Loni stály mediální rady ČTK a Českého rozhlasu trochu ve stínu turbulentního dění v Radě České televize, přesto o napjatou atmosféru na jejich zasedáních často nebyla nouze. Jaká bude atmosféra na schůzích v letošním roce – a dokáží efektivně dohlížet na svěřené veřejnoprávní instituce?
Český rozhlas zažil jeden z nejturbulentnějších podzimů. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral krátce poté, co byl radou zvolen do svého druhého funkčního období, oznámil řadu kontroverzních kroků. Velkou bouři mezi zaměstnanci vyvolal zejména plánovaný příchod mediální manažerky Jitky Obzinové, která měla ve funkci ředitele zpravodajství vystřídat Jana Pokorného.
Odmítavý postoj stovek pracovníků Českého rozhlasu nicméně vedl Zavorala k přehodnocení jejího nástupu. Od druhého ožehavého tématu však již ředitel ČRo neustoupil. Veřejnoprávní rozhlas čeká v dalších měsících velké propouštění, podle Zavorala by mohlo být do poloviny příštího roku zrušeno až 140 tabulkových pracovních pozic. Nyní se přitom dolaďují detaily toho, o které pozice konkrétně půjde.
Mnohem podstatnější otázkou než samotné propouštění je však jeho důvod, který, jak jej před časem popisoval René Zavoral, leží ve zvyšování mezd ostatním zaměstnancům a kvality služby pro posluchače. Tedy opět jde o peníze. V případě Českého rozhlasu je však tento argument oprávněný. Koncesionářské poplatky se totiž naposledy zvyšovaly v roce 2005 a jejich současná reálná výše, která je očištěna o inflaci od jejich zavedení, je navzdory nominální 45korunové cenovce jen něco málo přes 30 korun.
