Na pozadí globální pandemie se odehrává mezi Arménií a Ázerbájdžánem konvenční válka o Náhorní Karabach, která má pravděpodobně už několik tisíc obětí. Je to válka nejen konvenční, ale také informační. Zatímco Arménie obviňuje Ázerbájdžán z agrese, ten argumentuje mezinárodním právem, podle něhož je území Náhorního Karabachu součástí Ázerbájdžánské republiky. „Vezměte si, že žijeme v době nacistického Německa a Hitler obsadí dvacet procent Česka. Co by obyčejní Češi v takovou chvíli dělali? Asi by dělali to stejné, co děláme my,“ říká ázerbájdžánský velvyslanec Adiš Mammadov, který do Prahy přijel teprve na konci října.
Dostali jsme se do stavu, kdy nevidíme řešení celého konfliktu, ale existují pokusy o uzavření příměří. Co očekáváte, že se dál stane?
Ten konflikt trvá třicet let. Začalo to jako separatistické hnutí Arménů, kteří žili na území Ázerbájdžánu, a pak to pokračovalo jejich agresí. Ozbrojené síly Arménie okupovaly dvacet procent mezinárodně uznaného území Ázerbájdžánu. Okupovaná území nejsou jenom území Náhorního Karabachu, ale i sedm regionů kolem Náhorního Karabachu. Uprchlíky a vnitřními vysídlenci se stal zhruba jeden milion Ázerbájdžánců. Bylo totálně zničeno i tamní kulturní dědictví, včetně měst a vesnic. Pro Ázerbájdžánce to byla velká tragédie, na niž nemohou zapomenout.
Myslíte si, že přišel ten moment, kdy se Náhorní Karabach znovu vrátí pod kontrolu Ázerbájdžánu? Arménie zaznamenala poměrně výrazné vojenské ztráty a nachází se ve velmi špatné situaci. Rusko dalo najevo, že nezakročí, pokud se boje nepřenesou na území Arménie. Považujete současnou situaci za onen zlomový moment?
Ázerbájdžán to přes 27 let řešil mírově. Mírová jednání pokračovala a bylo nabízeno hodně různých variant řešení konfliktu, Arméni odmítli všechny. Je mi líto, že arménská strana mírové jednání brzdila a snažila se z toho vyklouznout. Arménie se sice účastnila mírových jednání, ale se dvěma cíli: buď bude Náhorní Karabach nezávislý anebo, pokud se toho nepodaří dosáhnout, musí být anektován Arménií. Před dvěma lety, když nastoupil do funkce nový arménský premiér Pašinjan, tak byla naděje, že osoba, která se nazývá „demokratem“, by mohla mít k urovnání konfliktu konstruktivní přístup. Bohužel, jeho postoj byl radikálnější než u předchůdců, když dopředu oznámil, že Karabach je Arménie a tečka. Navíc začal demonstrativně jezdit do Náhorního Karabachu a vydávat tam provokativní prohlášení. Poslal vlastního syna na vojnu do Karabachu. Pokud bereme, že Karabach je podle mezinárodního práva územím Ázerbájdžánu, tak takové kroky nejsou přijatelné. Chtěl bych také doplnit, že tato válka nezačala 22. září, ale počátek byl už v červenci, kdy Arménie zaútočila v regionu Tovuz, který je od zóny konfliktu 300 km daleko. Přes tento region jdou veškeré plynovody a ropovody do Evropy.
Proč by Arménie útočila na ropovody a plynovody do Evropy?
Chce poškodit ázerbájdžánskou ekonomiku. Cílem bylo zlomit naši vůli a donutit Ázerbájdžán ke kompromisům při řešení konfliktu. 27. září jako vyvrcholení arménských provokací došlo k napadení našich vojenských pozic i civilní infrastruktury. Ázerbájdžán začal tuto válku na svou obranu. Teď ázerbájdžánská armáda vyklízí Karabach od okupantů. Pan prezident, který je zároveň vrchním velitelem armády, jasně řekl, že v mírovém procesu lze pokračovat, pokud Arménie stáhne armádu z okupovaných území. Takhle to bude. Nechceme ničit cizí území, vedeme válku na svém mezinárodně uznávaném území a máme na to právo.
