Z krize se proinvestujeme, tvrdila vláda. Centrální banka je skeptická

Vojtěch Kristen

10. 08. 2020 • 15:29
„Z krize se proinvestujeme“ – tuto mantru si v posledních měsících přisvojila řada vládních politiků. Včetně ministryně financí Aleny Schillerové, která tak obhajovala letošní půlbilionový schodek státního rozpočtu. Jenže jak to zatím vypadá, z vládních investic nakonec příliš nebude. Nová prognóza České národní banky ukazuje, že vládní investice letos z ekonomického růstu ještě desetinu procentního bodu odkrojí.

Železnice, nádraží nebo autobusové zastávky. To jsou podle Aleny Schillerové konkrétní příklady dopravní infrastruktury, do které měly plynout vládní investice. I kvůli nim si vláda u poslanců nedávno řekla o zvýšení letošního rozpočtového schodku až na půl bilionu. „Bude to hlavně na investice,“ obhajovala tehdy nutnost historicky největšího deficitu ministryně financí. Jak ale ukazuje nová prognóza České národní banky, s investicemi to nebude tak horké. Letos dokonce k tuzemskému ekonomickému růstu přispějí negativní desetinou procentního bodu.  

Prognóza se sice týká zejména inflace, předpovídá ale i takzvaný fiskální impulz – tedy jak výrazně veřejný sektor přispěje k růstu tuzemské ekonomiky. V letošním roce by měl být vzhledem k výrazným fiskálním výdajům tento příspěvek 1,7 procentního bodu. Kdo by ale čekal, že to bude prostřednictvím vládních investic, velmi by se spletl. „Drtivá většina fiskálního impulzu půjde podle ČNB přes spotřebu domácností. Za tím můžeme vidět programy Antivirus, Ošetřovné a Pětadvacítku,“ shrnuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Naopak vládní investice by podle analýzy ČNB měly z růstu tuzemské ekonomiky desetinu procentního bodu letos odmazat. O mnoho lépe nebude ani v dalších letech, kdy bude podle očekávání centrální banky příspěvek vládních investic k růstu HDP nulový. „Je zajímavé, jak je ČNB skeptická ohledně schopnosti státu zvýšit vládní investice v letošním, ale i v příštích letech,“ všímá si Navrátil. 

Důvodů, proč ČNB vidí nulový příspěvek vládních investic k ekonomickému růstu, může být podle Navrátila několik. Buď se zároveň s růstem vládních investic snižují investice municipalit, nebo se vládní investice zvyšují, ale především díky růstu cen, nikoliv růstem objemů. „Případně jsou vládní plány a sliby pro ČNB natolik neuchopitelné, že není schopna všechny slíbené peníze zohlednit do prognózy,“ spekuluje David Navrátil s tím, že poslední možné vysvětlení je, že ČNB sice možná vidí, do kterých projektů se bude investovat, ale zároveň je jí díky tomu jasné, že tyto projekty budou realizované výrazně později.

SDÍLET