Boj o české pečovatelky. Když zůstanou, nabízí jim Horní Rakousy 1000 euro navíc

Marek Kerles

30. 03. 2020 • 20:34

Vláda Horních Rakous se rozhodla vyplatit tisícieurovou měsíční prémii všem zahraničním pečovatelkám, které v době pandemie zůstanou v zemi. Pokud pečovatelky na návrh hornorakouské vlády kývnou, znamená to pro ně více než zdvojnásobení běžného platu. České agentury, které zprostředkovávají českým pečovatelkám práci v Rakousku, tento postup chválí.

Rakousko se kvůli pandemii a epidemiologickým opatřením dostalo do možná ještě horší situace v oblasti péče o starší a nemohoucí lidi než Česko. Kolem 98 % všech pečovatelek, které v zemi pracují, pochází ze zahraničí, zejména z východní Evropy. Uzavřené hranice a povinnost dodržovat po návratu domů karanténu, ale mohou už brzy dostat rakouský pečovatelský systém do neřešitelných problémů. Horní Rakousy se proto jako první spolková země v Rakousku rozhodly finančně motivovat zahraniční pečovatelky k tomu, aby v zemi zůstaly.

„Pokud se nám tímto způsobem podaří zajistit, aby u nás zůstalo alespoň 40 % pečovatelek, bude to úspěch,“ uvedla hornorakouská radní pro sociální věci Birgit Gerstorferová. Prémie bude podle ní vyplacena ze speciálního pečovatelského fondu, který už dříve zřídila rakouská spolková vláda. Na Horní Rakousy v něm připadá 16,8 milionu eur (940 milionů korun).

Pro stovky českých pečovatelek, které v Horních Rakousích pracují a rozhodnou se k prodloužení obvyklého, čtrnáctidenního cyklu, to znamená výrazné přilepšení k platu. Pečovatelka si totiž v průměru vydělá za 14 dní práce v Rakousku po zaplacení pojištění kolem 800 eur čistého, pak následuje dvoutýdenní pauza.

Nyní Horní Rakousy nabízejí pečovatelkám, že když neodjedou domů, dostanou od vlády měsíčně navíc ještě 1000 euro (cca 26 000 korun). Úřady se totiž oprávněně bojí, že by se za současného zmatku kolem epidemiologických opatření v různých státech nemusely vrátit. Český zdravotnický personál, pracující do sto kilometrů v rakouském a českém příhraničí, má sice výjimku na možnost denního dojíždění, pečovatelky ale pracují 14 dní v kuse.

„Takže se i na ně podle aktuálních zpráv od úřadů vztahuje povinnost dodržování karantény, do které pak i s možnou ztrátou výdělku mohou spadnout také jejich rodinní příslušníci,“ řekla INFO.CZ Kateřina van Griffin, jednatelka českobudějovické zprostředkovatelské agentury Hoffnung.

Stejně tak se může pečovatelkám doma stát, že na ně dopadne karanténa kvůli nákaze některého z jejich blízkých či známých. A nikdo neví, jaká opatření pro přeshraniční práci přijmou vlády zítra. „Většina našich pečovatelek by tak, pokud vím, raději zůstala déle v Horních Rakousích i bez aktuální finanční prémie. To, že dostanou za měsíc 1000 euro navíc, pro řadu z nich znamená ocenění jejich práce a alespoň částečnou náhražku za delší odloučení od rodiny,“ tvrdí Van Griffin.

Hornorakouský přístup je podle ní mnohem smysluplnější než postup sousední spolkové země Dolní Rakousy, kde pracují také tisíce českých a slovenských pečovatelek. Dolnorakouská vláda se totiž rozhodla pojistit proti nedostatku zaměstnanců jejich cíleným dovozem z Rumunska a Bulharska. V obou zemích najala kolem 260 pečovatelek, které letadlem přiletěly do Rakouska, aby prvních 14 dní strávily v hotelové karanténě. Pokud u nich testy během této doby neobjeví nákazu, mohou nastoupit jako náhrada za ty pečovatelky, které zůstaly nebo ještě zůstanou za hranicemi v Česku, na Slovensku či v dalších zemích.

„To ale není tak jednoduché, protože staří lidé jsou zvyklí na péči od lidí, které znají, náhlá výměna pečovatelek jim určitě neprospěje,“ míní Van Griffin.

SDÍLET