Evropa už není ve válce proti Big Tech sama

 FOTO: Unsplash/Franki Chamaki

Leoš Rousek

06. 11. 2020 • 12:00
Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Sláva Evropy jako globálního výrobce technologických novinek pro masy uhasla s koncem éry tlačítkových mobilních telefonů značek Nokia, Ericsson či Alcatel po příchodu prvního iPhonu na trh v roce 2007. V posledních letech jsou digitální technologie v Evropě spojovány spíš s regulatorně-právním bojem proti nim.

Evropská komise začala toto tažení už na začátku milénia, kdy vyměřila pokutu společnosti Microsoft za zneužití dominantního postavení na trhu. Od té doby se celková suma pokut za prohřešky proti unijním antimonopolním pravidlům ze strany velkých technologických firem, zejména amerických online platforem, vyšplhala na více než 12 miliard eur (320 miliard korun), spočítal magazín Quartz.

Ve srovnání s celkovými tržbami a zisky firem jako jsou Facebook, Google, Twitter či Apple jde o zanedbatelnou sumu. Nicméně pokuty a s nimi spojená nařízení, která v Evropě zabraňují neomezenému využívání osobních dat či uzavírání smluv namířených proti konkurenci, udělaly z Evropské unie lídra v regulaci. V květnu 2018 vstoupilo v platnost evropské Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod anglickou zkratkou GDPR. Postupně se stalo vzorem pro podobná opatření v Jižní Koreji, Chile, Japonsku nebo americké Kalifornii.

Až do tohoto podzimu se ale zdálo, že je Evropa v boji proti rostoucí a těžko kontrolované vládě digitálních platforem přece jen sama. Na začátku října se na veřejnost dostala informace, že Evropská komise chystá seznam zhruba dvaceti nadnárodních technologických firem, na které se bruselští úředníci zaměří a který kromě výše zmíněných společností zahrnoval také platformu Amazon. 

Podle deníku Financial Times mají být firmy uvedené v tomto seznamu podrobeny nové a přísnější regulaci s cílem výrazně omezit jejich tržní podíl a sílu. Na konci října viceprezidentka Evropské komise pro digitalizaci Margrethe Vestager varovala, že antimonopolní zákony platné v EU sice umožňují technologické firmy rozdělit, ale zatím, bude-li dosaženo očekávaných cílů, k tak drastickému opatření nepřistoupí.

Ani doma v USA nemají platformy klid

Z těchto a dalších prohlášení evropských politiků je zjevné, že digitální kolonizátoři světa, jak bývají platformy Facebook či Google kvůli jejich velikosti nálepkovány, to nebudou mít v Evropě lehké ani nadále. Nadto se ovšem ukazuje, že vůči nim nehostinné regulatorní prostředí začíná panovat také na jejich domácím trhu, tedy ve Spojených státech.

Na konci října vypovídali šéfové Facebooku, Twitteru a Googlu letos již podruhé před americkými zákonodárci. Tentokrát šlo o slyšení před senátním výborem pro obchod, vědu a dopravu zaměřené na to, zda je třeba zpřísnit pravidla, jež digitální platformy už několik desetiletí zbavují odpovědnosti za případné škody způsobené například lživým obsahem, který umožňují zveřejňovat svým uživatelům. Několikahodinové jednání senátorů se místy zvrhávalo v hlasitý cirkus, když se někteří zákonodárci překřikovali s generálním ředitelem Twitteru Jackem Dorseym. Možná k tomu přispěl i fakt, že Dorsey na slyšení v Senátu, který si potrpí na dekorum, dorazil s nezvykle dlouhým a nepříliš udržovaným plnovousem a účesem, kvůli kterému si v médiích rychle vysloužil přezdívku Rasputin. Jeho vzhled mohli někteří politici považovat za nezdvořilost.

