Jakékoliv řešení situace v KLDR bude katastrofa, tvrdí novinářka, která tam žila v utajení

vkr

05. 09. 2017 • 22:03

Suki Kimové se povedl skutečně husarský kousek. Tato americko-korejská novinářka totiž na několik měsíců pronikla do přísně střeženého severokorejského režimu, kde vystupovala jako učitelka dětí prominentů. Potají však sbírala materiál pro svou knihu, která vzbudila mezinárodní rozruch. Jde totiž o jedno z mála autentických svědectví z uzavřeného režimu. Nyní Kimová v rozhovoru pro server Intercept popisuje, proč tato země nikdy nepřistoupí na jaderné odzbrojení. 

Existuje podle vás nějaké řešení korejského jaderného programu?

Podle mě se nic nezmění, protože se jedná o problém, ke kterému žádné řešení neexistuje. Severní Korea se nikdy nevzdá svých atomových zbraní a je velmi neupřímné, pokud si někdo myslí opak.

Jediná možnost, jak by se v tomto ohledu něco mohlo změnit by bylo, pokud by byl nastolený jiný režim. Ale severokorejská garnitura neuznává žádné smlouvy a závazky. Je to jen snůška lží. Takže proč vyjednávat s někým, kdo smlouvy hodí obratem do koše?

Všechny země, které se Severní Koreou sousedí, si přejí změnu jejího režimu. Sice předstírají, že režim podporují, podepíší v tom ohledu bezpočet smluv a dohod, ale pak stejně jednají jinak. 

Jediná cesta změny je stále se snažit dostávat dovnitř režimu informace o tom, jak vypadá svět okolo. To je jediná možnost. Žádný jiný přístup, který by Severní Koreu změnil, neexistuje. 

Jaká je vůbec motivace pro Severní Koreu, aby jaderné zbraně vlastnila?

Oni nemají nic jiného, na co by se mohli spolehnout. To, že je Severní Korea jadernou mocností je jediný důvod, proč se s ní ještě někdo baví, proč s ní lidé vyjednávají. Jde o jejich vlastní přežití. A změna režimu je jediné, čeho se tamní elita skutečně bojí. Jde o princip, na kterém je postavena celá země.

I kdyby ale byl u moci jiný režim, tak by bylo těžké si představit, že by dal jen tak všanc své jaderné zbraně. Zvlášť poté, co se stalo Muammaru Kaddáfímu či Saddámu Husajnovi.

Je to opravdu velmi jednoduchá rovnice. Neexistuje žádný důvod, proč by se Severní Korea měla vzdát jaderných zbraní. A nic je nedonutí, aby to udělali.

Přesto by snad Severní Korea neměla zaútočit na své sousedy jako první. Ví, že kdyby to udělala, tak ji zbytek světa vymaže z mapy.

Je to paradoxní. Severokorejci dokáží být velmi chytří lidé, nicméně v určitých oblastech jsou zcela v moci režimu. Například moji studenti, lidé, kteří vystudovali počítačové vědy na nejlepších školách v Pchjongjangu, v roce 2011 nevěděli, co je internet. Ano, systém je opravdu tak brutální. A nevidím důvod, proč by to mělo být u špiček, které vedou zemi jiné. Severní Korea je pro ně centrum vesmíru, zbytek světa jakoby neexistoval. Už 70 let žijí v kultu.

Musí být frustrující vidět děti, jak jsou na školách chycené systémem korejské propagandy. 

Lidé vždy čekali, že pro děti kádrů se vždy najdou nějaké výjimky. Ne však v Severní Koreji. Tam to neexistuje. Proto když jsou ve školním věku, tak se svými rodiči nemohou komunikovat. Ani volat, ani psát, samozřejmě se ani navštěvovat. Přišlo mi šokující i to, že ani děti elitních funkcionářů nemohou volně cestovat po zemi. Nějaké výlety například na známé hory, to neexistuje. Moc režimu je zkrátka všeobjímající.

Co byste doporučila, pokud byste měla zformulovat americkou politiku pro KLDR?

To je otázka, na kterou zatím nikdo nedokázal odpovědět. V KLDR není systém, který by se dal uvolnit. Nejvyšší vůdce je tam zkrátka bůh, a nemůžete být o něco méně. Proto je třeba systém nejvyššího vůdce zničit. Zevnitř je to ale obtížné, lidem chybí všechny zdroje: vzdělání, informace. A vojenské řešení nebude fungovat, protože se jedná o jadernou velmoc.

Myslím, že jediné co zbývá je dostávat dovnitř co nejvíce informací o světě venku. Ovšem i kdyby nejvyšší vůdce zmizel, tak by nastoupila nová diktatura. Ráda bych měla po ruce nějaké řešení, ale každá cesta mi přijde jako čirá katastrofa. I proto, pokud někdo ze Severní Koreje uteče, tak se z něj často stane fundamentální katolík.

Jediná věc, která mi dává alespoň trochu naděje je, že Kim Čong-un je ještě více bezohledný, než jeho otec. Zabít svého strýce a bratra během prvních let ve funkci není úplně nejlepší cesta k dlouhé budoucnosti pro někoho, kdo je ve funkci jen kvůli svému rodnému jménu.

Zarazilo mě, jak se v Koreji mění jazyk. Nyní jsou sprostá slova úplně všude, v prezidentských projevech i na titulních stranách novin.

Ano, myslím, že vývoj jazyka kopíruje vývoj ve společnosti. Navíc je zde všudypřítomná válka, a všechno to násilí jistě korejštinu změnilo. A především severokorejské špičky jsou gangsteři, Kim Čong-un i jeho nejbližší, oni tento jazyk používají, a tak jej používá i celá země.

SDÍLET