Elektromobilita není a nemůže být jediným řešením budoucnosti dopravy, říká docent Vítek

Docent Odřich Vítek ze Strojní fakulty ČVUT v Praze je jedním ze dvou českých signatářů petice, vyzývající Evropskou komisi k přehodnocení přístupu k takzvané elektromobilitě. Podle 170 techniků a vědců z mnoha zemí, kteří petici podepsali, by se EU neměla ve snaze zastavit klimatické změny soustředit pouze na podporu elektromobility. Ta totiž údajně snížení emisí za současného stavu ve skutečnosti sama o sobě nepřinese, naopak je může ještě zvýšit. „Musíme se soustředit i na možnou výrobu syntetických paliv a další cesty, které politici zatím vůbec neberou v úvahu,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ Oldřich Vítek, který je vedoucím Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel FS ČVUT.

Elektromobilita představuje jeden z hlavních směrů k dosažení takzvané bezemisní ekonomiky, automobilky do ní masivně investují. Proč je to podle vás špatná cesta?

Já ani nikdo jiný ze signatářů petice neříkáme, že bychom se měli vzdát elektromobility. Tak to není. My jen upozorňujeme, že elektromobilitu rozhodně nelze považovat za nějaké univerzální řešení pro snížení produkce emisí na celé zeměkouli. Aby byla elektromobilita z tohoto pohledu skutečně přínosná, musíme pečlivě zvažovat nejen všechny její vedlejší dopady, ale i regionální rozdíly v tom, kde je její využití smysluplné a kde nikoliv.

Prosím o konkrétnější vysvětlení...

Dnes se naprostá většina baterií pro elektrovozidla vyrábí v Asii, která zatím jen z velmi malé části zajišťuje svou energetickou spotřebu z takzvaných obnovitelných zdrojů, většinu energie stále vyrábí v těch konvenčních, včetně uhelných. Když si tedy spočítáte, kolik CO2 se vyprodukuje při výrobě velké baterie pro elektrovozidlo, pak snadno dojdete ke zjištění, že je to mnohem víc než při výrobě spalovacího motoru. A to tedy rozhodně není dobré pro klima, natož když počítáme ještě s dopravou do Evropy.

Jak by ale tedy bylo možné podle vás zajistit výrobu baterií pro elektrovozidla ekologičtějším způsobem?

Pokud pominu další problém se zajištěním dostatku vzácných kovů a dalších nutných komponent, pak je pochopitelně rozhodujícím faktorem právě zdroj energie pro výrobu. Něco jiného je, když budu vyrábět baterie s pomocí termální energie někde na Islandu, solární na Sahaře nebo využívat k této výrobě pouze přebytků slunečních, větrných, vodních či jaderných elektráren v Evropě. Pak to může mít smysl.

Kdo a jak ale rozhodne, za jakých okolností a podmínek je výroba elektrovozidel z hlediska snižování emisí smysluplná?

To je třeba vždy pečlivě propočítat a najít odpověď na otázku, kolik elektrovozidel, respektive baterií pro ně, můžeme tímto způsobem vyrobit, a kde leží hranice, po jejímž překročení už místo snižování emisí CO2 naopak emise zvyšujeme. Takové propočty ale nikdo z politiků nedělá, je nám vnucována představa, že elektromobilita je prostě nějaké zázračné řešení, které je třeba podporovat doslova za každou cenu.

Vzpoura proti elektromobilitě. Sto sedmdesát vědců žádá Evropskou komisi, aby místo elektroaut podpořila vývoj alternativních paliv

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Je provoz elektromobilů opravdu šetrný k životnímu prostředí?
  • Není chyba vsázet vše na jednu kartu?
  • A pomohla by nám syntetická paliva?
sinfin.digital