Boj s covidem štěpí Turecko. „Neumíte řídit a dochází nám síly,“ kritizují lékaři vládu

Erik Siegl

19. 10. 2020 • 17:00
V Turecku se opět vede ostrá polemika o důvěryhodnosti oficiální statistiky a účinnosti opatření v boji s koronavirem. Její vyústění bude jako už obvykle i trestněprávní. Situace kolem epidemie nestmeluje, spíše naopak. Příkopy v turecké společnosti se dále prohlubují. 

Další vlna koronavirové pandemie v Evropě vyvolává otázku, kde jsme udělali chyby a co se mělo zvládnout lépe. V Turecku se navíc vede i diskuse o samotných faktech či informacích, které vláda předkládá široké a odborné veřejnosti. Jejich věrohodnost opakovaně zpochybnila místní Lékařská komora. Vysloužila si tím nařčení prezidenta Erdoğana, že ji „vede teroristka“. Jako v obdobných případech v nedávné minulosti chce nyní prezident s vedením stavovské organizace skoncovat a změnit pravidla jejího fungování.

Erdoğan se minulý týden po dlouhé sedmiměsíční pauze poprvé setkal se svými poslanci a pronesl svůj obvykle jiskřivý projev. O témata nebyla nouze: válka v Karabachu, objevená ložiska plynu v černomořském šelfu, Sýrie. Stále častěji chce prezident ukázat svůj vliv a sílu na zahraničních tématech. Hlavní místo ve svém projevu přesto věnoval reakci na kritiku Lékařské komory (TBB), která zpochybňuje oficiální údaje o počtu nakažených a zemřelých na covid-19 a kritizuje (ne)schopnost vlády zvládat zdravotní krizi. Podle údajů komory na epidemii už zemřelo 114 jejich členů a zaměstnanců nemocnic. Před několika zařízeními zdravotníci od konce léta organizují online tiché protesty pod heslem „Nedokážete to řídit, dochází nám síly“. Upozorňují na špatnou epidemiologickou situaci, vysoký počet obětí i údajné zatajování faktů a formulují své požadavky.

TBB ve své poslední měsíční zprávě o šíření covid-19 v Turecku poukázala na rozpory, které se v oficiálních statistkách objevují. Profesor Akkurt z vedení stavovské organizace uvedl, že podle propočtů by denní statistiky počtu nakažených měly být násobeny devatenáctkrát a počet zemřelých pětkrát(!). Jak k tomuto poměru přišel, nelze bez zahloubání se do vedlejších statistik a indicií zcela pochopit. Každopádně zaráží, že minulý pátek turecké oficiální statistiky vykázaly denní přírůstek 1812 nemocných, naproti tomu v osmkrát menším Česku 11 105.

Minulý měsíc se podle ministra zdravotnictví Fahrettina Kocy provedlo 3,24 milionů testů, jako „nemocných“ však ministerstvo v září vykázalo celkem pouze 48 530 osob. Také denně zveřejňované přírůstky se pohybují pod dvěma procenty testovaných, oproti zhruba třiceti procentům testovaných v Česku. Tento velký nepoměr nelze vysvětlit jen zpožděním či možným slabším průběhem druhé vlny. Sám ministr také dříve uvedl, že u PCR metody dosahuje podíl nakažených kolem deseti procent. V Česku je také mnohem snadnější dodržovat fyzický odstup, ať už ve veřejné dopravě, na pracovišti či ulici než v patnáctimilionovém Istanbulu. Koncem července se konalo například slavnostní zahájení modliteb v chrámu, či nyní opět už mešitě, Hagia Sofia, kterého se kromě prezidenta dle oficiálních odhadů účastnilo 350 tisíc lidí. 

Oficiální kategorie „nemocný covid-19“ v Turecku jednoduše neznamená „pozitivně testovaný“, ale zřejmě osobu se skutečně vážným průběhem nemoci. Obdobné se nejspíše vztahuje i na počet zemřelých, kde statistiky zřejmě vykazují pouze ty, u nichž byl covid pozitivně testován PCR metodou a současně určen za hlavní příčinu úmrtí. Velká města kontrolovaná opozici uváděla už na jaře meziročně násobně vyšší nárůst zemřelých než oficiální statistiky. Lékařská komora TTB také kritizovala, že ministerstvo nezajistilo dostatek vakcín proti sezónní chřipce, jejíž symptomy jsou podobné nákaze covid-19 a dopad může dále silně zatížit zdravotnický systém.

Prezident Erdoğan nicméně nechce připustit diskusi o statistické metodice či vládních opatřeních a svým poslancům sdělil: „Ústavě odporující aktivita TTB je nadále neudržitelná… Jednou z otázek, které musí Turecko nyní vyřešit, je podvodná a nepřípustná struktura stavovských organizací. Její v rozporu s ústavou působící orgány musí být soudním rozhodnutím ukončeny“. Za vzor přitom dal nedávno jím iniciovanou novelu zákona o advokátních komorách, které dlouhodobě kritizují fungování turecké justice, a jejichž působení je nyní oslabeno novými pravidly. Podle Erdoğana ve vedení TTB působí členka teroristické organizace, čímž myslel její předsedkyni a mezinárodně renomovanou forenzní lékařku Şebnem Korur Fincanci, která už podobným soudním obviněním v posledních letech čelila – kvůli svým aktivitám při vyšetřování zabití mnoha civilistů během silných bojů armády s PKK ve městě Cizre. Samotná Lékařská komora si znepřátelila vládní politický tábor (kromě AKP zahrnující ještě nacionalistickou stranu MHP), když v roce 2017 otevřeně zpochybnila tureckou vojenskou operaci v Sýrii, za což bylo její vedení několik dní zadržováno ve vazbě.

Vývoj kolem epidemie covid-19 potvrzuje, že přes současné politické příkopy v Turecku nadále nevede žádné přemostění. Společnost nestmeluje, jen dále a hlouběji rozděluje.  

Autor je historik a publicista. V nakladatelství Lidové noviny mu koncem listopadu vychází kniha „Vzdorující demokracie – proměny a rozcestí současného Turecka“.

SDÍLET