Deštivé léto je návrat k normálu. Méně letadel ve vzduchu za to nemůže, říká Tolasz

Světem se šíří teorie o tom, že za deštivým počasím letošního léta v Evropě stojí ve skutečnosti radikální omezení leteckého provozu, které vrátilo atmosféru takzvaně do normálu. Podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze jsou ale podobné závěry o vlivu letadel na počasí zcela mylné. Pokud by totiž letadla měla předpokládaný vliv, jeho efekt na vznik srážek by byl zcela opačný.

Na rozdíl od jiných laických teorií spojených s klimatem zní tato teorie docela logicky. Jakmile kvůli koronavirové pandemii prakticky zmizely z oblohy stopy po letadlech, začalo na rozdíl od minulých let na jaře a v létě pršet. Nemohou tedy opravdu srážky nějak souviset s leteckým provozem?

Ano, může to tak vypadat, ale rozhodně to tak není. A to z prostého důvodu. Pokud by stále rostoucí letecký provoz měl skutečně vliv na aktuální počasí, zejména tvorbu oblačnosti a srážky, pak by dnes logicky mělo pršet naopak méně než v době, kdy těch letadel bylo na obloze mnohem více.

Můžete to prosím vysvětlit konkrétněji?

Letadla spalují letecký benzin, čímž se do ovzduší dostávají skleníkové plyny a pevné částice spalin. Ty pak působí jako kondenzační jádra, která mohou přispívat ke vzniku oblačnosti a následně ke srážkám.

Jinými slovy, čím více letadel, tím by mělo být na obloze více oblaků. Je to tak?

Ano. To, že tomu tak není, naopak dokazuje, že bezprostřední vliv leteckého provozu na okamžitý vznik oblačnosti je marginální, takřka nulový. Pokud by letadla skutečně významně ovlivňovala počasí, pak by dnes logicky kvůli prázdné obloze a čistější atmosféře mělo být ve skutečnosti na nebi i méně mraků a tedy i méně deště. A přitom je opak pravdou.

Scheinherr Pražanům sliboval levnou MHD bez vedra a zápachu, teď jim zdraží „socku“ i auta

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital