Kancléř Mynář porušil při rekonstrukci vily ve Strašnicích zákon. Zaplatil pokutu „při dolní hranici“

ČESKÁ JUSTICE | Za nepovolenou stavební činnost na vile v pražských Strašnicích obdržel kancléř prezidenta Vratislav Mynář podle stavebního zákona pokutu „při dolní hranici“ a musel zaplatit náklady řízení 1 000 korun. Zjistila to Česká justice na základě žádosti podle zákona o poskytování informací. Stavební úřad Prahy 10 ale odmítl sdělit jak vysokou pokutu kancléři udělil. Stavební firma, která vilu rekonstruovala, musela zaplatit pokutu 5 000 koruna taktéž tisícovku za náklady řízení. Česká justice tato rozhodnutí získala podle zákona o poskytování informací. Mynářovu argumentaci považuje stavební úřad za účelovou, přesnou výši pokuty odmítl sdělit.

Prvorepublikovou vilu v ulicích Slunečná a U krbu pražských Strašnicích si koupil kancléř Vratislav Mynář na sklonku roku 2014. Způsob pořízení, především cena nemovitosti, vzbudila řadu pochybností. Vilu, jejíž cena byla odhadnuta na minimálně 11 milionů korun, Mynář koupil za 5,5 milionu korun od pražského advokáta Víta Širokého, který je známý například zastupováním odsouzeného pražského lobbisty Romana Janouška. Mynáře pak při koupi zastupovala brněnská advokátní kancelář Jiří Jestřáb & Richard Tománek. Oba zmínění právníci byli významnými sponzory prezidentské kampaně Miloše Zemana, Jestřáb Zemanovi poslal 800 tisíc korun, Tománek pak 900 tisíc. Oba také v minulosti finančně podporovali Zemanovu Stranu práv občanů.

Kauza obřích restitucí na Slapech: Chybí originál klíčového dokumentu, pozemkový úřad ho nikdy neviděl

Mynář jakékoli pochybnosti o způsobu nabytí nemovitosti odmítá. Zaplatil ji prý z peněz, které vydělal, než se stal hradním kancléřem. A cenu podle něj měl pozemek, než zchátralá vila. Mynář líčil zakoupenou nemovitost jako „velmi zchátralou s nutnou totální rekonstrukcí“.

Po rekonstrukci ve vile přibyl například výtah. Vila má celkem čtyři patra, přízemí a nadzemní podlaží, a kromě standardních místností, jako je kuchyně, ložnice či dětský pokoj, v ní měla vzniknout také wellness zóna s vířivkou a saunou.

Hradní kancléř stavebnímu úřadu nahlásil pouze udržovací práce, ke kterým není zapotřebí stavebního povolení. Na stavební úřad Prahy 10 ale dorazila stížnost Mynářova souseda, že na domě dochází k mnohem větší činnosti, než udržovacím pracím. Byl totiž vyměněn krov střechy, oken, bylo vybudováno vnitřní schodiště, při čemž mělo podle serveru Echo24 dojít k celkovému zásahu do nosné konstrukce domu.

Mynářovo „účelové tvrzení“

Přestože Mynář zpočátku deklaroval udržovací práce, na vile začala zásadní rekonstrukce. „V rámci řízení bylo vydáno Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 18. 9. 2018, kterým byla stavba s původním názvem: ´nástavba a stavební úpravy objektu Strašnice č.p. 1298, Slunečná 18, U Krbu 11 spojené se zásahy do nosných konstrukcí, se změnou vzhledu stavby a se změnou způsobu užívání stavby´ dodatečně povolena,“ sdělil České justici vedoucí stavebního u Prahy 10 Jan Kupka.

Rozhodnutí o dodatečném povolení stavebních úprav bylo vydáno na základě podané žádosti o dodatečné povolení, jejíž znění stavební zaslal v anonymizované podobě. „Vlastník stavby ve stanovené lhůtě dne 20. 4. 2016 požádal v souladu se stavebním zákonem o dodatečné povolení stavby. Na základě toho stavební úřad přerušil řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti,“ pokračuje Kupka.

