Poslanci se přeli o „utahování opasků“, Zeman jim připomněl: „Zdroje nejsou“

Dnešní debata o rozpočtu ve sněmovně se nikterak nelišila od těch v minulých letech. Až na to, že vláda plánuje ještě větší zadlužení, což je také hlavní terč opozice. Podle ní kabinet nemá recept, jenž by české veřejné rozpočty konsolidoval. Do dolní komory dorazil také prezident Miloš Zeman, který vládu Andreje Babiše - tak jako vždy - podpořil. Návrh rozpočtu ve středu večer podle očekávání prošel prvním čtením.

Opozice i komunisté navržený rozpočet kritizují. Nelíbí se jim deficit, ani zbylé parametry, které se budou podle všeho ještě měnit. Vláda navíc neví, jak se vypořádá se zrušením superhrubé mzdy. Avšak zatímco například TOP 09 nebo Piráti chtějí rozpočet vládě vrátit k přepracování, komunisté rovnou avizovali, že ho v prvním čtení podpoří s tím, že budou následně navrhovat změny. Podle Jiřího Dolejše z KSČM nemá vrácení rozpočtu už v prvním čtení smysl. „Buď se opraví, protože bude provizorium, anebo se hned po schválení začne pracovat na jeho zreálnění cestou novely,“ uvedl Dolejš na svém twitterovém účtu.

V rozpravě opět nevystoupil premiér, ba co víc, po projevu Miloše Zemana ze sněmovny zmizel. Na obhajobu návrhu rozpočtu kromě ministryně financí Aleny Schillerové naopak vehementně vystupovali také sociální demokraté. „Měli bychom aspoň respektovat některé základní ekonomické poučky a závěry, které jsou dnes všeobecně brány v potaz. Nikdo je nezpochybňuje kromě pana Kalouska a kromě pana Fialy, který si tady dovolí říci, že my pokračujeme v hostině. To je taková ta typická argumentace deset let zpět – nebudeme utrácet, musíme si utáhnout opasky.“ Tak reagoval na výpady opozice třeba ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Platformě Filipa Horkého hrozí soudy. Vydavatelům vadí, že jim „načerno“ bere obsah

Podle Fialy se ale na rozpočtu opět ukazuje, že je vláda bezradná a rezignovaná. „Ten bilion korun, nebo více než bilion korun, kterým nás vláda chce zadlužit v tomto roce a v těch třech následujících letech, považuji za absolutně nepřijatelný, za neodpovědný, za výraz bezradnosti. V tom rozpočtu není nic, co by naznačovalo, že se chce vláda skutečně proinvestovat do dobré budoucnosti. Nejsou tam klíčové reformy, není tam ani náznak něčeho, co by mělo opravdu oživit ekonomiku, náznak toho, že si vláda uvědomuje, že na státu je potřeba šetřit, ale není možné šetřit na občanech,“ zdůraznil předseda ODS.

Podobně to vidí také Miroslav Kalousek z TOP 09. Podle něj návrh prakticky vůbec nepracuje s realitou. Ministryni financí kritizoval především za návrh příjmové strany rozpočtu. Podle Kalouska totiž vláda nebude v příštím roce hospodařit s příjmy 1 bilion a 488,3 miliard korun, jak počítá návrh. „Všichni, jak tady jsme, včetně vlády, včetně paní ministryně, víme, že s těmito příjmy vláda hospodařit nebude, protože prostě takové nebudou. Tento odhad příjmů vychází ze scénáře, že v letošním roce ekonomika poklesne pouze o 6,6 procent a v příštím roce je předpokládán v tomto scénáři růst 3,9 procent,“ uvedl Kalousek. Podle něj je ale evidentní, že pokles ekonomiky v letošním roce bude mnohem větší než 6,6 procent.

