Exkluzivně z Kurdistánu: Jsme připraveni vzít zbraň. Reportáž z referenda za nezávislost

Lenka Klicperová

Markéta Kutilová

„Ať žije Kurdistán, svobodu Kurdistánu,” provolává dokola muž v modrém saku a kolemjdoucím rozdává kurdské vlajky. Jeho nadšené počínání sleduje opodál i jeho manželka – Kateřina Barki, původem Češka, která se do Kurdistánu provdala. Dnes se svým manželem prožívá velkou chvíli v životě Kurdů - referendum o nezávislosti. Stejně jako jiné ženy je dnes paní Kateřina ve svých nejlepších šatech – tmavě modrých, dlouhých až na zem, s ozdobným šálem přes hlavu. 

„Sice nemůžu volit, protože nemám občanství, ale prožívám to úplně stejně jako místní, však tady už žiju osm let. Samozřejmě bych hlasovala pro, Kurdům jejich stát moc přeji, vždyť ten národ už tak dlouho trpí,” dodává paní Kateřina. Scházíme se v centru města Arbíl, u hotelu Arabela. Když její manžel strčí poslední vlajku za zvonek malého kluka na kole, vydáváme se společně na dvůr školy, kde pan Salar Barki hodí svůj hlas do volební urny. „Jsem šťastný, to se ani nedá popsat jak, tohle je nejkrásnější den v mém životě,” rozplývá se, když si spolu povídáme v lavici vystěhované na dvůr.

Válka o peníze: Babiš a novinářka Uhlová se kvůli práci v drůbežárně osočují ze lži, hrozí žaloby

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital