Vznik Československa nebyl v plánu. Zlomové okamžiky českých dějin očima historiků

Aneta Bednářová

Vznik vlastního státu, období tuhé totality a rozchod se Slovenskem – Češi toho v minulém století stačili zažít mnoho. Všechny zlomové okamžiky 20. století přitom měly rozhodující vliv na charakter českých obyvatel. Jaké jsou milníky českých dějin očima historiků?

Tatíček Masaryk

Moderní dějiny Čechů se začaly psát se vznikem prvního československého samostatného státu. Ten se zrodil 28. října 1918 také díky výsledkům první světové války, která znamenala konec dosavadního územního celku Rakouska-Uherska.

„Před válkou si jen malé skupinky Čechů dokázaly představit samostatný český stát. Nový stát tak nebyl výsledkem nějakého třistaletého českého boje za samostatnost, ale daleko spíše realistickým oceněním vzniklé situace,“ vysvětluje historik Ivan Šedivý, který se specializuje na dějiny Československa mezi lety 1918 až 1938.

Hlavní postavou spojenou se vznikem státu byl glorifikovaný první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ani ten podle Šedivého ještě před válkou o samostatném státě neuvažoval. „První republika znamenala pro českou společnost období nebývalého rozkvětu, současně se však kvůli neukotvenosti na mezinárodním poli vystavila novým rizikům. Podle mého názoru to byla jedna z lepších podob naší státní existence,“ dodává Šedivý.

Václava Havla často přirovnávali k T. G. Masarykovi

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital