Stát na periferiích nestíhá. Nakonec si snad budeme muset koupit i vlastní tanky, říká Kolář

Jan Kolář je starostou severočeského města Krásná Lípa. V rozhovoru pro INFO.CZ, který vznikl jako součást reportážního seriálu Česká jízda, popisuje realitu života v obci odlehlé od zbytku republiky, anebo to, jak bytí v dějinami těžce zkoušeném městečku ovlivňují sociálně vyloučené lokality.

Jak se vám starostuje v městečku, které je téměř na hranicích, odlehlé od zbytku republiky, a kde žije okolo tří a půl tisíc obyvatel?

Práce je to velmi pěkná, pestrá a výsledky jsou vidět. Takže, abych odpověděl na otázku, starostuje se mi dobře. Ale je potřeba říct, že Krásná Lípa měla před druhou světovou válkou přes osm tisíc obyvatel a byla významným průmyslovým centrem regionu se zaměřením především na textilní výrobu. Po válce bylo obrovské množství lidí odsunuto, což mělo dalekosáhlé důsledky. Postupně padly desítky chalup a domů, přišli noví osídlenci, někdy spíše dobrodruzi.

Pak čtyřicet let komunistického centrálně plánovaného hospodaření se prohluboval obrovský vnitřní dluh na městské infrastruktuře. Ten výchozí stav nebyl úplně ideální. Navíc po listopadové revoluci 1989 tady došlo k ohromnému úpadku, postupně začal krachovat textilní průmysl, který byl hlavním nosičem zaměstnanosti. Záhy jsme se začali dostávat – pokud jde o nezaměstnanost – na čísla třeba okolo dvaadvaceti procent. Navíc všichni víme, že i skladba obyvatelstva je tady problematická. 

V jakém smyslu slova?

V tom smyslu, že obecně dochází ke stárnutí obyvatelstva, vylidňování periférií, a pak tady samozřejmě máme zvýšený počet nepřizpůsobivých, čímž nemyslím jenom Romy. Obecně lze říct, že pokud jde o různé ekonomické anebo sociologické ukazatele, Ústecký kraj na tom není dobře. Ilustrovat to lze třeba na počtu exekucí. Zkrátka je faktem, že výchozí stav tady nebyl zrovna ideální. Nicméně v roce 1994, kdy se vedení radnice v Krásné Lípě ujalo naše sdružení nezávislých kandidátů, jsme začali postupně připravovat rozvojové programy, už tehdy bylo totiž jasné, že budeme mít zřejmě k dispozici významné prostředky z Evropské unie.

Tenkrát to bylo ještě z předvstupních rozvojových programů. Dnes jsme na tom ostatně podobně; také víme, že bychom mohli v dalším plánovacím období EU získat zajímavé peníze určené především na postižené regiony. Peníze, které by měly nějakým způsobem snížit rozdíly mezi státy a mezi regiony uvnitř těchto států. Jsme v podobné situaci v tom ohledu, že musíme začít připravovat projekty pro nastávající období, abychom je mohli – pokud je samozřejmě získáme – efektivně utratit. A pokud se ohlédnu za tím, co se nám doposud podařilo, tak je za tím především dlouhodobá kontinuita ve vedení města a systematická práce, kdy jsme peníze z prodeje majetku tzv. neprojídali, ale používali ke spolufinancování dotovaných projektů a zhodnocovali náš majetek.

Když jsme si před časem dělali malou inventuru, dopracovali jsme se k tomu, že se nám podařilo získat z veřejných zdrojů celkem 800 milionů, myslím, že dnes se již blížíme miliardě. Většina z nich šla na pokrytí infrastruktury města. Část těch peněz ale byla použita třeba také na rekvalifikační a sociální programy, ostatně žijeme v prostředí, kde podstatnou část obyvatel tvoří Romové. Je to v našem regionu dlouhodobý problém, proto se snažíme i v tomto dělat něco pozitivního.

Kromě toho jsme plynofikovali, máme novou kanalizaci, čističku odpadních vod, máme sběrný dvůr, novou požární zbrojnici, máme postavené dva domy s pečovatelskou službou s dotací, bytový dům opět s dotací. Kompletně zrekonstruované náměstí, kulturní dům, fotbalový areál, Dům Českého Švýcarska. Takže to základní pro život ve městě naší velikosti, tu základní infrastrukturu máme vybudovanou. Zmodernizovali jsme také obě mateřské školy, školu máme zateplenou, mámě sportovní areál, školní jídelnu.

Bojovali jsme a ještě bojujeme s tím, že tady podnikavci skupovali zanedbané nebo zdevastované domy, a provozovali to, čemu se říká obchod s chudobou. Takových objektů je tady relativně dost. V celém regionu Šluknovska je to velký problém.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital