V Senátu se přeskupují síly. STAN sahá po křesle předsedy, ve hře jsou i nové frakce

 FOTO: Iveta Lhotská / MAFRA / Profimedia

Vratislav Dostál

12. 10. 2020 • 12:00
Ač stávající předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS za poměrně krátkou dobu v čele horní komory prokázal pevnou vůli, odvahu i zásadovost, chýlí se jeho mise ke konci. Tedy pokud většina senátorů bude ctít dlouholeté nepsané pravidlo, dle kterého je předsedou Senátu vždy zástupce nejsilnějšího klubu. Tím je po víkendovém druhém kole voleb do horní komory jednoznačně klub Starostů a nezávislých. V zákulisí se skloňují jména tří osobností, jež by mohl STAN na předsedu horní komory nominovat: Zbyněk Linhart, Jiří Drahoš, Mikuláš Bek.

Starostové a nezávislí letošní senátní volby s přehledem vyhráli, což z jejich klubu učinilo s převahou nejsilnější frakci – STAN má spolu s TOP 09 nyní 28 senátorů, ODS jen jedenadvacet. Třetí nejsilnější klub mají lidovci, nyní je jich v horní komoře dvanáct. Je tudíž jasné, že nové vedení Senátu vzejde převážně z těchto tří klubů. A pokud se před volbami hovořilo o gentlemanské dohodě, dle které zůstane Vystrčil předsedou i po volbách, jejich výsledek je natolik silným vzkazem, že bude logické, pokud si STAN začne post předsedy nárokovat.

Podle zákulisních informací STAN zvažuje nominaci Zbyňka Linharta, který jako jediný letošní volby vyhrál už po prvním kole, kromě něj je ve hře například Jiří Drahoš nebo Mikuláš Bek. První by byl důstojným zástupcem regionů, Linhart je bývalý dlouholetý starosta Krásné Lípy, o které jsem zde psal v rámci svých výprav po českém a moravském venkově, Drahoš a Bek by naopak přicházeli do úvahy v situaci, kdy by převážila potřeba mít v čele horní komory silnou politickou figuru, jejíž ambicí by bylo vyvažovat ve veřejném prostoru premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.

V danou chvíli je ale potřeba zdůraznit, že vyjednávání teprve začínají. K volbě předsedy je potřeba 41 hlasů a ty STAN nemá. Některé kluby, týká se to například lidovců, navíc čeká volba jejich vlastního předsedy. Zároveň nevíme, na jakém půdorysu budou v horní komoře vznikat spojenectví. Opozice zde disponuje drtivou většinou, což však nutně neznamená, že bude postupovat koordinovaně. Už nyní se třeba mluví o tom, že se od klubu Starostů odloupnou senátoři z TOP 09, kteří by pak založili svůj vlastní klub. Pokud se tak stane, nelze vyloučit scénář, dle kterého se také v Senátu začnou profilovat dvě pravicové frakce: konzervativní a liberální.

Jinak řečeno: pokud by se v horní komoře začaly sbližovat na jedné straně ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a na straně druhé STAN a Piráti, byli bychom ještě svědky poměrně významného přeskupování sil. Jde sice pouze o spekulaci, už teď ale mohou vzít senátoři jed na to, že by začali být obviňováni z politikaření, za kterým není nic jiného, než touha udržet si křesla ve vedení. Pokud chce Senát – jak někteří jeho zástupci tak rádi tvrdí – zůstat sourodým celkem, pro jehož většinu není problém uzavírat dohody a být zároveň ve zřetelné opozici vůči Poslanecké sněmovně a Hradu, bylo by záhodno, aby vyslyšel vůli voličů a do svého čela zvolil zástupce jak vítěze voleb, tak především nejsilnějšího klubu.

SDÍLET