Kristýna Fuchsová je členkou bytové komise v městské části Brno-střed, kde před několika týdny zasahovala policie kvůli kupčení s byty. V rozhovoru pro INFO.CZ detailně a v praktické rovině popisuje, jak přidělování bytů v reálných situacích vypadalo a v čem bylo i jí mnohdy podezřelé. A hovoří také o tom, kdo je podle ní za jednotlivá přidělení bytů, a to nejen věcně, ale i politicky, odpovědný.
Jste členkou bytové komise na Brně-střed, která rozhodovala o tom, komu budou přiděleny obecní byty, jejichž část, jak jsme se nedávno dozvěděli, byla předmětem kupčení. Umíte odhadnout, kolika z nich se to týkalo?
Úplně přesně to odhadnout neumím. Já jsem v bytové komisi byla poslední dva roky, nebyla jsem tam tedy celé minulé volební období. A když jsem si prošla zápisy za poslední dva roky, mimo jiné mě zajímalo, jak kdo hlasoval, dívala jsem se také na svoje hlasování, a když jsem si to takto prošla, došla jsem k tomu, že za mě mohlo být třicet až čtyřicet bytů přiděleno nestandardně.
Kolik bytů za rok bytová komise na Brně-střed přidělí?
Okolo sto až sto dvaceti bytů.
Takže nějaká třetina mohla být zmanipulovaná…
Těch třicet až čtyřicet bytů jsem myslela za celé dva roky, takže je to zhruba každý pátý až šestý byt. Důležité je ale ještě říct, že když jsem procházela jednotlivá usnesení, týkalo se to především dobrých adres. Jde o byty na pěkných adresách, kde by chtěl bydlet snad každý.
Kristýna Fuchsová
Kristýna Fuchsová je členkou bytové komise za opozici. Vystudovala právnickou fakultu Masarykovy univerzity, v minulosti působila jako asistentka soudce u Městského soudu v Brně a v současné době pracuje jako právnička v organizaci DROM, romské středisko, kde poskytuje sociální služby lidem v nepříznivé životní situaci.
Podle jakého klíče, pokud jde o standardní průběh, to přidělování bytů probíhá?
Každý žadatel se musí nejdříve oficiálně registrovat, součástí žádosti jsou předem dané listiny, a na základě toho se mu přidělí určitý počet bodů. Ty dostává například za zaměstnání, za manžela nebo manželku, za registrovaného partnera nebo registrovanou partnerku, a pak také za nezletilé dítě. Každý tak může získat deset, třináct nebo šestnáct bodů.
A pak – což jsme si zpětně ověřili, že hrálo docela velkou roli – může každý dostat až tři body za to, že se stal náhradníkem. Jednou náhradník, podruhé náhradník, potřetí náhradník – pokaždé dostanete bod. A tady byly podivnosti – lidé, kteří podle mě k tomu neměli důvod, se stávali náhradníkem.
Navíc se asi před rokem a půl tento systém pozměnil, a to tak, že k těmto bodům mohl každý člen bytové komise přidat půl bodu. A to aniž by to musel jakkoli zdůvodňovat. Mohl si vybrat třeba žadatele na úplně posledním místě a prostě mu ho dát.
A když se podíváte na počet členů komise, který se navíc během minulého volebního období navyšoval z jedenácti na třináct, tak pokud od nich odečteme tři lidi, kteří jsme tam byli za Zelené, Piráty a Žít Brno, dostanete se k tomu, že někdo může tímto způsobem získat až pět bodů.
V případě, že ta většina postupuje koordinovaně…
Ano, a pokud víte, že deset bodů je nejnižší, a šestnáct bodů nejvyšší hranice, stačí vám z jednoho žadatele udělat jednou nebo dvakrát náhradníka a vždy to pak přehlasujete. A tady je podstatné, že právě toto preferenční hlasování, tyto půl body, byla klíčová metoda, jak si něco prohlasovat.
A k tomu je třeba připočíst, že dostáváme naprosto zmatečné podklady. Dostáváme to naskenované – jako obrázky. Takže v tom absolutně nelze cokoli vyhledávat, nejde s tím aktivně pracovat. Přitom se vám o jeden byt přihlásí třeba sto žadatelů. A já mám podezření, že ten chaos v podkladech byl záměr.