Zrekonstruovaná vila prezidentova kancléře Vratislava Mynáře v pražských Strašnicích. Repro: maps.google.cz

Po vydání dodatečného souhlasu proběhla podle Kupky rekonstrukce v souladu s právními předpisy. Za nepovolenou stavební činnost byla vedena řízení o přestupku proti stavebnímu řádu, podle zákona o územním plánování a stavebním řádu, která byla ukončena pravomocným rozhodnutím. Nebylo proti nim podáno odvolání ani nebyla ke dni vyhotovení tohoto sdělení zahájena přezkumná řízení. „Ohledně dotazu žadatele na výši pokuty pak povinný subjekt sděluje, že informace, týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobních údajů poskytne povinný subjekt jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Povinný subjekt nemá od těchto fyzických osob souhlas s předáváním jejich osobních údajů třetím osobám a tyto údaje nejsou zároveň údaji oprávněně zveřejněnými, resp. údaji uvedenými v souvislosti s výkonem úřední činnosti, je vůči těmto údajům splněn důvod pro částečné odmítnutí žádosti podle ustanovení § 8a odst. 1 Infozákona,“ odmítl sdělit Kupka výši pokuty, kterou stavební Mynářovi udělil. Pokuta se může vyšplhat až na částku 2 miliony korun, jenže Mynář dostal od úřadu pouze „trest“ „při dolní hranici“.

V Polsku zuří kulturní válka. Možná sledujeme začátek konce Kaczynského, říká Ruščák

Na pozemku byly bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu provedeny nepovolené změny stavby. Část stavby, a to jižní terasa byla odstraněna a nově vyzděna. Původní jednopodlažní terasa s pochozí střechou na úrovni 1. nadzemního podlaží u severní fasády byla nahrazena novou přístavbou včetně provedení nového základu. Změna stavba byla provedena v září 2016 stavebníkem, tedy Vratislavem Mynářem.

„Vlastník stavby a stavebník byl uznán odpovědným, že se jako fyzická osoba a jako stavebník dopustil z nedbalosti přestupku proti stavebnímu řádu tím, že v rozporu s paragrafem 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,“ stojí v rozhodnutí o Mynářově přestupku. Stavební úřad rozhodl proto 6. března 2017, že se „obviněnému“ uloží pokutu. Její výši úřad začernil, ovšem z počtu začerněných číslic vyplývá, že hluboko do své peněženky sahat nemusel. Zároveň Mynář musel zaplatit 1 000 korun náklady řízení. Protože se nikdo neodvolal věc tím byla skončena.

Rozhodnutí o pokutě Vratislavu Mynářovi. Repro: ČJ

Česká justice Mynáře oslovila, ale na otázky vůbec nezareagoval a to ani po urgenci. Do protokolu stavebního úřadu hradní kancléř sdělil: „…K výše uvedenému uvádím, že jsem neměl v úmyslu porušit stavební zákon, stalo se to nedopatřením, neboť jsem se domníval že k tomu není potřeba žádné povolení. Spoléhal jsem se na stavbyvedoucího, který by měl znát stavební zákon a postupovat podle něj. Lituji toho. Souhlasím s pokutou ⬛⬛⬛,“ lze se dočíst v rozhodnutí o přestupku.

ČTK kancléř později řekl, že pokutu již uhradil. „Můj stavební dozor zahájil stavbu na ohlášku, jestli si dobře vzpomínám, ani jsem o tom pořádně nevěděl,“ řekl. „Na udání, myslím že sousedů, přišel stavební úřad na kontrolu a zjistil, že by to nemělo být na ohlášku, ale na řádné stavební povolení. Dostal jsem pokutu, kterou jsem uhradil,“ dodal. Na přesnou výši pokuty si nepamatuje, odmítl ale, že by šlo o dva miliony korun. Poznamenal, že se stavebnímu úřadu omluvil s odůvodněním, že byl mylně informován o tom, že mohl postupovat pouze prostřednictvím ohlášky. „Podle mého názoru i podle vyjádření stavebního úřadu jsem jako každý druhý občan v této republice v tomto směru něco mírně porušil,“ doplnil.

