Stavba zelených budov není o dilematech, ale o prozíravosti hospodáře a zkušeného investora. Tyto budovy jsou sice zpočátku dražší, ale v průběhu jejich životního cyklu se to provozovateli vrátí v nižších provozních nákladech a zdraví zaměstnanců, říká v rozhovoru pro INFO.CZ Karel Fronk, předseda České rady pro šetrné budovy a vedoucí oddělení Udržitelný rozvoj ve společnosti Skanska.
Vypadá to, že zelená je v posledních letech dominantní barvou. Evropa má Green Deal, Česko řeší nastavení svého zeleného Fondu obnovy. Jak osobně vnímáte proměnu postoje vůči udržitelnosti?
Společenský sentiment je v současné době ovlivněn zejména pandemií covidu-19 – to je prostý fakt a ve střednědobém horizontu bude trvat i nadále. Pokud ale budu hodnotit sentiment byznysu, pak zde jednoznačně vidíme rostoucí zájem o Green Deal, Fond obnovy, obecně prostředky a do jisté míry i cíle vycházející z evropské zelené politiky.
Myslím, že spojení témat zelené ekonomiky a řešení pandemie se stalo svým způsobem kouzlem nechtěného. Pokud se však bude dařit spojovat kvalitu životního prostředí, udržitelný business s kvalitou zdraví a bezpečného prostředí, bude změna několikanásobně rychlejší než předchozí transformace průmyslu či společenské změny. Naléhavost vidím hlavně v rychlé a kvalitní reakci na probíhající evropskou transformaci. Česká rada pro šetrné budovy v tomto ohledu jedná. Apeluje na vládu, abychom nepromarnili šanci, kdy do české ekonomiky natečou značné prostředky určené na restart ekonomiky po covidu, a naopak této situace využili k přiblížení se klimatickým cílům, ke kterým jsme se v rámci EU zavázali.
Během pandemie lidé častěji pracují z domova a je příjemnější pracovat ze zelené budovy než z rozpáleného paneláku, řada z nich přitom bude fungovat v režimu remote work i po konci pandemie. Roste poptávka po zelených budovách i z tohoto důvodu?
Je zřejmé, že si firmy v důsledku covidu výrazněji začaly uvědomovat, jaké jsou skutečné potřeby jejich zaměstnanců. Kvalita vnitřního prostředí budov, kde tráví svůj pracovní čas, k tomu jistě patří a trend vyššího zájmu o zdravé vnitřní prostředí v kancelářích je tak určitě v důsledku covidu vyšší. Česká rada pro šetrné budovy v tomto směru dlouhodobě veřejnost vzdělává a krátce po zahájení covidové krize přišla také s projektem Zdravý domov. Lidé tráví v budovách 90 procent svého času. Nároky na zdravé vnitřní prostředí v bytových projektech určitě porostou. Důležité je také to, že i zřizovatelé škol si uvědomuji, že na komplexní požadavky zdravého vnitřního prostředí by měli hledět při plánovaných investicích do školských budov.
