Kdo je chudý a kdo bohatý? Otázka, která v době protiinflačních kompenzací trápí celou Evropu

Rakouská vláda se rozhodla vyplatit lidem kvůli zdražování energií jednorázový kompenzační bonus ve výši 500 eur, tedy asi 12 500 korun. Nárok na něj nemají pouze ti nejbohatší s hrubým měsíčním příjmem nad 8 500 eur, tedy něco přes 200 tisíc korun. Jak se ale nyní ukazuje, takových lidí je v Rakousku až překvapivě málo – konkrétně 1,5 procenta.

Zatímco v Česku vyvolal příspěvek ve výši pěti tisíc korun na dítě širokou diskusi, v Rakousku se s podobnou intenzitou debatuje o kompenzačním bonusu pro všechny obyvatele. Vláda původně schválila, že na podzim dostanou všichni dospělí Rakušané ze státního rozpočtu pětiseteurovou kompenzaci jako malou náplast na problémy související se zdražováním energií a inflací. Polovina příspěvku je takzvaný „klima bonus“, druhou část představuje „příspěvek proti zdražování“.

Protože se ale v Rakousku, podobně jako v Česku, zvedla vlna kritiky, zda je opravdu nutné pomáhat tímto způsobem i milionářům, kabinet nakonec výplatu kompenzací částečně omezil.

Na celý nezdaněný „příspěvek proti zdražování“ mají nárok lidé s maximálním hrubým příjmem 8 500 eur měsíčně, respektive 90 000 eur ročně. Ti, kteří berou více, sice mohou s příspěvkem také počítat, musejí ho ale zdanit padesátiprocentní sazbou. Z příspěvku jim tak ve skutečnosti zbyde „jen“ 125 eur.

Otázkou je, kolik takových „boháčů“ v Rakousku žije. Podle dostupných studií, včetně těch od Rakouského statistického úřadu, by mělo v zemi být kolem 350 000 eurových milionářů, tedy lidí s majetkem vyšším než 25 milionů korun.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč není kritérium příjmů tím nejlepším pro určení adresátů „příspěvku proti drahotě“?
  • V čem se rakouská vláda chová stejně, jako ta česká?
  • A proč v budoucnu poroste tlak na politiky?
sinfin.digital