Co zaměstnanec, to líná ludra, nad kterou musíte práskat bičem

Stavební úřad ale této argumentaci neuvěřil. „Obviněný vzhledem ke svým poměrům měl vědět, že může stavbu realizovat jen na základě pravomocného povolení. Proto jeho tvrzení uvedené do protokolu považuje stavební úřad za účelové. V principu jde o to, že dané protiprávní jednání, tj. provádění změny stavby bez pravomocného stavebního povolení, vykazuje z hlediska veřejného zájmu společenskou nebezpečnost, a to zejména vzhledem k obecnému nedodržování příslušných stavebních předpisů (tzv. stavební nekázeň). Toto protiprávní jednání stavební zákon považuje za porušení stavební kázně a řadí je proto do skupiny sazeb pokut,“ stojí ve správním rozhodnutí.

5 000 pro stavební firmu

Pokutu 5 000 korun a tisícovku za náklady řízení pak musela zaplatit za prohřešek v loňském roce i stavební firma RE-IN z Tábora, která rekonstrukci prováděla. Podle stavebního úřadu byla provedena opěrná zeď ve tvaru písmene L pro zajištění severní a východní části svahu v severozápadní části pozemku , tato opěrná zeď navazuje na nově vzniklé oplocení. Délka severní části této opěrné zdi je 14,60 metrů, délka východní části této opěrné zdi je 6,3 metrů. Výška východní části opěrné zdi je v nejvyšším bodě 2,75 metrů, výška severní části opěrné zdi je při uliční čáře 1,8 metrů, vše od upraveného terénu, kde na části byla provedena povolená zpevněná plocha pro parkování 2 osobních aut. 

„Před povolenou jednopodlažní uzavřenou přístavbou v úrovni 1. prvního podlaží u jižní fasády objektu rodinného domu byla provedena v terénu zpevněná plocha ze zámkové dlažby jako pochozí terasa o půdorysném rozměru 9,00 x 5,0 m s bočním schodištěm pro vhodnější přístup na zelenou zahradu. Původně povolená podzemní akumulační nádrž pod zpevněnou plochou v severozápadní části pozemku o objemu 5 m krychlových s přepadem do zavlažovacího prvku ozeleněných ploch (přirozený zemní však) podél oplocení v západní a jižní části pozemku včetně napojení na svody dešťové kanalizace stavby v rámci pozemku, byla nově umístěna pod výše uvedenou zpevněnou plochu v jižní části pozemku, a to z důvodu skalního podloží v severní části. Uvedené stavby provedené bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu byly zahájeny v prosinci 2018, stavbu provedla společnost RE-IN s.r.o. Tábor,“ stojí v rozhodnutí o přestupku, které si Česká justice vyžádala. Dům je v památkově chráněném území – ochranném pásmu pražské památkové rezervace.

Rozhodnutí o pokutě stavební společnosti RE-IN. Repro: ČJ

Doktor od kontrášů

Správní řízení s Mynářem i stavební firmou na Praze 10 vedl právník stavebního odboru Karel Gavlák. Ten působil před rokem 1989 v komunistické vojenské kontrarozvědce a práva vystudoval na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti. Dotáhl to až na pozici starší referent specialista kádrového odboru Hlavní správy Vojenské kontrarozvědky. Na otázky České justice ohledně řízení s Mynářem ani ke své minulosti v StB Gavlák nezareagoval a nebral ani služební telefon.