Pryč s vyhledávačem Google

Ještě o týden dříve se do opravdu ostré palby v USA dostala společnost Alphabet, vlastník vyhledávače Google. Ministerstvo spravedlnosti podalo proti Googlu žalobu za to, že prostřednictvím sítě nekalých smluv s výrobci počítačů a smartphonů, zejména značek Apple, Samsung a Motorola, znemožňuje vstup na trh konkurenčním vyhledávačům. Jedná se o první významnou antimonopolní žalobu americké vlády vznesenou proti technologické společnosti od procesu s Microsoftem v roce 2001. Právníci americké vlády se ve sporu s Googlem nicméně rozhodli zaměřit jen na úzce vymezenou oblast, než aby požadovali povinné vydělení vyhledávacího algoritmu a online reklamního byznysu do dvou samostatných firem. V každém případě jde pro Alphabet z pohledu jeho byznysu o nebezpečný útok. Bez nadvlády Googlu v online vyhledávání je v ohrožení dominantní postavení celé skupiny Alphabet v digitální reklamě, která dosud tvoří většinu jejích celkových příjmů.

“Moje opravdové obavy tkví v tom, jak se lidé vlastně vůbec dozví, že existuje jiná volba, jako je třeba ta naše,” uvedl pro Financial Times Sridhar Ramaswamy, který dříve pracoval v Googlu a nyní vyvíjí konkurenční vyhledávač Neeva. Ze žaloby americké vlády proti jeho bývalému zaměstnavateli má radost, dodal.

Jejím vedlejším účinkem by se mohl stát návod pro regulátory v jiných zemích, jak se místo boje proti celým platformám zaměřit na konkrétní technologie a jejich využití. Právě díky nim a jejich ovládnutí jsou tyto firmy úspěšné a mocné. Přísnější regulace se tak bez ohledu na odvětví zcela jistě dotkne všech firem, které využívají digitální technologie, byť často v menší míře než digitální titáni. Jistě dolehne i na společnosti působící ve finančním odvětví či zdravotnictví.

Regulátoři se pravděpodobně zaměří na uplatňování patřičných interních opatření na ochranu osobních údajů či využití takzvaných big data. Jedná se o sběr a analýzu digitálních stop, kterých každý, kdo v současnosti používá internet či chytrý mobilní telefon, zanechává denně obrovské množství. Regulátorům půjde nejspíše zejména o dohled nad tím, jsou-li údaje z balíků velkých dat patřičně anonymizované, a tudíž je nelze zneužít proti konkrétním lidem. Dále se pravděpodobně zaměří na to, jestli typické využití big data pro hodnocení úvěrové bonity či výskyt možných budoucích onemocnění nemůže znevýhodnit některé skupiny lidí. V konečném důsledku pak nejspíš dojde k omezení k celosvětové využitelnosti těchto dat, a tedy ke snížení výdělků globálních digitálních platforem.

Čína, EU a USA na stejné lodi

Někteří investoři do jejich akcií si prozatím tato rizika neuvědomují v dostatečné míře. Technologické firmy se nelichotivé pozornosti amerických regulátorů a dalším soudním přím nevyhnou bez ohledu na to, kdo bude v lednu novým americkým prezidentem. Joe Biden a Donald Trump se neshodnou na mnoha věcech, ale v jednom jsou zajedno: neomezenou moc digitálních platforem je třeba rychle svázat pomocí nových regulací.

Nečekaně se do boje proti technologickým velikánům tento týden přidala také Čína. Regulátoři v Pekingu oznámili zpřísnění pravidel pro finančně-technologickou společnost Ant, která poskytuje spotřebitelské úvěry a jiné on-line finanční služby zejména na čínském trhu. To vedlo k tomu, že společnost, za kterou stojí nejbohatší Číňan a technologický vizionář Jack Ma, musela narychlo zrušit plánovaný vstup na burzu v Hongkongu a Šanghaji. Vzhledem k očekávanému rekordnímu výnosu z prodeje akcií v hodnotě 37 miliard dolarů šlo o drahé rozhodnutí. 

Z pohledu čínských regulátorů ale má zjevně vyšší hodnotu omezení růstu moci technologických gigantů na úkor ostatních, například tradičních bank. Jack Ma je nedávno sebevědomě kritizoval za to, že ze srovnání s fintech společnostmi jako Ant vycházejí jako nepružně jednající „zastavárny“, uvedl čínský deník The Global Times.

Navzdory sporům mezi EU, USA a Čínou je zjevné, že Brusel, Washington a Peking jsou v tažení proti Big Tech zajedno.

Text vyšel jako součást newsletteru Výnosy Leoše Rouska. Posíláme ho vždy v pátek ráno a dočtete se v něm mnohem víc. Stačí se přihlásit...

SDÍLET