Koronavirus se mezi lidmi zřejmě šířil dříve, než jsme tušili. I v Česku se mohli nakazit už předloni, říká profesor Machala

Italští vědci oznámili, že možná našli evropského či světového covidového „pacienta nula“. U pětadvacetileté ženy z Milána se jim podařilo zpětně prokázat, že se nakazila už v listopadu 2019. Podle profesora Ladislava Machaly, infektologa a vedoucího HIV centra Fakultní nemocnice Bulovka, není vyloučeno, že se časem potvrdí ještě starší případy nákazy v Evropě. I někteří Češi se podle něj mohli nakazit už předloni.

Italové „pacientku nula“ objevili tak, že analyzovali vzorek kůže, který jí byl odebrán při tehdy neznámém kožním onemocnění. Přišli na to, že se nakazila už dva týdny předtím, než se covid-19 oficiálně potvrdil v čínském Wu-chanu. Co z toho podle vás jako infektologa vyplývá?

Jedině to, že infekce novým koronavirem se začala mezi lidmi šířit zřejmě mnohem dříve, než se dosud uvádělo. Ani v Česku není vyloučeno, že se koronavirus mohl objevit už předloni. Jen pro to zatím nemáme důkazy.

Pokud neexistují důkazy, z čeho usuzujete?

Je to jen dohad, v žádném odborném tisku to proto publikovat nemohu, ale mám takový možný případ i ve vlastní rodině. Moje manželka totiž učí v Praze na mezinárodní škole a otec jednoho z žáků, vysoce postavený manažer, létal na konci roku 2019 služebně velmi často do Číny a zpět. A mojí ženě, která byla ve školní třídě denně v kontaktu s jeho synem, se od 16. prosince objevila na těle vyrážka typu erythema exsudativum multiforme, velmi podobná té, s kterou šla do nemocnice ta žena v Itálii a mnozí další pacienti s covidem.

To byl jediný příznak onemocnění?

Ne, i další příznaky jako horečka, rýma a kašel odpovídaly tomu, co dnes víme o nemoci covid-19. Jenže tehdy o této infekci v Evropě ještě nikdo nic netušil. Protože ty kožní příznaky byly opravdu dost nepříjemné, vzal jsem svou ženu ukázat kolegům na dermatologické klinice, kde jí byla doporučena léčba mastí s kortikoidy a celkově antihistaminika. Během vánoc horečka i vyrážka ustoupily a na Silvestra už byla v pořádku. Protože jsem věděl, že kožní projevy tohoto typu mohou někdy provázet některé virové i bakteriální infekce horních cest dýchacích a zajímalo mě, co by mohlo být příčinou, nechal jsem udělat sérologické testy na obvyklé původce těchto infekcí, ale vše bylo negativní.

Kdy vás poprvé napadlo, že by mohlo jít o infekci novým koronavirem?

Někdy počátkem dubna, kdy už se koronavirus rychle šířil v Evropě, se v odborném tisku začaly objevovat zprávy o výskytu kožních projevů typu erythema exsudativum multiforme u pacientů s touto infekcí. Když jsem si to četl, tak jsem si hned vzpomněl, jak moje žena prostonala Vánoce, a nechal jsem jí udělat test na protilátky na covid-19. A přitom se zjistilo, že hladiny sérových protilátek jsou tak vysoké, že infekci nepochybně prodělala. 

Lze říct, že mohla být českým pacientem nula, respektive jedním z prvních pacientů s infekce covidem v Česku? 

Takhle jednoznačně to říct nemůžeme. V odborné rovině by taková argumentace neobstála. jde samozřejmě pořád jen o spekulaci. Odborník by totiž správně argumentoval tím, že manželka mohla prodělat infekci nikoliv v době, kdy dostala tu vyrážku, ale až později, a to třeba úplně bezpříznakově. Nedá se zpětně dokázat, že protilátky získala na základě onemocnění už předloni v prosinci.

Vy sám jste covidem neonemocněl? Co třeba další žáci vaší manželky?

Pokud víme, tak se u nikoho v té době žádné příznaky neprojevily, ale tomu tehdy ani nebyla věnována žádná zvláštní pozornost, protože výskyt běžných viróz není v této roční době nic mimořádného. 

Ano, já jsem tehdy neonemocněl, a když později vyšly pozitivní protilátky mé ženě, tak jsem si je nechal udělat také, ale u mě byly negativní. Co se mne týče, tak spekuluji o tom, že jsem se od ženy nenakazil kvůli své dlouhodobě „dobře trénované“ buněčné imunitě, která mohla virus rychle a efektivně zlikvidovat dříve, než imunitní systém zareaguje tvorbou protilátek. Když pracujete 40 let v takovém prostředí, jako je infekční klinika, určitě si nějakou buněčnou imunitu vypěstujete. To vyloučeno není, ale ještě jednou opakuji, že je to je moje spekulace, a kdybych něco takového poslal jako tzv. kazuistický případ do odborného tisku, tak to každý poctivý recenzent hned shodí ze stolu. 

Jak je vlastně možné, že se u ženy z Itálie podařilo na rozdíl od jiných pacientů potvrdit příčinu nákazy covidem-19 tak daleko zpětně? 

