Dvanáctiletý očistec, říká o kauze údajného zneužívání dotací pro handicapované Mokrý. Případ míří před vrchní soud

Už dvanáct let se vleče kauza s údajným zneužíváním dotací pro handicapované zaměstnance jednateli holdingu Mandre. Nyní případ po odvolání míří před Vrchní soud v Olomouci. „Připouštím si, že soud může rozhodnout na obě strany – a po letech v byznysu počítám i s tou horší variantou,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ jeden z nepravomocně odsouzených manažerů firmy Aleš Mokrý.

Shrňme na úvod vaši kauzu. Prvoinstanční soud vás jako jednoho z jednatelů holdingu Mandre dva roky zpátky odsoudil k šesti letům za mřížemi za zneužívání dotací pro handicapované zaměstnance, kterým jste měl z výplaty strhávat peníze za kurzy angličtiny či pronájem notebooku. Nyní o případu bude po vašem odvolání jednat olomoucký vrchní soud. O co přesně se povede spor?

Dovolte mi se nejdřív vrátit o dva roky zpět. Hlavní problém během stání u prvoinstančního soudu bylo, že jsme se společníky nebrali ten problém příliš vážně. Měli jsme pocit, že soudu přece musí být všechno jasné, že v případu nejsou žádné velké nejasnosti. Zkrátka že to pro nás nemůže dopadnout špatně, i advokáty jsme si v přípravné fázi nechali přidělit. Byli jsme v tomto hodně naivní, bráno zpětně. Ještě si vybavuju, jak jsem tehdy soudní stání sledoval s pocitem, že – když to připodobním ke sportovní terminologii – vyhráváme: 1:0, 2:0, 3:0… Nakonec jsem ale prohrál 0:6.

Proč tedy soud podle vás rozhodnul tak, jak rozhodnul? Za podcenění přípravy se přeci neodsuzuje.

Myslím, že typologicky spadl náš případ mezi ostatní aféry firem, kde se evropské dotace skutečně zneužívaly. Ty fungovaly tak, že zaměstnavatel dal zaměstnancům tři tisíce korun za práci s tím, že mu podepsali, že dostali dvojnásobek. A majitel si na to pak nechal vyplatit dotace. Vím, že to se na trhu dělo, ale naprosto jasně říkám: náš případ to nebyl a všechny posudky, účetnictví a další důkazy to potvrzují. Kromě tohoto obecného sentimentu pak podle mě hrály roli i konkrétní jednotlivosti – například posudek policejního znalce, který si však pletl termíny jako „příjmy“ a „tržby“. To byla jedna z hodně absurdních situací během soudního stání.

To tedy budete nejspíš nyní napadat. Jaké jsou ale hlavní sporné body kauzy?

Jsou celkem tři. Státní zástupce zaprvé argumentuje tím, že naši zaměstnanci měli dělat bezúčelnou práci – jinými slovy, že práce měla probíhat jen na oko. Na to jsme během prvního stání nereagovali, i proto, že jsme si mysleli, že se státní zástupce jednoduše podívá do účetnictví a zjistí, že práce byla řádně vyfakturovaná – to se ale bohužel nestalo. Proto jsme se poučili a připravili dva nové nezávislé posudky, které potvrzují naši tezi – tedy že za rozporovanou práci jsme dostali řádně zaplaceno a peníze jsme obdrželi na účet. A logicky, pokud nám klienti za práci zaplatili, tak práce musela být odvedena.

Co další sporné body?

Druhý bod obžaloby je, že náš byznys model nedával žádný ekonomický smysl. To je také hloupost, navíc lehce vyvratitelná. Pokud se podívám na účetní závěrku společností holdingu Mandre, za posledních pět let tam vidím zisk přes 20 milionů korun. To není úplně málo – a určitě to stačí na to, aby se ekonomický smysl našeho byznysu prokázal.

Klíčový je ale třetí sporný bod – tedy že jsme měli handicapovaným zaměstnancům krátit mzdu skrze různé kurzy angličtiny či pronájem notebooků. Naši zaměstnanci nejdříve pracovali na zpracovávání českých databází. Ve chvíli, kdy byla tato zakázka hotová, měli podobně připravovat i databáze anglické. A na to logicky potřebovali umět anglicky – na rovinu jsme tehdy říkali, že kdo angličtinu bude mít slušnou, bude mít nárok na to, aby byl zaměstnaný i v budoucnu. A při tom jsme jim nabídli, že jim zmíněné kurzy angličtiny zprostředkujeme. Rozhodně jsme je ale k ničemu nenutili, rozhodnutí bylo zcela na zaměstnancích.

Problém je to spíše technický. Prvoinstanční soud došel k tomu, že tyto kurzy, které jsme zaměstnancům zprostředkovávali – za což jsme jim strhávali peníze z výplaty –, znamenaly takzvané prohlubování kvalifikace zaměstnanců, nikoliv její zvyšování. To je podstatný právní rozdíl a důležitý moment v celé té kauze: prohlubování znalostí totiž jako zaměstnavatel musíte platit, kdežto zvyšování kvalifikace si musí hradit zaměstnanec. Naše pozice je taková, že pokud zaměstnanci anglicky v první fázi vůbec neuměli, nebylo co prohlubovat – a šlo tedy o zvyšování kvalifikace.

Hrozí vám šest roků ve vězení. Připouštíte si, že můžete řadu let strávit za mřížemi?

Člověk, který se jako já pohybuje v byznysu už dlouhé roky, by měl vždycky počítat s horší variantou. Takže ano, počítám s tím, že stát se může cokoliv. I to, že příštích šest let strávím za mřížemi.

Co kauza znamená pro vaši současnou firmu – energetický holding GEEN?

Bez ohledu na tu kauzu a její výsledek GEEN pojede dál. Rozhodovací procesy jsou ve firmě nastavené a zajištěné, podílí se na nich širší management, který řadu procesů v posledních letech vedl zcela samostatně. Kauza se tak reálně propisuje jen do jediné otázky – tedy abychom za mě v případě nejhoršího výsledku našli náhradníka za mou pozici ředitele. A to už je připravené, pokud soud skutečně špatně dopadne, tímto náhradníkem se stane můj otec, Aleš Mokrý starší. Táta v holdingu pracuje již dlouho, je jednatelem několika dceřiných společností, takže to pro něj nebude nic nového.

V případě odsouzení skončíte jako předseda představenstva?

Na místě předsedy představenstva pochopitelně skončím, nechci firmu nijak zatěžovat negativními konotacemi kauzy. Osobně to beru i tak, že pokud mě soud skutečně pošle do vězení, budu dál pracovat na očištění svého jména – a všechnu svou energii budu soustředit právě na tuto činnost.

Ta kauza začala v roce 2008, do jaké míry si to celé v sobě nesete?

V mém případě se to vleče asi až od roku 2009 do současnosti, takže je to takový dvanáctiletý očistec. Ale postupně se s tím s tím naučíte žít. Nic jiného vám ani nezbývá, pořád věříte, že to celé jednou skončit musí. Asi nejsložitější ta situace byla ve chvíli, kdy mě holding potřeboval – kdy se rozrůstal. Tím, že firma od té doby vyrostla a nyní dokáže fungovat bez ohledu na mou přítomnost, je to celé jednodušší.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital