Na jaře vzala pandemie lidu hry, teď bere i chléb a akciové výdělky

Leoš Rousek

30. 10. 2020 • 12:00
Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Strach z neznámého se vrátil a letos již podruhé sráží ceny akcií v Evropě i Spojených státech. Tento týden zažily burzy na ose Frankfurt, Londýn a New York výprodeje, které vymazaly růst jejich indexů dosažený za celý předchozí měsíc a v některých případech i déle.

Jarní a podzimní obavy sice spojuje koronavirová pandemie, ale současně se odlišují v tom, co spustilo poklesy tržních hodnot tehdy a dnes. Před půl rokem převládal strach z neznámé a zákeřné choroby covid-19, která může být smrtelná a proti které neexistují léky. Obavy z ekonomické krize vyvolané opatřeními s cílem zastavit nebo alespoň zpomalit globální pandemii se jevily jako opravdové, ale přece jen druhořadé. Nadto burzám přispěchaly na pomoc centrální banky, které uvolnily hotovost v podobě levných úvěrů, a vlády, které díky novému zadlužení poskytly pomoc lidem ohroženým ztrátou práce a firmám donuceným zavřít.

Nyní se burzy začínají zmítat ve strachu o to, jak hluboká bude hospodářská krize vyvolaná novou vlnou omezení proti volnému pohybu lidí s dopadem na fungování mnoha byznysů. Vítězství nad pandemií covid-19 se tak nyní zdá být vzdálenější a bolestivější, než se jevilo během krátkého letního klidu zbraní. Spolehlivý lék proti koronavirové infekci navíc stále není, byť o samotné chorobě už víme více než na jaře.

I když se ve čtvrtek vrátil na americké trhy po několika dnech klid, což bylo dáno očekávaným silným růstem tamní ekonomiky ve třetím čtvrtletí, černá mračna nezmizela. Navzdory příznivým údajům o hrubém domácím produktu je americké hospodářství stále pod loňskými úrovněmi a moc na tom nezmění nepřekvapivě solidní růst zisků on-line gigantů za tři měsíce do konce září. Totéž platí o HDP evropských zemí, včetně České republiky, a výsledcích zdejších technologických společností.

Na jaře vzala pandemie lidem hry, na podzim možná přijdou o chléb

Současné restrikce, které omezují volný pohyb osob a uzavírají většinu obchodů i poskytovatelů služeb, zřejmě povedou k naplnění a možná i překonání chmurného odhadu České národní banky ohledně propadu domácí ekonomiky. Centrální banka nyní očekává, že se letos český HDP propadne o 8,3 %. Takový pokles se nutně projeví také v tom, kolik si budou moci lidé dovolit utratit za vánoční dárky. Celkové výsledky maloobchodu nezachrání ani očekávané žně on-line obchodů. Retailové odvětví letos nejspíš nezažije růst, který byl v listopadu a prosinci obvyklý v předchozích letech. 

Z pohledu burzovních investic se proto nyní jeví jako rozumné počkat, jak se situace vyvine. Dobře známé varování, aby investoři nepovažovali výnosy minulých období za záruku budoucích výdělků, je nyní obzvlášť na místě. Po prudkých výprodejích v únoru a březnu se burzy rychle vzpamatovaly. Investoři, jejichž řady do velké míry rozšířili také nováčci z řad sázkařů na sportovní zápasy (protože ty se dočasně nemohly konat), se rychle zaměřili na investice do technologických firem. Logika, jak známo, byla a je prostá. E-shopům a on-line službám všeho druhu se bude dařit nejen v době lockdownů celých zemí, ale i poté, co omezení pominou. Zejména pro začínající burziány se letošní obchody s akciemi staly novou hrou, ve které bylo zatím poměrně snadné vyhrávat. To se ovšem může zkomplikovat, když hráčům dojdou kvůli delší a hlubší hospodářské krizi peníze na chleba.

Východní Asie versus západ, restrikce versus laissez-faire

Vlády v Evropě ani v USA nevyužily letní měsíce k tomu, aby zavedly cílená opatření ve stylu některých asijských zemí. Přitom například Jižní Korea či Singapur už dostaly šíření infekce pod kontrolu a tamní ekonomiky neškrtí nové restrikce. Zajímavě a poučně rozdíly v přístupu západních zemí a vybraných východoasijských států shrnuje volně přístupné video amerického deníku Wall Street Journal. Kromě jiného upozorňuje na to, že zatímco evropské státy v létě rychle obnovily možnost vycestovat k moři na dovolenou, ve východní Asii dosud velmi striktně omezují přeshraniční pohyb. Dalším rozdílem, na který WSJ upozorňuje, je nízká kvalita a míra využití mobilních aplikací v Evropě a USA pro sledování pohybu koronavirem nakažených osob.

Kromě okamžitých dopadů restrikcí na ekonomiku se tak obětí pandemie může stát současné fungování západních společností, které se ještě do loňska vyznačovalo spíše malou mírou úředních zásahů do volného trhu. „Jednou z významných otázek je, jestli dojde k růstu vlivu silného státu, nebo přetrvá státní uspořádání v duchu laissez-faire, které se odráželo v ekonomických opatřeních od 80. let,“ zamýšlejí se v nové studii analytici nizozemské finanční společnosti NN Investment Partners.

Splátkové prázdniny končí. Co bude dál?

Jeden z konkrétních projevů případné trvalejší změny role českého státu v ekonomice se možná již záhy projeví v přístupu k dlužníkům, kteří se nestačili vzpamatovat z jarních restrikcí a nyní na ně doléhá další lockdown. Tento víkend skončí vládou vyhlášené šestiměsíční období splátkových prázdnin pro úvěry poskytnuté bankami či splátkovými společnostmi. Některé banky a úvěrové firmy přitom nabízely úlevy svým klientům ještě dříve, než byla tato povinnost plošně schválena parlamentem během prvního lockdownu.

Podle údajů České bankovní asociace moratorium na splátky využilo celkem 360 tisíc dlužníků. Třetina z nich však už začala své úvěry opět pravidelně umořovat. Kolik ze zbylých dvou třetin těchto dlužníků bude s to dluhy opět pravidelně splácet, se ukáže až během listopadu a později. Laissez-faire uspořádání ekonomiky by mělo nechat na věřitelích a volném trhu rozhodnout, jak naloží s dlužníky v problémech. Vlády některých zemí či území, včetně MaďarskaSingapuruVelké Británie a Hongkongu, nedávno rozhodly, že současné splátkové prázdniny prodlouží alespoň pro některé dlužníky až do příštího roku. 

Rozhodnutí, kam se v této problematice přikloní Česko, by mohlo ukázat směr budoucího uspořádání nejen domácí ekonomiky, ale také celé společnosti. ČBA má jasno. Konečný verdikt je třeba nechat na věřitelích a jejich dlužnících. „Banky si jsou vědomy dopadů vládních opatření i stávající situace na některé své klienty a jsou připraveny případné potíže svých klientů se splácením řešit individuálně. V každém případě je však nutné, aby klienti svou banku kontaktovali včas,“ uvedla asociace tento týden.

Text vyšel jako součást newsletteru Výnosy Leoše Rouska. Posíláme ho vždy v pátek ráno a dočtete se v něm mnohem víc. Stačí se přihlásit...

SDÍLET