Blízký východ určoval běh světa. Proč o svůj význam přišel, se dozvíte v Magazínu I

ANALÝZA ERIKA SIEGLA | Region nazývaný Evropany od 19. století Blízký východ po většinu známé historie zásadně ovlivňoval světovládu snad více než kterýkoliv jiný. Nejdříve jako epicentrum vzniku starověkých říší, které vytvořily první písmo, města, armády a státní správu. Je také kolébkou tří velkých monoteistických náboženství, z nichž dvě – křesťanství a islám – dodnes dominují světu. Pokud bychom tedy měli vybrat jeden region jako historické epicentrum světovlády, hlasoval bych osobně pro Blízký východ. Co se ale stalo později? Celou analýzu, z níž je následující ukázka, najdete v říjnovém čísle magazínu I. V běžném prodeji ho neseženete, předplatit si ho můžete tady.

Jako strategická obchodní křižovatka mezi Evropou, Asií a Afrikou byl Blízký východ po staletí zdrojem bohatství a klíčem k nadvládě nad nám známou částí světa. Dlouho ho ovládali Římané a Byzantinci, krátce první arabští chalífové a po dlouhých pět staletí Osmané, jejichž moc sahala až na jižní Slovensko. Dokonce i tak malé městské státy jako Janov a Benátky se díky kontrole klíčových obchodních uzlů na Blízkém východě staly velmocemi tehdejšího světa. 

Obsah říjnového Magazínu I
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital