Splatnost až za tisíc let? Věčné dluhopisy lákají investory na celém světě

Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Rok 2020 je výjimečný nejen koronavirovou pandemií, ale také z hlediska čísla samotného. Podobně symetrický letopočet 1010 jsme propásli a o účasti na silvestrovském vítaní roku 3030 si můžeme nechat jen zdát. Nicméně některé cenné papíry by se k němu v délce své splatnosti mohly přiblížit o něco víc. Následující řádky jsou věnovány dluhopisům takřka nebo zcela na věčnost, tedy s dobou splatnosti přesahující průměrný věk dožití člověka.

Dlouhověké dluhopisy vydávané firmami i vládami některých zemí nejsou obskurní formou investování, která se Česku obloukem vyhýbá. Na tuzemském trhu je průkopníkem dluhopisů bez pevně stanoveného termínu splatnosti developerská společnost CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka. Skupina CPI od roku 2019 vydala už dva takové dluhopisy. První v objemu 550 milionů eur prodala investorům v dubnu 2019 a druhý letos v lednu v objemu 150 milionů singapurských dolarů. Obě emise mají do roku 2025 let stanovený pevný úrok (eurové dluhopisy 4,875 % a singapurská emise 5,8 %), poté se zhodnocení bude odvíjet od platné tržní úrokové míry.

Pro investory představují dluhopisy bez pevného termínu splatnosti příležitost získat atraktivní výnos, který je však vykoupen vyšší mírou rizika. Pokud dlužník zkrachuje, mají banky a držitelé bondů s pevně stanovenou dobou splatnosti přednost před ostatními věřiteli. Držitelé dlouhověkých obligací jsou tak v podobném postavení jako akcionáři společnosti jen s tím rozdílem, že nejsou jejími spolumajiteli. Pro dlužníky jsou obligace s takzvanou perpetuitou (tedy věčností) další metodou pro získání kapitálu na jejich rozvoj, aniž by se museli dělit o majetek. Jak věřitele, tak jejich dlužníky k těmto investicím nyní doslova vybízí převládající nulové až záporné úrokové sazby stanovené centrálními bankami a nízká míra inflace. V takové době je hledání zhodnocení kapitálu náročnou disciplínou a současně příležitostí pro ty, kteří ví, jak požadovaného výnosu dosáhnout.

Vítkova CPI se financování svých projektů prostřednictvím dluhopisů věnuje dlouhodobě. Nicméně investory na globálním kapitálovém trhu pravidelně oslovuje teprve od roku 2017, kdy se společnost díky investiční známce od ratingové agentury Moody's dostala do skupiny nejspolehlivějších dlužníků. Vysoký rating si společnost drží i letos, byť k němu agentura S&P v květnu přidala dovětek „výhled negativní“ (a jeho snížení tedy nelze vyloučit) kvůli možným ekonomickým dopadům koronavirové pandemie na část realitního portfolia CPI.

Malá legislativní statistika 2020: Chybí nám skutečný krizový zákon i rozpočet

CPI a její dlouhověké dluhopisy by mohly hrát ligu s britskou vládou

Pro skupinu CPI, která se v roce 2011 pustila do odvážných výkupů dluhopisů předlužené loterijní společnosti Sazka, se emisemi vlastních dluhopisů bez pevného data splatnosti uzavírá pomyslný kruh. Pokud jde o financování prostřednictvím kapitálových trhů, na kterých se nyní s většinou obligací firmy obchoduje, bude CPI už jen těžko hledat nové mety. Výjimkou je počet let, kterých se její bondy s perpetuitou dožijí.

Případným měřítkem dlouhověkosti by pro skupinu CPI mohly být státní dluhopisy, které britská vláda vydala během první světové války, a nakonec se rozhodla je splatit až v roce 2015, tedy téměř po 100 letech. Jednalo se o obligace bez pevně stanoveného data splatnosti nazývané consols (dluhopisy s konsolidovaným výnosem) v objemu 218 milionů liber (6,3 miliardy korun při současném kurzu) a ročním úrokem 4 %. V roce splatnosti, kdy si britská vláda mohla půjčit peníze mnohem levněji pomocí emise nových dluhopisů, se jednalo o královský výnos. Spolu s oznámením o splacení těchto bondů tehdejší britský ministr financí George Osborne rovněž oznámil, že transakcí dojde také k umoření vládních dluhů spojených s krachem Společnosti jižních moří v roce 1720, známé jako Jihomořská bublina. Přesné údaje o počtu držitelů (dědiců původních věřitelů) těchto téměř tři sta let starých dluhopisů, však nejsou známá. 

Dlouhověké státní dluhopisy, které sice mají stanovené datum splatnosti, jsou ještě rozšířenější. Před několika lety vydalo stoletý dluhopis v objemu zhruba 100 miliard korun Rakousko. Obligace s ročním úrokem 2,1 % je splatná v roce 2117. S podobnou nabídkou na kapitálový trh chodí i další státy či firmy, včetně Belgie, Coca-Coly či Walt Disney.

Klasická televize stále žije, pouští se do ní i Netflix. Vedou ho k tomu slabiny algoritmů v boji s lidskou leností

Doba nahrává úvahám o tisíciletých bondech

Na současném trhu firemních dluhopisů bez pevného data splatnosti nicméně není CPI Group rozhodně sama. Velmi aktivní jsou letos asijské společnosti včetně čínských bank. Jen v roce 2019 vydaly čínské bankovní domy podle deníku South China Morning Post dluhopisy bez data splatnosti za zhruba 80 miliard dolarů, což zhruba odpovídá objemu stejného typu dluhopisů vydaných evropskými bankami v letech 2016 až 2018. Banky takto získané peníze využívají k posílení svého základního kapitálu. Ale zájem o vydávání věčných dluhopisů nemají jen banky.

Na začátku prosince oznámil správce hongkongského letiště Airport Authority Hong Kong nabídku dluhopisů s perpetuitou v objemu 1,5 miliardy amerických dolarů. Současně se jedná o první prodej dolarových obligací bez pevného data splatnosti jakýmkoli správcem letiště na světě. Hongkongské letiště, která navzdory pandemií podlomené osobní dopravě stále těží ze solidní poptávky po letecké nákladní přepravě, chce peníze využít pro vybudování systému tří vzletových drah. A právě příklad tohoto letiště by mohl podle některých odborníků sloužit jako inspirace pro vlády rozvinutých zemí vydávat dlouhověké dluhopisy s cílem čerpat peníze pro investice do dopravní a další infrastruktury.

Podle Mika Swella, manažera portfolia dluhopisů investiční banky Goldman Sachs v objemu 700 miliard dolarů, dává v současnosti smysl vydat statní obligace se splatností alespoň za tisíc let, tedy po roce 3020, případně 3030.

„Kdybych byl ministrem financí, tak bych při současné velmi nízké míře úrokových sazeb vydal tisícileté bondy,“ řekl Swell v podcastu agentury Bloomberg s odkazem na ekonomickou vlastnost peněz a úvěrů umožňující současnou hodnotu nebo náklad posunout do budoucnosti. „Tímto byste doslova uzamkli náklady financování na dlouhou dobu dopředu za dramaticky nízké úroky a s vidinou, že takové zůstanou ještě velmi dlouho.“

SDÍLET
sinfin.digital