Archviní dokument o angažmá JUDr. Karla Gavláka u vojenské kontrarozvědky, součásti StB v Československé lidové armádě (ČSLA). Repro: ČJ
Karta JUDr. Karla Gavláka z StB. Repro: ČJ

„Pan JUDr. Gavlák odchází do starobního důchodu k 31. 10. 2020, ale poslední týden čerpá dovolenou,“ sdělil České justici Marek Pencák z tiskového oddělení Prahy 10, když se obrátila kvůli nemožnosti zkontaktovat se s Karlem Gavlákem na úřad.

Na další otázky České justice, související s tím, jak Gavlák stavební prohřešky vyšetřil, pak Pencák odpověděl: „Přestupková řízení ve věci rekonstrukce vily v katastru Strašnice byla pravomocně ukončena a spisy byly uzavřeny. V této věci je důležité zmínit, že správní řízení, resp. řízení o přestupku je vedeno jako řízení neveřejné, tzn. záměrem zákonodárce zjevně nebylo, aby byli pachatelé přestupků (či dokonce údajní pachatelé) „trestáni“ zveřejněním svých osobních údajů a to ani výší udělené pokuty. Pokud má dojít ke zveřejnění informací o spáchaných přestupcích nebo správních deliktech, zákon tak výslovně stanoví,“ vysvětluje Pencák nedodání požadovaných informací.

Správní orgán je podle mluvčího Prahy 10 povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života obviněných, aby pachatel přestupku neutrpěl újmu na svých právech a dbát na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života obviněného. „Jde přitom o vtělení ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí (viz Listina základních práv a svobod, čl. 7 odst. 1), podle nějž nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, a dále čl. 10 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě,“ podotýká Pencák.

„Nad rámec shora uvedeného pak poznamenávám, že stavební úřad správním uvážením uložit pokutu na spodní hranici zákonné sazby v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, dle kterého se při určení výměry sankce přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a k okolnostem, za nichž byl spáchán. K tomu je třeba uvést, že při uložení pokuty byly správním orgánem zohledněny námitky uvedené při projednání přestupku. Oproti tomu pak stavební úřad při udělování výše pokuty nezohledňuje, zda osoba jenž spáchala konkrétní přestupek proti stavebnímu řádu, je osobou veřejně známou a mohu s jistotu konstatovat, že výše udělených pokut se nijak nevymyká obvyklé výši pokut udělených zdejším úřadem za obdobná porušení stavebního zákona,“ dodal Pencák.

Kancléř prezidenta Vratislav Mynář ovšem patří mezi stavitele, který by měl pouze jediný problém s dodržováním daných pravidel. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, spravující rozdělování části dotací EU, požádal policii o prověření dotace, napsal loni server Seznam Zprávy. Úřad rady v minulosti přidělil Mynářově firmě Clever Management evropskou dotaci šest milionů korun na stavbu penzionu. Organizace Transparency International (TI) kvůli tomu loni podala na Mynáře trestní oznámení.

Zatímco v Osvětimanech začal Mynář svah zasněžovat z načerno postaveného rybníku, v Nové Lhotě mu nelegální vybudování nádrže zakázalo vedení Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, napsal server iDnes.cz. Území totiž spadá do nejpřísnější zóny ochrany přírody a vody je tam dlouhodobý nedostatek, umělé zasněžování tedy nebylo možné. Navzdory tomu si firma dotace

Firma O.L.G.A., jež patří Mynářovi, pak dostala letos pokutu za načerno odebranou vodu na zasněžování sjezdovky. Česká inspekce životního prostředí firmě hradního kancléře udělila pokutu 300 tisíc korun, uvedl server iRozhlas.cz. Kancléř pokutu komentovat odmítl. „Jedná se o pokutu 100 tisíc korun za akumulaci povrchové vody a 200 tisíc korun za odběr povrchové vody pro zasněžování Ski Parku Osvětimany,“ řekla serveru mluvčí inspekce Radka Nastoupilová. Jde o nejvyšší pokutu, kterou inspekce letos udělila.


Text vyšel na serveru Česká justice

SDÍLET
sinfin.digital