Pirátský nájezd na kapitál. Zdanění prodeje akcií je nekoncepční a ničivé, tvrdí kritici

30. 11. 2020 • 19:25
Debata o daních na chvíli zcela ovládla Česko. Vedle široce diskutovaných opatření ale do Senátu zamířil také o trochu nenápadnější návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zdanění výnosů z prodeje cenných papírů. Nejde přitom o žádnou maličkost. Zatímco jeho zastánci mluví o zdravém posunu k tomu, co funguje na západě, kritici počítají negativa, rizika a hrozby.

Dává pirátský návrh smysl, nebo ne? Jako vždy, záleží na tom, koho posloucháte. Podle jeho zastánců jde o narovnávání legislativního prostředí, a navíc do vydrancovaného rozpočtu může přinést nezanedbatelné peníze. Jde prý o normu, která kopíruje evropské trendy, a tak nepůjdeme proti proudu; v okolních zemích – a na Západě obecně – podobné zdanění cenných papírů existuje. 

Odpůrci argumentují mimo jiné tím, že se jedná o selektivní zásah na poslední chvíli, o kterém se nevedla širší debata, a že se sotva vydělá na vyšší počet úředníků, kteří zdanění budou administrovat. Co je zásadnější, v důsledku by schválení návrhu mohlo vést k tomu, že Česko opustí část kapitálu – a západní Evropě bychom se tak namísto přiblížení spíše vzdálili.   

O co vlastně u pirátského návrhu, který je součástí daňového balíčku a čeká na projednání v v Senátu, technicky jde? Legislativa ruší současnou výjimku, která akcionářům a investorům při prodeji cenných papírů garantuje osvobození od daně, pokud k prodeji došlo minimálně po třech letech od nabytí akcií. Pokud by návrh Senátem, případně znovu Poslaneckou sněmovnou prošel, nově by to znamenalo, že by lidé museli zisk z prodeje cenných papírů nad 20 milionů danit 23 procenty.

Co je vlastně spravedlivé?

Podle spolupředkladatele Mikuláše Ferjenčíka je zrušení daňové výjimky z prodeje cenných papírů poměrně logické. Argumentuje, že jeho návrh napravuje stav deformované tuzemské legislativy. „Daňové zvýhodnění příjmů z cenných papírů neexistuje již několik let ani v Německu, Rakousku a jiných zemích EU, nově k obdobným pravidlům přistupuje Velká Británie,“ vysvětluje Ferjenčík.

Nejde však jen o srovnání v rámci rozvinutých západních zemí. Podobně logické je zdanění kapitálových zisků – jak argumentuje Ferjenčík – i z pohledu vysokého zdanění práce, zdanění úroků či pronájmů. Jinými slovy, ve chvíli, kdy jsou zdaněny úroky či pronájmy, je nasnadě zdanit i příjmy z prodeje akcií. Touto optikou je současná daňová výjimka při prodeji cenných papírů skutečně nespravedlivá. Jenže střílet takové návrhy „na první dobrou“ také není řešení, jak daňové prostředí zlepšit.

„Podobné změny je třeba hodnotit komplexně, nikoliv jen podle toho, co je spravedlivé,“ vysvětluje daňový poradce společnosti BREDFORD Consulting Jan Bonaventura, podle kterého existují relevantní důvody jak pro ponechání výjimky, tak pro její zrušení. Na jednu stranu Bonaventura argumentuje onou férovostí zdanění, na straně druhé připouští, že existence současné výjimky může motivovat investory k přesunu jejich kapitálu do Česka. Navíc, jak připouští, návrh má stále poměrně dost problémů.

„Je zvláštní, že nově budou zdaněny jen příjmy z prodeje akcií, podíl na s.r.o. bude po pěti letech osvobozen. Takže majitelé firem se budou moci zdanění vyhnout tím, že společnosti transformují, případně vytvoří holdingy. U drobných akcionářů může změna vést k přesunu kapitálu do zahraničí. To bude sice ve většině z daňového hlediska nefunkční, v konečném důsledku to ale ČR poškodí,“ argumentuje pro INFO.CZ Bonaventura, který zároveň, podobně jako další ekonomičtí a daňoví experti, postrádá zejména širší diskusi ohledně pirátského návrhu.

