Severoatlantická aliance velmi dobře pochopila vzkaz z Kremlu, když ruské rakety dopadly minulou neděli na vojenskou základnu Javoriv necelých dvacet kilometrů od polské hranice, tedy také hranice NATO. Byly to přesně cílené střely, odpálené z ruských letadel nikoli v ukrajinském, ale v ruském vzdušném prostoru. Terčem byla základna, na níž donedávna působili vojenští instruktoři NATO. Rusko tím dalo najevo, že zdaleka nevyčerpalo na Ukrajině své možnosti. Že umí provádět velmi přesné ničivé zásahy, například proti konvojům či nákladním vlakům dopravujícím zbraně a munici. A zejména že jakékoli vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, kterou tamní prezident a vláda hlasitě požadují, by nutně znamenalo přímou konfrontaci Ruska a NATO.
Severoatlantická aliance nehodlá zatím něco takového dopustit. Její generální tajemník Jens Stoltenberg ve středu po mimořádné schůzi ministrů obrany 30 členských zemí potvrdil, že NATO na Ukrajině přímo zasahovat nebude, a to ani na zemi, ani ve vzduchu. Všichni spojenci s tím souhlasí, řekl. Ačkoli na veřejnosti mluví někdy jinak – například středeční požadavek polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczynského, aby aliance vyslala na Ukrajinu „mírové síly“ s humanitárním posláním, ale „schopné se bránit“, je zatím jednoznačně mimo záběr úmyslů NATO. Washington ostatně Polákům rozmlouvá i nápad poskytnout Ukrajině stíhačky Mig-29, protože Rusové dávají najevo, že něco takového by považovali za válečné počínání.
Jsme tedy svědky jakéhosi balancování, které se odvíjí od dohadů, jak nejlépe Ukrajině vojensky pomoci, aby to bylo účinné a přitom to nepřekročilo pomyslnou červenou čáru vytyčenou Kremlem – aniž se přesně ví, kudy vede. NATO i Evropská unie dávají zelenou svým členským státům, aby Ukrajině dál individuálně dodávaly zbraně a vojenský materiál a vzájemně se o těchto dodávkách informovaly. Je jasné, že čím úspěšněji budou ukrajinské ozbrojené síly vzdorovat ruské přesile, tím lepší bude pozice ukrajinských vyjednávačů při rozhovorech s Ruskem, které se v posledních dnech podle zdrojů z obou stran vyvíjejí poněkud slibněji než zpočátku.
Vyzbrojování bylo důležitým tématem překvapivého setkání premiérů ČR, Polska a Slovinska s nejvyššími ukrajinskými politiky v úterý v Kyjevě. Český Petr Fiala po návratu do Prahy řekl, že právě „rychlé a masivní“ dodávky zbraní jsou momentálně nejvyšší prioritou a je do nich třeba zapojit co nejvíce zemí. Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že Spojené státy dodají Ukrajině dodatečnou „vojenskou pomoc“ v hodnotě 800 milionů dolarů. A Evropská unie uvažuje o vyčlenění dalších 500 milionů eur na stejný účel – vysoký představitel pro zahraniční politiku Josep Borrell tuto novinku poněkud předčasně oznámil na okraji summitu EU minulý týden ve Versailles, ale nyní se jí už orgány unie vážně zabývají. Pokud ji schválí velvyslanci členských zemí, v pondělí bude formálně vyhlášena ministry zahraničí. EU už poskytla koncem února stejnou sumu na tento účel ze svého „mírového nástroje“; další „balík“ by šel z téhož zdroje.
