Pojem rasa je zastaralý nesmysl. Všichni pocházíme z Afriky, říká bioarcheolog Beneš

Německé opoziční strany navrhují po protirasistických protestech v USA a dalších zemích vypuštění slova rasa z německé ústavy. Podle nich jde o vědecky nepodložené a dávno překonané dělení lidí podle barvy kůže. I když návrh může znít mnoha lidem podivně, i podle českých odborníků má reálný základ. „Lidé z černé Afriky jsou si geneticky často navzájem mnohem vzdálenější než mnozí bílí Evropané navzájem,“ řekl v rozhovoru s INFO.CZ Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

V německé ústavě se píše, že nikdo nesmí být diskriminován kvůli rase, což Zelení a další opoziční strany chtějí z ústavy vypustit. Dělení lidí podle ras podle nich neodpovídá současným vědeckým poznatkům. Je to tak?

Ano, je to tak. Ve vědě se dnes pojem rasa používá velmi málo, takřka vůbec. A to z jednoduchého důvodu. Už totiž víme, že vyvozovat pouze z barvy kůže závěry o příslušnosti konkrétného člověka k určité genetické skupině prostě nelze. To je dávno překonaný mýtus.

Čili byste souhlasil s tím, aby se s pojmem rasa přestalo operovat, byť třeba i v bohulibé snaze bojovat proti rasismu?

Ano. Pojem rasa vznikl  již v 17. století, v první polovině 18. století byl pojem významově přenesen na některé dominantní fyziologické znaky. Jeho používání gradovalo na počátku 20. století, kdy měl tento pojem při tehdejší úrovni poznání své opodstatnění, dokonce byl zneužit, jak je dobře známo, nacistickými antropology. Dnes, v době „genetické“ nemá pojem rasa smysl. Výrazně pokročila zejména archeogenetika a další vědecké obory, které dřívější rasové teorie nepotvrzují.

V jakém smyslu?

Být černochem nebo bělochem automaticky neznamená, že jste geneticky zařazen do skupiny bělochů či černochů se stejným genetickým původem, vlastnostmi a vzhledem. Zjistilo se, že výrazné rozlišovací znaky jsou často způsobeny malým počtem genů a že naopak uvnitř populační skupiny, označované kdysi za rasu, existuje velká genetická pestrost. Barva kůže je pouze jeden vnější znak, který nemusí vypovídat o tom, z jaké populace pocházíte a jak jste geneticky vybaven. Vysokou genetickou pestrost nalezneme třeba i uvnitř populace Francouzů nebo Japonců.

Trump není rasista. Když se politická korektnost přežene, má opačný efekt, říká Kolář

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital