme viděli v posledních letech například na pozici premiéra nebo prezidenta. Měla by to být konsenzuální osobnost, které si lidí váží kvůli její práci, ne nějaký straník.

Hlavní slovo v tomto ale budou mít nejsilnější senátorské kluby (STAN, ODS a lidovci – pozn.red.).

Jaká témata chcete na úrovni Senátu prosazovat? Dlouhodobě se věnujete efektivní veřejné správě. Čeho konkrétně chcete docílit?

Určitě jde o tzv. pravidla dobrého vládnutí, která fungují v zahraničí: Velké Británii, Holandsku, Kanadě… Jde o to, aby výdaje, které jsou ze strany státu vypláceny, byly jasně nastaveny, abyste je mohl následně kontrolovat a vyhodnotit, jestli byly realizovány tak, jak byly schváleny.

Druhou oblastí je problematika střetu zájmů. Myslím si, že to máme stále ještě špatně podchycené.

Můžu zmínit i konkrétní zákony, které v tuto chvíli řeším a které se blíží do Senátu. Určitě se mi nelíbí aktuální návrh Sněmovny, co se týče zákona o státní službě. Jeho modifikace podle mě vrací náš stát zpátky do doby, než jsme stanovili hranice mezi úředníky a politiky. Vracíme se o několika desetiletí zpátky.

Další věc je rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Tím se zabývám už řadu let. Piráti předložili vládě návrh, kabinet ho schválil. Postupně bude probíhat jeho projednávání. Já si myslím, že by bylo dobré, kdyby Nejvyšší kontrolní úřad měl kompetence jak na úrovni obcí a krajů, tak mohl kontrolovat i státní a městské firmy.

Také se projednává novela zákona o finanční kontrole, která je spíše technického charakteru, ale tento zákon řeším hodně dlouho, takže také se na něj nějakou formou zaměřím.

Obecně toho sleduji samozřejmě více.

V jednom z rozhovorů jste říkal, že politik by měl říct své rozhodnutí nahlas, ne být součástí tajného hlasování. Vy se nyní nově stáváte politikem. Neobrátí se to proti vám?

Ne, naopak. Já se za své názory nestydím. Když má politik jakýkoliv názor, tak by ho měl být schopný obhájit. Není to ani rok zpátky, kdy vláda dokonce zkoušela přijít s návrhem, že bude kabinet jednat neveřejně, že hlasování nebudou jmenovitá. Nyní je to to, co je na úrovni městských rad.

Já si myslím, že pokud rozhodujete, tak to rozhodnutí musí být kvalifikované a mělo by být publikované. To je prevence, aby se neděly věci, které nejdou zpět zkontrolovat a dohledat. Je to standardní věc, která tu už dávno měla být. Je to jeden z mnoha příkladů.

Mluvíte také o odpovědnosti politiků za škody, ať už finanční nebo trestněprávní. Jak si to představujete?

Někdy politik může rozhodnout i tak, že konečná cena je vyšší než cena obvyklá. Vzhledem k té neveřejnosti ale potom nemáte vymahatelnou odpovědnost.

Řeknu příklad: máte náměstí v menší obci, uprostřed něj je pozemek, který patří soukromníkovi a bylo by fajn, aby tam bylo dětské hřiště nebo lavičky. Nemáte jinou možnost než pozemek vykoupit za cenu, která je vyšší než cena obvyklá. To pak chápu. Nikoho bych za to nechtěl penalizovat. Ale je potřeba, aby politici jasně řekli, proč takto rozhodli.

Máte ale i jiné příklady, kdy politik třeba schválí prodej nemovitosti, která je předražená, nebo ji naopak nakoupí za velké peníze. Není to dostatečně zdůvodnitelné. Tam by pak ta vymahatelnost měla být. Dá se to propojit právě s transparentním hlasováním, souvisí to spolu.

Pokud to bude transparentně zdůvodněné, tak je pak na voličích, aby to při volbách vyhodnotili, buď pozitivně, nebo negativně.

K tomu míří námitka, že se mnohdy jedná o komplexní rozhodnutí. Jsou občané schopni je správně posoudit? A mají tu kompetenci správně rozhodnout i politici?

Většinou má každá obec svůj vlastní úřad, která má věci popsat, dát do kupy jasné zdůvodnění, věcné varianty rozhodnutí, aby politik mohl kvalifikovaně rozhodnout. To je podstatné. Když nevím, tak bych asi neměl hlasovat. Chápu, že se někdo zdrží hlasování, to je legitimní.

Také padl komentář, že někdy máte tři posudky na různé ceny. Pokud je uvidím, tak bych měl vědět, že je to něco divného. Určitě bych to chtěl zanalyzovat jako politik. Rozhodnutí bych třeba o měsíc odložil, nechal si od někoho poradit.

Každý člověk, který normálně funguje v ekonomické situaci, v běžném rodinném fungování, má domácí rozpočet, funguje efektivně. Nebo máte firmu, kde takto fungujete. Proč by to nemělo fungovat na úrovni veřejné správy?

I k vám jako senátorovi budou přicházet zákony, které vám budou tematicky vzdálenější. Budete tedy tento přístup aplikovat i na sebe? Třeba se raději zdržíte hlasování? Kde budete hledat radu?

Mám možnost projednat to už s poslanci, kteří nám budou návrhy posílat, aby mi to vysvětlili do detailu. Senátor má také k dispozici peníze na tzv. expertovné, což je myslím dobrý nástroj. Když už je názorů hodně, můžete si nechat udělat svůj nezávislý posudek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek