Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Sláva Evropy jako globálního výrobce technologických novinek pro masy uhasla s koncem éry tlačítkových mobilních telefonů značek Nokia, Ericsson či Alcatel po příchodu prvního iPhonu na trh v roce 2007. V posledních letech jsou digitální technologie v Evropě spojovány spíš s regulatorně-právním bojem proti nim.
Evropská komise začala toto tažení už na začátku milénia, kdy vyměřila pokutu společnosti Microsoft za zneužití dominantního postavení na trhu. Od té doby se celková suma pokut za prohřešky proti unijním antimonopolním pravidlům ze strany velkých technologických firem, zejména amerických online platforem, vyšplhala na více než 12 miliard eur (320 miliard korun), spočítal magazín Quartz.
Ve srovnání s celkovými tržbami a zisky firem jako jsou Facebook, Google, Twitter či Apple jde o zanedbatelnou sumu. Nicméně pokuty a s nimi spojená nařízení, která v Evropě zabraňují neomezenému využívání osobních dat či uzavírání smluv namířených proti konkurenci, udělaly z Evropské unie lídra v regulaci. V květnu 2018 vstoupilo v platnost evropské Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod anglickou zkratkou GDPR. Postupně se stalo vzorem pro podobná opatření v Jižní Koreji, Chile, Japonsku nebo americké Kalifornii.
