Islámský stát mohutně dobývá jihovýchodní Asii. Hrozí vznik další nebezpečné bašty, varují experti

29. 05. 2017 • 13:10

Vliv teroristické organizace Islámský stát v jihovýchodní Asii roste, jejímu vůdci Abu Bakr al-Baghdadimu přislíbilo loajalitu již šedesát vůdců místních teroristických hnutí, upozorňuje server CNN. Mezi analytiky se šíří obavy, že Islámský stát založí v Asii silnou odnož svého chalífátu. 

Aktivity samozvaného Islámského státu se čím dál zřetelněji přesouvají do jihovýchodní Asie – do Filipín, Malajsie a Indonésie. Počet útoků hnutí napojených na Islámský stát v posledních měsících strmě roste. A zatímco odpovědí Evropy a Ameriky na aktivity IS byla těsnější spolupráce bezpečnostních složek, v Jižní Asii je situace o mnoho složitější.

„Islámský stát v oblasti zintenzivnil spolupráci mezi jednotlivými extremistickými skupinami. Represivní orgány, policie a armáda, proti nim však stále působí především na úrovni jednotlivých národních států. Snahám o regionální kooperaci brání především geografické, politické a národnostní problémy,“ míní Indonéský institut zaměřený na studium terorismu IPAC.

Pokud se k problému místní vlády nepostaví čelem, region podle IPACu riskuje, že se stane jihoasijskou verzí oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem, která je sužována nestabilitou a teroristickými útoky.

Výčet útoků z posledních měsíců naznačuje, že zpráva institutu nemluví do větru. Indonéské hlavní město Jakarta od loňského ledna zažilo již dva útoky, které vyšetřovatelé spojili s Islámským státem a při nichž zemřelo několik lidí. V malajském Kuala Lumpuru zase jen díky velkému štěstí nepřišel nikdo o život při útoku granátem na noční klub, původ útočníků policii rovněž zavedl k Islámskému státu.

Největší problémy s islámským terorismem však mají na Filipínách. V loňském září tam přišlo 14 lidí o život při explozi, ke které se přihlásilo hnutí Abu Sajáfa, které je napojené na IS. A od minulého týdne zuří na jižním ostrově Mindanao líté boje mezi teroristy a vládními silami, útoky si vyžádaly již přes stovku obětí, z toho 19 civilistů. „Teroristé přišli nečekaně, všichni místní zaběhli do svých domů, aby se skryli před střelbou,“ líčí příchod ozbrojených skupin napojených na Islámský stát (IS) do města jeden z obyvatelů Marawi, Chico Usman. Krátce nato již po městě vlály černobílé vlajky.

„To, co se nyní děje na Mindanau, již není rebelie několika Filipínců. Je to invaze zahraničních teroristů. Chtějí připojit Mandanao ke svému chalífátu,“ prohlásil filipínský prokurátor José Calida. Mandanao přitom není žádný bezvýznamný ostrůvek, zabírá asi třetinu rozlohy Filipín.

Dvousettisícové město Marawi houfně opouštějí lidé, opačným směrem naopak směřují vládní tanky a obrněná vozidla. Filipínský prezident Rodrigo Duterte na ostrově zavedl stanné právo a zvažuje jeho rozšíření na celou zemi.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Antabus jako lék na covid? Jen chabé domněnky a vědecký balast, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Včera • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.