„Bude to minimálně osm procent. Některé scénáře předpokládají až deset procent. I růst v příštím roce 3,9 procent svým optimismem překračuje hranice toho, co lze očekávat. Jak vůbec máme komentovat rozpočet, který de facto rozpočtem není, protože je zcela mimo aktuální ekonomickou realitu. Prostě takhle to nebude, jak máme před sebou a jak o tom máme hlasovat. Budeme hlasovat o číslech, která neplatí a vláda to v tuhle chvíli ví. Já v tom nevidím sebemenší smysl. Nechci vládě vyčítat, že její predikce ze září už není aktuální, za to vláda samozřejmě nemůže, ale jaký potom má smysl na neaktuální predikci postavit rozpočet?“ tázal se Kalousek.

Důležitá otázka ve sporu o hlasování poštou: Nakolik lze důvěřovat voličům?

V 10:30 si k pultíku sedl prezident Miloš Zeman. Nejprve se omluvil za bolavé nohy, na konci zase všem popřál poklidné prožití Vánoc a šťastný příští rok. Projev nicméně ničím nezaujal, snad až na to, že vládu vybídl, aby zrušila daňové výjimky. A neodpustil si rýpanec do Vladimíra Špidly, kterému dodnes nemůže zapomenout, že ho v roce 2003 jako předseda ČSSD odmítl podpořit při prezidentské volbě. „Na rozdíl od nešťastníka Špidly bych vám chtěl sdělit, že zdroje nejsou. Samozřejmě, že si můžeme půjčit, ano, ale tu půjčku musíme splatit. A jestli ji bude splácet tato nebo příští generace, je irelevantní, protože to někdo bude muset splácet. Právě proto jsem proti plýtvání a proti velkorysým návrhům.“

Podle Zemana jsou peníze krví ekonomiky. „A peníze můžeme do ekonomiky dostat. Spočítali jsme s paní ministryní Schillerovou, že zrušení daňových výjimek a úlev by představovalo 380 miliard korun. Staří Římané měli krásné přísloví, perdidistis utilitatem calamitatis, neboli, ztratili jste užitek pohromy. Užitkem pohromy, kterou je bezpochyby pandemie, je to, že bychom mohli nalézt odvahu k některým krokům, k nimž bychom při konjunkturálně klidném vývoji neměli odvahu, chuť a snad ani potřebu. Zrušení daňových výjimek v této krizové situaci nedostatku reálných prostředků, nedostatku krve, je podle mého názoru cestou, jak ekonomiku ozdravit.“

Už dopředu bylo jasné, jak první čtení dopadne: Každý si řekne to své, následně rozpočet projde hlasy poslanců hnutí ANO, sociálních demokratů a komunistů. To hlavní tudíž přijde až během druhého čtení, už jenom proto, že poslance čeká debata o daňovém balíčku (jehož součástí je také návrh zrušit superhrubou mzdu), na kterém se neshodne ani samotná koalice. Pokud nicméně komunisté ještě před několika týdny váhali, zda rozpočet podpořit, hlavní otázka zní, v čem jim premiér Babiš ustoupí a za co.

„Pochopitelně, že lze racionalizovat strukturu rozpočtu, to si odbudeme ve druhém čtení, ale v tuto chvíli, pokud říkám, že náš klub je připraven nebrzdit tento proces, tak opravdu jenom proto, že si uvědomujeme, že ten čas není, že by se tím vlastně vůbec nic nevyřešilo a že je třeba v té debatě pokračovat dál,“ zdůraznil na plénu sněmovny Dolejš. Také podle něj je nutné se zaměřit na otázku konsolidace veřejných rozpočtů. „Definujme koridor, který máme pro tento manévr, abychom to udrželi v nějakých parametrech a otevřeme debaty, připravme se na ně. Protože před nimi neutečeme, a pokud ne ekonomicky, tak minimálně politicky budou součástí předvolební kampaně,“ uzavřel.

Leoš Mareš je barometr trhu, ale já bych to tak nedělal. Většinu nabídek odmítám, říká influencer Petr Mára

SDÍLET
sinfin.digital