Protože klinika, na níž se léčila, uchovala po celou dobu vzorek její kůže. My jsme také pátrali po tom, jestli v laboratoři, která v prosinci 2019 analyzovala krev mé manželky, náhodou odebraný vzorek nezůstal. Někdy se to dělá. Pak by samozřejmě bylo možné potvrdit či vyvrátit případnou nákazu covidem-19 i zpětně. Laboratoř ale vzorek bohužel již zlikvidovala, protože nebyl žádný důvod dlouhodobě ho uchovávat. Říkám bohužel - kdyby ho tam totiž ještě měli a sérologie vyšla pozitivní, tak bych radostí skákal do stropu, protože by to bylo na článek v nejprestižnějších světových odborných časopisech.

Z jakých důvodů se takové vzorky uchovávají?

Někdy prostě z toho důvodu, že lékaři nejsou schopni určit přesnou příčinu onemocnění. A uloží vzorek tkáně či krve na dobu, kdy se třeba objeví nové skutečnosti, situace se stane zřejmější a budou k dispozici nové diagnostické metody. Je to trochu podobné dlouhodobému uschovávání kriminalistických vzorků u nevyřešených případů, aby je bylo v budoucnosti, když se objeví nové metody, eventuálně možné znovu otevřít a případ konečně objasnit. Takto to v kriminalistice například zafungovalo v dnes již nesčetných případech s použitím metody analýzy DNA.

Takže je možné, že se díky rozboru podobných vzorků, jako byl ten z Itálie, časem přijde třeba i na ještě starší případy infekce koronavirem?

Ale ano, pakliže ty vzorky byly uschovány a bude možnost je vyšetřit, tak je to docela možné. Podobné příklady máme i u jiných infekčních onemocnění, včetně nemoci AIDS, kterou se zabývám většinu své praxe a která byla oficiálně rozpoznána v roce 1981. I když se dlouho předpokládalo, že tím pověstným pacientem nula byl u infekce virem HIV jistý kanadský stevard, který měl stovky milenců, dnešní poznatky svědčí o něčem jiném.

O čem?

O tom, že někteří lidé mohli na AIDS zemřít již mnohem dříve, existuje spousta různých spekulací. Známý je například příběh jedné rodiny v Norsku už koncem šedesátých let. Otec byl námořník, který jezdil do Afriky, a po své nákaze zřejmě nakazil manželku, narodila se jim také dcera, která později rovněž zemřela. Norští lékaři však později, když už byla infekce HIV známá a byly k dispozici spolehlivé testy, právě z uchovaných zmražených vzorků jednoznačně prokázali, že se u všech jednalo o onemocnění AIDS. 

Podobně se ze zmražených vzorků, uchovaných od padesátých let minulého století náhodou v nemocnici v africké Kinshase, podařilo určit, že virus HIV se začal šířit mezi lidmi v Africe už v padesátých letech, možná hned po druhé světové válce. To všechno jsou poznatky, které jsme dříve nemohli mít. U covidu to může být podobné. 

Čína se většinou snaží využít zpráv o nejstarších případech nákazy covidem v Evropě k argumentaci, že se koronavirus možná začal šířit do světa z úplně jiné země než právě z Číny. Nejprve tamní úřady spekulovaly o Francii, nyní o Itálii. Jaká verze původu infekce je podle vás nejpravděpodobnější?

Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že koronavirus se začal šířit skutečně z Číny. Přesvědčivé a jasné důkazy o tom zatím nemá nikdo, ovšem je to velmi pravděpodobné, hraničící s jistotou. 

Prakticky všechny velké pandemie, včetně středověkých morů, začaly v Číně. Stejně jako tzv. ruská chřipka v roce 1889, španělská v roce 1918, asijská z roku 1957 a hongkongská v roce 1968 vyšly z Číny a v nedávné minulosti se to například týká infekce SARS, jejíž výskyt se Čína tehdy snažila před ostatní světem zpočátku také utajit. Vždy se nákaza začala šířit z Číny.

V čem je Čína v tomto směru „výjimečná“? Trhy, kde lidé obchodují s mrtvými i živými zvířaty a o kterých se spekuluje jako o ideálním prostředí pro šíření virů, přece nejsou jen čínskou záležitostí…

Ano, to je pravda. Přenosu nových infekcí v Číně ale navíc významně nahrává přelidněnost země. A to i v minulosti. I ve středověku byla Čína mnohem více zalidněná než Evropa. V takovém prostředí má nový virus ideální podmínky šíření, připomíná to vhození zapálené sirky do stodoly. 

Domníváte se jako infektolog bohatými zkušenostmi, že se přece jen, třeba za pár desítek let, podaří odborníkům odhalit toho skutečného „pacienta nula“, tedy prvotní původ infekce?

Já si myslím, že při troše dobré vůle a štěstí by díky současným možnostem medicíny a vědy mohl jednou ten „pacient nula“ dodatečně nalezen být, nebo o něm už dokonce Čína ví. Otázkou zůstává, zda takovou informaci zveřejní. Jinými slovy: věřím, že čínští experti o skutečném prapůvodu současné pandemie nového koronaviru vědí mnohem více. My se o něm však nikdy nemusíme dozvědět.

Je pro nás covid fatální hrozba? Proč se potom nechováme jinak?

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital