Deštivé léto je návrat k normálu. Méně letadel ve vzduchu za to nemůže, říká Tolasz

 FOTO: profimedia

Marek Kerles

20. 07. 2020 • 18:26
Světem se šíří teorie o tom, že za deštivým počasím letošního léta v Evropě stojí ve skutečnosti radikální omezení leteckého provozu, které vrátilo atmosféru takzvaně do normálu. Podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze jsou ale podobné závěry o vlivu letadel na počasí zcela mylné. Pokud by totiž letadla měla předpokládaný vliv, jeho efekt na vznik srážek by byl zcela opačný.

Na rozdíl od jiných laických teorií spojených s klimatem zní tato teorie docela logicky. Jakmile kvůli koronavirové pandemii prakticky zmizely z oblohy stopy po letadlech, začalo na rozdíl od minulých let na jaře a v létě pršet. Nemohou tedy opravdu srážky nějak souviset s leteckým provozem?

Ano, může to tak vypadat, ale rozhodně to tak není. A to z prostého důvodu. Pokud by stále rostoucí letecký provoz měl skutečně vliv na aktuální počasí, zejména tvorbu oblačnosti a srážky, pak by dnes logicky mělo pršet naopak méně než v době, kdy těch letadel bylo na obloze mnohem více.

Můžete to prosím vysvětlit konkrétněji?

Letadla spalují letecký benzin, čímž se do ovzduší dostávají skleníkové plyny a pevné částice spalin. Ty pak působí jako kondenzační jádra, která mohou přispívat ke vzniku oblačnosti a následně ke srážkám.

Jinými slovy, čím více letadel, tím by mělo být na obloze více oblaků. Je to tak?

Ano. To, že tomu tak není, naopak dokazuje, že bezprostřední vliv leteckého provozu na okamžitý vznik oblačnosti je marginální, takřka nulový. Pokud by letadla skutečně významně ovlivňovala počasí, pak by dnes logicky kvůli prázdné obloze a čistější atmosféře mělo být ve skutečnosti na nebi i méně mraků a tedy i méně deště. A přitom je opak pravdou.

Z laického pohledu je těžké uvěřit tomu, že ta změť bílých čar na obloze, spojená se stále narůstajícím leteckým provozem, vůbec nijak neovlivňuje to, co se v atmosféře děje.

To jsem ale neřekl. Letadla za sebou zanechávají kondenzační stopy, které pochopitelně také částečně brání průniku slunečního záření na zemský povrch. Zároveň se s nimi do atmosféry dostávají nejen pevné částečky spalin, ale také vodní pára. Jak už jsem ale popsal výše, celkový vliv těchto kondenzačních stop na vznik srážkové oblačnosti je zanedbatelný, prakticky nulový. Znovu opakuji, že kdyby tomu tak nebylo, dnes, kdy letadla nelétají, by naopak mělo pršet méně. A ono prší více.

Jak je to ale možné? Za normálního leteckého provozu je někdy na obloze vidět doslova změť bílých čar, tedy kondenzačních stop. A vy tvrdíte, že je to pro vznik oblačnosti a obecně změny počasí úplně nepodstatná záležitost.

Ano. A to kvůli tomu, že v přírodě a v atmosféře vzniká tolik kondenzačních jader přirozenou cestou, tedy bez vlivu lidské činnosti, že kondenzační stopy z letadel jsou opravdu jen naprosto nepatrným, fakticky nulovým příspěvkem ke vzniku oblačnosti a srážek. Podstatné jsou přesuny vzduchových hmot nad oceány a další atmosférické procesy, související s teplotou na zeměkouli a směrem mořských a vzdušných proudů. Kondenzační stopy z letadel ke vzniku oblaků nad Evropou či jinde opravdu podstatnější měrou nepřispívají.

Jestli tomu tedy dobře rozumím, pak letecký provoz ovlivňuje nebo může ovlivnit exhalacemi dlouhodobě klima, ale nikoliv momentální počasí. Je to tak?

Ano. Letecký provoz pochopitelně produkuje skleníkové plyny. A přispívá tím tedy i ke vzniku skleníkového efektu a globálnímu oteplování. Některé studie odhadují, že letos by kvůli protipandemickým opatřením, spojeným s omezením leteckého provozu, průmyslu a jiných činností, mělo poklesnout množství skleníkových plynů v atmosféře krátkodobě až o 5 %. Pokud ale omezení padnou a vše se vrátí do stálých kolejí, podíl lidské činnosti na skleníkovém efektu se opět obnoví v plné výši. To se však jedná o lidský vliv na celkové klima na zeměkouli, rozhodně ne o přímý vliv omezení leteckého provozu nebo průmyslu na to, že v Česku je letos deštivější léto.

Může mít ale na výrazné srážky v posledních měsících podle vás vliv něco jiného, nebo prostě jde o běžné střídání počasí v jednotlivých letech?

Globální oteplování a klimatické změny se bezpochyby projevují zejména prudkými, někdy až katastrofickými výkyvy počasí. A Česko takových výkyvů zažilo v posledních desetiletích poměrně hodně. To, že u nás nyní v létě prší víc, než jak jsme byli v posledních letech zvyklí, je jen návrat k normálu, tedy v těchto zeměpisných šířkách k úplně normálnímu letnímu počasí bez excesů. Excesy se naštěstí letos odehrávají jinde. Za rok může být ale zase všechno jinak.

SDÍLET