Vzpomínáte na plný stadion v Budapešti během evropského fotbalového šampionátu? Nebo na plný stadion hokejového klubu Tampa Bay, když získal Stanley Cup? Na 32. novodobých letních olympijských hrách s oficiálním názvem Tokio 2020 a konaných v roce 2021 se této kulisy nedočkáme. Necelé dva týdny před začátkem OH byl v Tokiu kvůli pandemii koronaviru opět vyhlášen nouzový stav. V praxi to znamená, že většina sportovišť zůstane prakticky bez diváků.
Pro OH a její fanoušky po celém světě je to tvrdý „bodyček“. S trochou pesimismu by se dalo cimrmanovsky konstatovat, že Japonci mají olympiádu, ale chtějí jim tam chodit lidi. Na druhou stranu, toto rozhodnutí znamená pro většinu Japonců velkou úlevu. Pojďme se podívat na OH japonskou perspektivou, v níž je konání olympijských her bez diváků pravděpodobně jediné možné řešení.
Olympiáda za každou cenu
Rozeberme si důvody pro a proti uskutečnění tokijských her. Zaprvé se jedná o právní důvody. Japonsko má uzavřenou smlouvu s Mezinárodním olympijským výborem (MOV) ohledně jejich konání, která nedovoluje Tokiu zrušit olympiádu. Jediný, kdo by to mohl udělat, je MOV, který však tuto možnost vůbec nepřipustil, neboť má závazky ke svým partnerům a sponzorům. Japonsko má tedy svázané ruce, a jestliže nechce porušit podepsanou smlouvu, musí uspořádat OH.
Právní závazky jsou spojené pupeční šňůrou s těmi ekonomickými. O peníze tady jde jako vždy až na prvním místě! Prozatím je těžké odhadnout, kolik by stálo zrušení OH. Například jedna z největších ekonomicko-výzkumných a poradenských firem v Japonsku, Nomura Research Institute, odhaduje ztráty na 17 miliard dolarů, tj. 368 miliard korun. Konáním her se tedy pokryjí alespoň některé náklady. Nejvíce se vydělá na televizních právech, které vygenerují přibližně 75 % celkového zisku. Pro OH 2016 v Riu například činily 7,75 miliard dolarů (167 miliard korun). Konáním her bez diváků se však logicky přijde o příjmy ze vstupného. Navržené ceny vstupenek dosahovaly astronomických výšin, a přesto poptávka převyšovala nabídku dvacetinásobně. Předpokládaný příjem ze vstupného byl odhadnut na asi 880 milionů dolarů. Do celkové bilance je však ještě nutno přičíst ztráty podniků typu restaurace, hotely nebo japonské aerolinky, ve kterých měli fanoušci utratit rovněž nemalé peníze, protože ceny těchto služeb opět narostly pro období olympiády na několikanásobky. Realizací her Japonsko alespoň částečně zacelí rozpočtovou díru, ale investice do olympiády se jim nevrátí. S trochou nadsázky se dá říci, že japonská vláda chce olympiádu za každou cenu, protože její zrušení by bylo za všechny prachy.
Vedle už zmíněných důvodů nalezneme i další argumenty pro uskutečnění OH, které jsou neméně důležité. Pro Japonce se OH měly stát symbolickým momentem. V posledním desetiletí země vycházejícího slunce zažívala ekonomickou stagnaci, kterou odstartovalo silné podmořské zemětřesení s epicentrem nedaleko největšího japonského ostrova Honšú. Toto zemětřesení pak vyvolalo tsunami s následnou havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě, z jejichž následků, zvláště těch psychologických, se Japonsko vzpamatovává dodnes. Olympiáda v Tokiu měla být příležitostí otočit list a nastartovat ekonomiku. Vlastně to mělo být jako v roce 1964, kdy Tokio rovněž hostilo letní OH, a pořadatelům se povedlo představit nové Japonsko, zmátořené z druhé světové války. Avšak kvůli pandemii koronaviru se zdá, že bude čím dál tím více obtížnější dosáhnout tohoto cíle.
A na závěr nesmíme opomenout důvod, který je jak geopolitický, tak i čistě japonský. V roce 2022 se mají v čínském Pekingu konat 24. zimní olympijské hry, o jejichž uspořádání nikdo nepochybuje. Japonsko bylo po dlouhá staletí zásadním způsobem duchovně, kulturně, ale i hospodářsky ovlivňováno Čínou a pocit jakéhosi komplexu méněcennosti vůči tomuto lokálnímu hegemonovi je ukryt hluboko v každém Japonci, takže podvědomě cítí, že hry by se měly uskutečnit, i když z toho zrovna není moc nadšený. Navíc 23. zimní olympijské hry 2018 se úspěšně konaly v Jižní Koreji. Před svými hlavními regionálními rivaly si Japonsko prostě nemůže dovolit ztratit tvář. To by bylo prezentováno jako neschopnost, čímž by prestiž Japonska výrazně utrpěla. A to by japonská národní hrdost těžko nesla, jelikož v národní kultuře je zakódováno, že prokázání slabosti je nepřípustné.
Ze všech těchto důvodů se tedy v Japonsku za dvanáct dní uskuteční Letní olympijské hry Tokio 2020.