Odpor byznysu

Další stakeholdeři jdou v kritice pirátského návrhu ještě dál. České asociaci pro Private Equity a Venture Capital (CVCA) vadí, že se jedná o nahodilý a nesystémový návrh, navíc podobně jako Bonaventura upozorňuje na to, že o něm nebyla širší diskuse. „Asociace CVCA velmi negativně hodnotí skutečnost, že návrh nebyl diskutován s odbornou veřejností a že je v rozporu s návrhy na rozvoj kapitálového trhu, které vyplývají z loni schválené Koncepce rozvoje kapitálového trhu, a ani nezískal doporučení Rozpočtového výboru sněmovny,“ komentuje Jiří Beneš, prezident CVCA. 

Podle asociace by schválení novely mělo negativní dopad na cenu i strukturování transakcí prodávaných firem. Zejména pro Private Equity fondy, které „nakupují do svého portfolia čím dál častěji společnosti od jejich zakladatelů a pomáhají jim tak řešit problém nástupnictví.“ 

„Společnosti kupují zpravidla od fyzických osob, které svůj byznys budovaly desetiletí a které v dobré víře předpokládaly, že výnos z prodeje svého podniku budou mít zpravidla daňově osvobozen. Limit 20 milionů je v tomto kontextu velmi nízký, v této cenové relaci se nakupují pouze malé společnosti, na které cílí v tuto chvíli pouze minimum private equity fondů. Navrhované změny by měly značně negativní dopad do strukturování transakcí a do kupních cen,“ argumentuje asociace.

S tím, že novela by v případě schválení zadělala na největší problémy právě majitelům firem, kteří své společnosti vybudovali od nuly, souhlasí i investor Jaroslav Šura. „Zatímco burziáni si s tímto paskvilem nejspíš poradí, majitelé firem, které vybudovali na zelené louce, budou muset vyhledat zkušené právníky,“ vysvětluje investor, na koho případně opatření dopadne nejhůře. Navíc, novela by podle něj mohla mít i některé nezamýšlené důsledky. „Snaha o vyhnutí se zaplacení tak vysoké daně povede k zakládání např. holandských společností. Tento návrh daně je nekoncepční a do veřejného rozpočtu přinese minimum financí.“

Šura dodává, že ani avizovaný dodatečný příjem z nové daně nemusí být tak vysoký, jak se může na první pohled zdát. „Lze předpokládat, že poslancem Ferjenčíkem navrhované posílení finančních úřadů kvůli nové dani spolyká mnohem více peněz, než kolik bude činit výběr. Pro příště by bylo vhodnější se poradit s příslušnými experty místo chytání nápadů z éteru. Místo, aby poslanci vymysleli, jak posílit český kapitálový trh, tak podobnými nápady napomáhají jeho destrukci,“ uzavírá investor.

K tomu, kdo Pirátům myšlenku poradil, se v závěru týdne překvapivě přihlásil investor a zakladatel investiční společnosti Pale Fire Capital Jan Barta. „ Filozoficky se dlouhodobě přikláním k tomu, že je morálně správné o trochu méně danit práci a o trochu více kapitál. To je cesta, která zaručuje dlouhodobou udržitelnost kapitalismu. Bez toho se vám rozklíží společnost a v konečném důsledku utrpí fatální ztráty i ti nejbohatší. Ti teď proti mému nápadu hlasitě protestují, bohužel ale nevidí za horizont,“ vysvětluje Barta v pondělním rozhovoru pro web iHNed.cz

Vaše daně jsme řešili s ekonomem Martinem Slaným. Co tuzemské daňové prostředí potřebuje? Proč je současný vývoj selháním vlády? A kdo nám to spočítá za obří rozpočtové schodky? Poslouchejte podcast!

KAPITOLA — Ekonom Slaný o daňovém balíčku: Sledujeme absolutní selhání vlády

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Dnes • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Dnes • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.

„Hořící keř“ Jan Palach a česká společnost

Martin Kovář
Dnes • 16:55

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Hlavní otázka zní, zda vůbec ještě má smysl v předvečer jeho sebeupálení o Janu Palachovi psát. Po roce 1989 a zejména v roce 2019, kdy jsme si připomínali půlstoletí, které od jeho činu uběhlo, už totiž bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Politikové i nepolitikové odříkali své projevy, byly sepsány vědecké i populární texty, vznikla četná umělecká díla. Já sám si čas od času v souvislosti s ním vzpomenu na písničku Karla Kryla o neznámém vojínovi a přemýšlím o tom, co by na to všechno asi tak řekl sám Palach? Odpověď na tuhle otázku už samozřejmě nikdy nedostaneme, zamyslet se nad ní ale můžeme, stejně jako nad tím, zda svým činem dosáhl toho, čeho chtěl.